Hlavní obsah

„Pro záruky si běžte do banky.“ Jak se láká na tokeny a elektroměry

Foto: Dan Novák

Richard Watzke z Xixoio vysvětluje na roadshow v Liberci, jak budou fungovat tokeny a chytré elektroměry.

Firmy Xixoio a SimpleCell dělají sérii veřejných mítinků, na nichž se snaží lákat na investice do tokenů navázaných na byznys s chytrými elektroměry. Reportér SZ Byznys se byl podívat na akci v Liberci, jak to v praxi vypadá.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Několik desítek lidí dorazilo v Liberci do hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev, aby se od firem Xixoio a SimpleCell dozvědělo něco o tokenech a chytrých elektroměrech umožňujících šetřit na spotřebě proudu. Po Praze a České Lípě to byla již třetí akce svého druhu. Obě zmíněné společnosti se na takzvané roadshow snaží lidem přiblížit, s čím vlastně přicházejí.

Xixoio vzbudilo řadu kontroverzí například nastavením obchodních podmínek pro držitele tokenů. Stejně tak SimpleCell vzbudil otázky svými dosavadními prodělky a tržbami v jednotkách milionů korun.

Sál v secesní perle Liberce byl zaplněný zhruba ze tří čtvrtin, a to lidmi všech věkových kategorií. Většina z několika desítek účastníků se na akci dostala na základě pozvánky od Xixoia, protože už u této firmy mají založený uživatelský účet. Nechyběli makléři, kteří tokeny nabízejí veřejnosti.

Člověk, který očekával, že si na akci bude moci objednat token nebo chytrý elektroměr, musel být zklamaný. Nic takového se na roadshow nedělo. Podle šéfa Xixoia Richarda Watzkeho je jediným smyslem roadshow osvěta.

Ptejte se

Navíc tokeny SimpleCellu ještě ani nejsou v nabídce a elektroměry jsou podle českých zákonů ve vlastnictví provozovatele distribuční sítě, nikoliv koncových zákazníků. Což byla věc, která podle vznesených otázek z publika není zdaleka známá. SimpleCell jako operátor internetu věcí slibuje lidem podíl na poplatcích, které budou plynout ze spojení mezi chytrými elektroměry a distributory.

Nepochodil ani ten, kdo se těšil, že na akci v Liberci potká známého investora a finančního influencera Radovana Vávru, který SimpleCell spoluvlastní. Vzhledem k nabitému programu poslal do Liberce jen videozdravici natočenou ve své červené tesle.

„Ptejte se, ptejte se, ptejte se. Jen tak se vám podaří udělat si inteligentní názor na náš projekt a udělat správné investiční rozhodnutí,“ vzkázal.

Samotný Watzke během svého úvodního vystoupení střídal různé polohy od vtipkování a žoviálnosti až po vizionářský patos. Následovalo představení SimpleCellu jeho generálním ředitelem Janem Soukalem, který doplnil záznam jeho parťáka Radovana Vávry z pražské části roadshow. Na konci se lidé v duchu Vávrovy výzvy z úvodního videa začali ptát.

Představili jste produkt, ale nikde nebylo řečeno, jestli na něj máte odbyt.
účastnice roadshow směrem k zástupci firmy SimpleCell

„Mám firmu, pohybuji se v určitém světě a mám problém vás sledovat. Dvě třetiny lidí v tomto státu by vůbec nepochopily, o čem mluvíte,“ řekla na adresu Watzkeho jedna z účastnic akce. „Navíc jste představili produkt, ale nikde nebylo řečeno, jestli na něj máte odbyt,“ dodala.

Hledání záruk

Šéf SimpleCellu Soukal na to odpověděl tím, že do roku 2027 musejí mít podle platných evropských norem chytré elektroměry všechna odběrná místa s roční spotřebou nad šest megawatthodin. V Česku to představuje zhruba 850 tisíc elektroměrů. Celkově je v Česku kolem 2,5 milionu elektroměrů.

„Jak ale máme mít jistotu, že SimpleCell s ČEZ kontrakt na elektroměry skutečně uzavře, že tomu ČEZ bude vstřícný?“ zněl dotaz z libereckého publika. „Jakou budu mít jistotu, že ČEZ nepřijde s vlastním řešením a že volba padne zrovna na SimpleCell?“ připojil se další účastník.

„Takové řešení tady není,“ odpověděl na podporu SimpleCellu Watzke. SimpleCell tvrdí, že jeho chytrý elektroměr bude stát kolem 60 eur. To je podle aktuálního kurzu kolem 1469 korun.

Sítě internetu věcí v České republice

SimpleCell využívá pro provoz internetu věcí technologii Sigfox, a to ve spolupráci s operátorem T-Mobile. V Česku ale existují i konkurenční sítě LoRa provozované Českými Radiokomunikacemi a síť NB-IoT, na niž vsadily Vodafone a O2.

To však nebyla odpověď, která by všechny lidi v auditoriu uspokojila. „Nevidím jasné záruky, že se tu SimpleCell se svou technologií uchytí,“ řekl další účastník. „Vy jste použil slova jistota a záruka. To jste tady na špatné adrese. To musíte do banky, tam mají tato slova rádi,“ opáčil Watzke. Generální ředitel SimpleCellu Soukal účastníkům navíc řekl, že firma zrovna se zmíněnou skupinou ČEZ už několik let spolupracuje na jiných projektech.

Ani na řadu dalších otázek neměli představitelé Xixoia a SimpleCellu úplně konkrétní odpovědi. Emisní podmínky tokenu SimpleCellu totiž teprve vznikají. Zveřejněné mají být 8. března. Daleko k dokončení má také celá platforma Xixoia. V sériové výrobě nejsou ani chytré elektroměry SimpleCellu.

Je to nejrizikovější investice, jakou si umíte představit.
Radovan Vávra v pořadu Prostor X

„Tokeny nabídneme trhu výměnou za kapitál, a kdo bude token vlastnit, bude spolupodílníkem projektu chytrého elektroměru. Za elektroměrem je konstruovaný byznys plán, který je ověřený,“ říkal Watzke účastníkům liberecké roadshow. „Chová se to jako konzervativní projekt, akorát je tam jedna malá drobnost, a tou je, že ho mohou vlastnit běžní lidé, a nejenom bohatí,“ dodal.

Ve stejný den, kdy se konala liberecká roadshow, vyšel s Radovanem Vávrou rozhovor v pořadu Prostor X časopisu Reflex. V něm charakter svého projektu popsal trochu jinými slovy. „Je to nejrizikovější investice, jakou si umíte představit,“ řekl Vávra. „Vůbec nevylučuji možnost, že se projekt den nebo vteřinu před spuštěním zastaví,“ doplnil.

Jedním z hlavních rizik je podle Vávry fakt, že francouzská firma Sigfox, jejíž technologie SimpleCell licenčně využívá, je aktuálně v insolvenci. Dalším rizikem projektu s chytrými elektroměry je zapojení distributorů elektřiny. Pokud by se je pro spolupráci se SimpleCellem nepodařilo získat, bude to pro firmu i držitele tokenů vážný problém.

Na rizikové projekty kolem technologií se obvykle zaměřují specializované fondy, které s rizikem počítají a umějí s ním zacházet. Xixoio a SimpleCell se však rozhodly jít jinou cestou a nabízejí své produkty širokým masám prostřednictvím finančních poradců, které si Xixoio proškolí.

Zatím bez burzy

Na Xixoio se vznáší kritika mimo jiné kvůli tomu, že prodává své tokeny, aniž by existoval trh, kde je možné tyto digitální instrumenty prodat. To se ukázalo být palčivou otázkou také pro návštěvníky roadshow.

„Každý, komu to prezentuji, chce vědět, kdy budou tokeny na burze. Špatně se vysvětluje, že nic takového není,“ poznamenal jeden z účastníků akce směrem k Richardovi Watzkemu.

„Aby token mohl na burzu, tak musíme vytvořit standard té burzy. Takže to není tak, že my nechceme jít na burzu, my nemáme kam,“ odpověděl šéf Xixoia Watzke účastníkům akce v Liberci. Xixoio má v plánu burzu spustit letos na podzim.

„Nevím, jestli se likvidita v tomto kontextu příliš neglorifikuje. Kapitál, který se tu vybírá, je růstový kapitál. Do startupů neinvestuji s tím, kdy budu moci prodat jejich akcie. Do startupů se investuje s tím, že za relativně malé peníze si umím sáhnout na relativně velký podíl ve startupu a čekám, že to ve velmi dlouhém horizontu naroste,“ doplnil Tibor Szabó z technologické společnosti inQool, která s Xixoiem spolupracuje.

Navzdory množství otázek se celá akce v Liberci nesla v přátelském duchu. „Zatím nás moc netrápíte, čekal jsem to horší,“ pochvaloval si spolupracovník Xixoia Szabó.

Na rozdíl od dřívějška Watzke výrazně omezil zmínky o komunikaci s Českou národní bankou. Přestože ČNB tokeny nijak nereguluje, Watzke v minulosti výměnu dopisů se státní bankou často zmiňoval v souvislosti s výstavbou svého projektu. ČNB se však proti tomu v prosinci ohradila. Na setkání v Liberci padl název regulátora jen jednou. Před neuváženými investicemi do neregulovaných tokenů varovalo kromě ČNB také Ministerstvo financí.

Doporučované