Truhlář a malíř, to jsou páni. Experti popisují profese se zlatým dnem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Technicky vzdělaní lidé na trhu chybějí a bude to ještě horší. Jen stavební firmy očekávají, že za pět let budou marně hledat hned 74 tisíc zaměstnanců. Není totiž kde brát, neboť technika dnes mladé neláká.

„Chybí už jen zájem žáků na základních školách o technické střední školy. Možná je to dáno i tím, že z osnov vypadlo praktické vyučování a děti se nedostávají k informacím, o jak zajímavý obor jde. Chybí tam motivace,“ myslí si ředitelka SPŠ Dušní Marie Plíhalová.

„Setkáváme se s tím, že děti zkrátka nevědí, že je to perspektivní obor, kde jsou peníze,“ dodává Michal Baláž, lektor programu Profimentor řemesel, což je program, který se snaží dětem přiblížit řemesla a jejich kouzlo. Odborníci se totiž shodují, že je potřeba začít už na základních školách - nejenom motivací dětí, ale i jejich rodičů.

Například na technických středních školách s výučním listem aktuálně studuje 8854 dětí. Ale třeba kamnářů je mezi nimi jen 22, kameníků 13 a sklenářů jen sedm. O moc lepší to není ani na odborných středních školách s maturitou či na školách vysokých.

Počet studentů na vysokých školách celkově roste, v roce 2021 studovalo 200 tisíc lidí, dnes je jich 309 tisíc, avšak podíl studentů na technických oborech klesá. Ještě před čtyřmi lety to byl každý čtvrtý, ale dnes je to každý osmý student – celkově tedy o 14 tisíc méně.

„Celkové číslo počtu vysokých škol nám za poslední roky vzrostlo téměř trojnásobně, ale počet technických škol se nezměnil,“ dodává Plíhalová.

To opět dokládají i čísla. Zatímco počet absolventů oboru Společenské vědy a žurnalistika se od roku 2001 zvýšil o 68 procent, počet absolventů oboru Umění a humanitní vědy dokonce o 67 procent, počet absolventů oboru přírodní vědy o více než 100 procent a informatiky o 226 procent, technicky vzdělaní absolventi ubývají - aktuálně jich je o 27 procent méně.

Tento pokles už trápí i průmyslové a stavební firmy. Například absolventů stavebních oborů na učilištích i středních a vysokých školách je ročně necelých pět tisíc. Stavební firmy by ale potřebovaly každý rok téměř sedm tisíc absolventů stavebních oborů a do toho jim do důchodu odchází jejich zaměstnanci.

„Stávající systém vzdělávání úplně neodpovídá potřebám našich podnikatelů. Zaměřili jsme se na porovnání potřebného počtu lidí ve vztahu k počtu absolventů řemeslných oborů, maturitních oborů na průmyslových školách a na vysokých technických stavebních školách a docházíme k číslu 10 tisíc. Zhruba deset tisíc pracovníků nám z českého systému vzdělávání chybí každý rok,“ popisuje technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík.

„Myslím si, že nějaká zásadní reforma není to, co by vyřešilo problém. Myslím si, že je důležité, aby byla z pozice státu daleko větší komunikace směrem ke společnosti o tom, co jsou to technické obory, jaké jsou jejich výhody. Pak je samozřejmě potřeba, aby se zkvalitňovalo vzdělávání jak na základních, středních a vysokých školách,“ říká k tomu Robert Plaga, bývalý ministr školství, dnes předseda rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství.

Obrovská poptávka bude do budoucna zejména po řemeslnících. Už teď firmy odhadují, že zedníci, tesaři, pokrývači, klempíři či zámečníci budou za pět let ty nejvíce nedostatkové profese.

A tomu budou odpovídat ceny, ale i čekací lhůty. Už dnes se přitom se přitom na služby truhláře nejčastěji čeká více než měsíc a na malíře několik týdnů, to samé platí i u kominíků či plynařů.

A roste i jejich cena. Například v aktuálních inzerátech s nabídkou práce jsou aktuálně pracovní nabídky na pozici truhláře s nabízeným platem 36 až 60 tisíc korun, na pozici zedníka je nabízená odměna 30 až 35 tisíc, mzda železobetonáře může být i 55 tisíc korun.

„Ve stavebnictví jen oproti minulému roku vzrostly mzdy o 8,6 procenta. Průměr je dnes 39 tisíc. Problém je, že reálná mzda ale stále nedosahuje úrovně roku 2019. U nedostatkových profesí ale rostou nabízené mzdy ještě mnohem rychleji,“ dodává analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Přesto mají takové inzeráty s nabídkou tohoto typu práce minimální zobrazení. „Vybrané profese mají tři, čtyři reakce, ale jsou i inzeráty s čistou nulou,“ dodává Dombrovský.

Už teď stavebnictví zachraňují cizinci - ti už z celkových 415 tisíc pracovníků ve stavebnictví tvoří zhruba 71 tisíc. Většina z toho, 40 tisíc, tvoří Ukrajinci a velkou otázkou je, co se stane, až skončí válka a začne obnova Ukrajiny.

„Bez zahraničních pracovníků se neobejdeme – v průmyslu ani ve stavebnictví. Podporuji takzvaný reverzní systém, tedy co nejrychleji pracovníka přijmout a teprve poté zjišťovat, jestli splňuje veškeré podmínky, případně ho poté propustit. Nyní je proces přijímání zahraničních pracovníků poměrně zdlouhavý,“ říká k tomu Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.