Článek
V nezdaněné ekonomice v Česku podle expertů protočí až stovky miliard korun ročně. Politické strany proto chtějí peníze z šedé ekonomiky vytáhnout třeba k financování svých strategií pro hospodářský růst. I to je téma letošních voleb, které se uskuteční 3. a 4. října.
Odhadnout velikost šedé ekonomiky je podle ekonomů komplikované a výsledky se výrazně se liší podle zvolené metodiky. „Dle nejrůznějších mezinárodních statistik patří Česko k zemím s podprůměrnou velikostí šedé ekonomiky, odhady se pohybují v rozmezí 13 až 15 % HDP. To představuje v přepočtu zhruba jeden bilion korun. V závislosti na zvolených opatřeních k potírání šedé ekonomiky lze dosáhnout zvýšení daňového inkasa o desítky miliard korun, rozhodně však nepůjde o stovky miliard,“ uvádí analytik ČSOB Dominik Rusinko. Průměr podílu šedé ekonomiky v EU přesahuje 18 %.
Zároveň upozorňuje, že v Česku podíl nezdaněné ekonomiky postupně klesá, což je zásadní jak z hlediska daňového inkasa, tak i narovnání tržních podmínek pro podnikatele.
Šedou ekonomiku lze sledovat napříč různými sektory. Takzvaná výplata na ruku se objevuje například ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví. „Podobně je tomu i v případě pohostinství, kde dochází i k neúplnému vykazování příjmů, tedy bez daňové evidence. Dalším příkladem jsou i služby pro domácnost, od řemeslníků přes hlídání dětí až po úklid, u kterých typicky probíhají platby v hotovosti bez daňového dokladu,“ vysvětluje Rusinko.
Desítky miliard navíc
Podle poslance Karla Havlíčka (ANO), který odhaduje, že se v šedé ekonomice pohybuje až bilion korun, by dodatečné příjmy státu po omezení šedé zóny mohly ročně činit desítky miliard korun, v prvních dvou letech volebního období zhruba 30 až 40 miliard korun.
„Hnutí ANO nikdy nemělo v ambici zcela vymýtit šedou ekonomiku v jejím nejširším pojetí, protože to není v moci žádné vlády. Pokud bychom ale jen na páteřních daních (DPH, DPPO, sociální pojištění) vybrali alespoň to, co si stát naplánoval ve svých predikcích, byl by příjem státu jen loni vyšší o 35 miliard korun,“ tvrdí poslankyně a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Za čtyři roky by tak podle ní bylo možné bez jakéhokoliv zvyšování daní vybrat do státního rozpočtu o 140 miliard korun navíc.
Hnutí ANO sází v boji s nezdaněnou ekonomikou na takzvané EET 2.0. Chce tak navázat na systém elektronické evidence tržeb, který byl zaveden v době vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016, kdy byl ministrem financí předseda ANO Andrej Babiš.
„Stav po zrušení EET je pro podnikatele, kteří si řádně plní své daňové povinnosti, velmi nevděčný, a naopak přeje těm, kteří systém obcházejí. Návratem EET, snížením daní a zavedením dalších benefitů narovnáme podmínky a zásadně zlepšíme podnikatelské prostředí v České republice,“ míní Schillerová.
EET plánuje ANO podpořit i dalšími nástroji. „Naše opatření fungují jako provázaný celek: EET 2.0, legalizace dobrovolného spropitného, podpora částečných úvazků či motivace k práci přes daňové slevy. To vše společně omezí nejen daňové úniky, ale také zneužívání sociálních dávek či nelegální zaměstnávání,“ dodala Schillerová.
Znovuzavedení EET podporují i Přísaha a Stačilo. „Mezi naše nástroje patří evidence tržeb, budeme přísně regulovat pracovní agentury a významně snížíme jejich počet a zaručíme výši mzdy pro agenturní pracovníky. Budeme bojovat proti nelegální migraci a také pomocí digitalizace rozvíjet spolupráci úřadu mezi sebou – finanční správa, cení orgány a cizinecká policie…,“ uvedla mluvčí SOCDEM Adriana Hanušová.
Další strany a koalice už ale návrat EET odmítají. „Protože nikdo relevantně nepotvrdil pozitivní vliv EET, respektive nedokázal přesně vyčíslit její přínos, samozřejmě neuvažujeme o jejím znovuzavedení,“ uvedl poslanec ODS Jan Skopeček. Obnovení Elektronické evidence tržeb nechtějí ani zbývající strany koalice Spolu - TOP 09 a KDU-ČSL.
I Starostové jsou přesvědčení, že EET nemůže naplnit očekávání, která do něj vkládá ANO. „Naším vzorem v EET bylo Chorvatsko, které ho zavedlo o tři roky dříve než ČR a v současné době je v EU druhé nejhorší v šedé ekonomice po Bulharsku,“ říká mluvčí Starostů a nezávislých (STAN) Sára Beránková.
Znovuzavedení EET nepodporují ani Motoristé sobě. V případě, že by například ANO systém zavedlo, chtěla by strana výjimky pro všechny drobné podnikatele s ročním obratem do pěti milionů korun, jak nedávno popsaly Seznam Zprávy.
Nemoderní EET
Podle Václava Vislouse z Pirátů by tuzemským cílem mělo být snížit podíl šedé ekonomiky na pět procent, tak jako třeba v severských zemích. EET je ale podle Pirátů nemoderním nástrojem, který podnikatele příliš zatěžuje.
Strana chce do opatření na snížení podílu šedé ekonomiky zapojit umělou inteligenci. „Zavedeme ,elektronickou účtenku', která bude zároveň fungovat jako sběrna dat pro statistické účely, díky čemuž odpadne firmám část administrativy. V rámci kontrol plánujeme zapojit umělou inteligenci, která pomůže rozkrýt daňové úniky bez další administrativní zátěže,“ sdělil Vislous.
Podobně plánuje postupovat i STAN. „Navrhujeme zavést dobrovolnou e‑fakturaci s přenosem faktur do státního centrálního datového skladu, čímž omezíme daňové úniky a potřebu rozsáhlých kontrol. Jsme také připraveni motivovat obchodníky k přijímání bezhotovostních plateb, aby se další část finančních prostředků dostala z potencionální šedé zóny pryč,“ řekla Beránková.
SPD hovoří obecně o potřebě nastavit kontrolní mechanismy, které „zamezí praktikám šedé ekonomiky“. „Pro stát je to obrovský problém, protože se jednak nezapočítává do HDP a neplynou z něj příjmy do státní kasy,“ kritizovalo hnutí na svém webu na konci loňského roku. EET strana odmítá. „Hnutí SPD nemá v programu zavedení EET. Prosadili jsme v minulém volebním období pro živnostníky mnohem jednodušší a méně byrokratický systém paušální daně,“ napsal na jaře Novinkám předseda hnutí Tomio Okamura.
Shoda na jednodušších daních
Řada stran navrhuje v rámci boje proti šedé ekonomice zjednodušit výběr daní.
Podle Skopečka jsou právě nízké a jednoduché daně, které snižují motivaci lidí a firem se daním vyhýbat, nejlepším „receptem“ na snížení podílu šedé ekonomiky. „V našem daňovém systému stále existuje celá řada výjimek, které by existovat nemusely, jakkoliv je těžké je rušit kvůli hlasitým a motivovaným zájmovým skupinám, kteří z nich žijí,“ uvedl Skopeček.
Klíčové je podle něj zjednodušit plnění daňových povinností například formou digitalizace a také zůstat v nakládání s daněmi transparentní. „V tomto směru připomínám náš programový slib vytvořit jednotné inkasní místo, nebo z minulosti prosazené zavedení paušální daně pro malé podnikatele,“ poznamenal.
O zjednodušení daní usiluje i koalice Spolu. Ve volebním programu slibuje třeba dokončit projekt jednotného inkasního místa, který má zjednodušit odvody a ušetřit. Chce také snížit administrativní zátěž a usnadnit legislativu, která komplikuje podnikání.
Naopak podle Hanušové by snížení daní v boji proti šedé ekonomice nepomohlo. „Daně jsou zejména problém švarcsystému, ale jinak nelze hovořit o tom, že by nízké daně vedly k tomu, že šedá ekonomika nebude existovat. Ukazuje se naprosto jasně, že ti, kteří jsou v šedé ekonomice, nechtějí platit žádné daně - ne nižší daně. To ostatně dokazuje i mezinárodní srovnání, kde země s vysokými daněmi mají relativně velmi malou šedou ekonomiku,“ zdůvodňuje mluvčí.
Přísaha chce nastavit například fixní sazbu daně 17 % jak pro fyzické, tak pro právnické osoby. „Méně daňových sazeb, méně skulinek a výjimek, což snižuje motivaci vyhýbat se daním,“ uvedl mluvčí mluvčí strany Ondřej Požár.
Jedním z nástrojů, jak chce Přísaha „očistit“ ekonomiku je například i zabavování majetku. „Pokud pachatel nemůže doložit původ majetku odpovídajícího životnímu stylu či podnikání, má stát mít nástroj jej zabavit,“ vysvětlil Požár.
Tématem v šedé ekonomice jsou také exekuce, které podle Přísahy dlužníky často k nezdaněným příjmům tlačí. Tomu se chtějí věnovat i Piráti.
„Šedá ekonomika v Česku hodně souvisí s problematikou dluhových pastí. Piráti se podíleli na možnosti rychlejšího oddlužení a prosazují i ,výhodnější podmínky’ pro pracovníky v exekuci. Pokud pracovník v exekuci či insolvenci vydělá víc peněz, měl by dostat více peněz i na účet. Díky tomu jsou lidé v exekuci motivovaní na sobě pracovat, vzdělávat se nebo pracovat přesčas. To je výhodné i pro zaměstnavatele. A na své si přijde i státní rozpočet,“ řekl Vislous.
