Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nezaměstnanost v Česku dosáhla v dubnu 4,3 procenta a zůstala stejná jako v březnu. Bez práce bylo ke konci uplynulého měsíce v celé zemi 318 540 lidí, o 3600 méně než v březnu. Současně vzrostl počet evidovaných volných pracovních míst, a to o 4046 na 95 798. Meziročně se podíl nezaměstnaných zvýšil, loni v dubnu činil 3,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR). Analytici přitom předpokládali, že kvůli sezonním pracím by dubnová nezaměstnanost mohla oproti březnu klesnout o 0,2 procentního bodu na 4,1 procenta.
„Za duben zůstala nezaměstnanost na 4,3 procenta, což i přes nástup sezonních prací i růst volných pracovních míst ukazuje, že se nám rozevírají nůžky mezi lidmi, kteří práci hledají a jsou v evidenci úřadu práce, a pracovníky, které firmy na otevřená volná místa poptávají. Proto musíme klást ještě větší důraz na vzdělávání po celou dobu kariéry, včas řešit vhodné rekvalifikace a doplňovat kompetence průběžně, nejen až ve chvíli, kdy klienti řeší ztrátu zaměstnání,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v dubnu v Ústeckém kraji, a to 6,6 procenta. V Moravskoslezském kraji dosáhla rovných šesti procent a v Karlovarském kraji 5,4 procenta. Na druhém konci žebříčku se umístila Praha, kde míra nezaměstnanost byla minulý měsíc 3,1 procenta. V hlavním městě a také v Karlovarském kraji ale meziměsíčně podíl nezaměstnaných stoupl, a to shodně o desetinu procentního bodu. V ostatních regionech nezaměstnanost stagnovala nebo klesla.
Mezi okresy vykázaly nejvyšší míru nezaměstnanosti Mostecko (9,4 procenta) a Karvinsko (8,9 procenta). Naopak velmi nízkou nezaměstnanost pod třemi procenty evidují úřady práce v okresech Praha-východ a Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou, Pelhřimov, Zlín, Benešov a Jičín. Meziměsíčně nejvíce vzrostl podíl nezaměstnaných v okresech Karviná, Teplice, Česká Lípa a Sokolov, meziročně pak v okresech Most, Sokolov, Česká Lípa a Vsetín.
Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v Česku v průměru 3,3 uchazeče o zaměstnání. Nejvíce je to na Karvinsku, kde se o jednu pozici uchází průměrně skoro 24 zájemců.
Zaměstnavatelé mají podle údajů Úřadu práce ČR nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o kuchaře, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče. Údaje o počtu volných míst ale na rozdíl od statistik nezaměstnaných nevypovídají komplexně o celém trhu práce. Mnoho pozic totiž zaměstnavatelé obsazují mimo evidenci úřadů práce.
Během dubna se na úřadech práce nově registrovalo 39 939 lidí, z toho 32 procent online pomocí klientského portálu Jenda. Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání tvořily 52,9 procenta ženy.
„O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence Úřadu práce ČR žádají v současné době zejména lidé, kteří přicházejí například z oblasti maloobchodu, velkoobchodu, výroby kovových konstrukcí, výroby motorových vozidel, vzdělávání, veřejné správy a obrany nebo pracovali v oblasti poštovních a kurýrních služeb,“ doplnila mluvčí úřadu Kateřina Pavlíková.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v dubnu 86 427 lidí, což představuje přes 27 procent všech uchazečů o zaměstnání. V březnu činil tento podíl 28,4 procenta a loni v dubnu 30,4 procenta.
Analytici k dubnové stagnaci míry nezaměstnanosti
Obvyklý dubnový pokles nezaměstnanosti nepřišel, když proti tradičnímu zahájení sezonních prací působila dlouhodobě slabá výkonnost průmyslu, který se potýká s nízkou poptávkou. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení dubnové nezaměstnanosti, která stagnovala na 4,3 procenta. Dosavadní vývoj podle nich ukazuje, že letošní průměrná nezaměstnanost proti loňským 3,8 procenta vzroste a bude nad čtyřmi procenty.
„V tomto období standardně dochází k poklesu nezaměstnanosti, způsobenému náběhem jarních sezonních prací, typicky v zemědělství a stavebnictví. Ten byl letos ovšem evidentně znegován nepříznivým vývojem v jiných sektorech, s největší pravděpodobností hlavně v průmyslu, který se dlouhodobě potýká se slabou poptávkou a reportuje úmysl snižovat stavy zaměstnanců,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Upozornil, že nezaměstnanost 4,3 procenta znamená nejvyšší dubnovou hodnotu od roku 2017.
„Na jedné straně některé společnosti obnovily nábory, které byly v předchozím kvartálu pozastaveny, ale zdaleka ne všechny podniky si to mohou dovolit. Například většina automobilek kvůli globální krizi v automotive nadále stagnuje,“ uvedl generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský. „Vyvážený stav (nezaměstnanosti) odráží současnou nejistotu na trhu práce, kdy firmy musí najít rovnováhu mezi udržením zaměstnanosti a efektivním hospodařením,“ dodal.
Expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová upozornila, že meziročně se nezaměstnanost zvýšila o 0,6 procentního bodu. „Meziročně vyšší hladina souvisí hlavně se situací v českém průmyslu, kterému chybí poptávka z Německa a dalších evropských zemí a stále se tak nedokáže vrátit k silnějšímu růstu produkce. Právě z průmyslu může přijít nejpravděpodobněji tlak na růst nezaměstnanosti, a to i v kontextu nejistot spojených se zaváděním a rušením dovozních cel,“ uvedla.
Také ekonom UniCredit Bank Jiří Pour dává do souvislosti ochlazení na trhu práce se slabým výkonem průmyslu. „Zároveň pozorujeme pozvolný nárůst délky trvání nezaměstnanosti, když trendově klesá podíl krátkodobě nezaměstnaných, a to proti březnu o tři procentní body na 26 procent,“ upozornil. Za celý rok podle něj dosáhne průměrná nezaměstnanost 4,4 procenta.
Podobný odhad má i hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák. „V souhrnu za celý letošní rok lze podle mě očekávat podíl nezaměstnaných osob v rozmezí 4,3 až 4,5 procenta. Rizikem je především výraznější propouštění ve výrobním sektoru v návaznosti na výši amerických cel a s tím související oslabení poptávky,“ uzavřel.
