Článek
Zatímco děti čekaly na Ježíška, jejich rodiče masivně nakupovali na zdraví nebezpečných čínských platformách. Nízké čínské ceny lákají, ale jen málokdo si uvědomuje, že za nimi nestojí efektivita, nýbrž systematické obcházení pravidel, která musí dodržovat všichni evropští obchodníci.
Vstupujeme do roku 2026 a problém s nekalou konkurencí nejenže nezmizel, ale narůstá. V roce 2024 do Evropy přišlo 4,6 miliardy drobných balíčků z Číny a loni to už bylo odhadem šest miliard. Jinými slovy – loni každou vteřinu do Evropy dorazilo 190 balíčků, často plných zdravotně závadného a nebezpečného zboží za dumpingové ceny. Zatímco evropský prodejce dodržuje bezpečnostní standardy, certifikuje každý výrobek, platí clo, DPH a další poplatky, vytváří tady pracovní místa a zaměstnancům platí slušné peníze, nekalá čínská konkurence pošle každému až domů podobně vypadající zboží bez všech těchto nákladů a závazků.
Není to jen otázka férové soutěže. Jde o bezpečnost. Produkty, které obcházejí evropské kontroly, mohou být nebezpečné. Po celé Evropě už proběhly stovky různých testů a znovu a znovu vidíme, že čínské e-shopy neustále do Evropy posílají hračky a kosmetiku plné toxických látek, elektrospotřebiče bez jakýchkoliv certifikací či oblečení, které se rozpadne po druhém vyprání. A když se něco pokazí? Zkuste se domáhat odpovědnosti u prodejce někde v Šen-čenu.
Stálo nás to všechny po celé Evropě spoustu práce, ale Evropská komise konečně začíná jednat. Klíčovým krokem je plánované zrušení celní výjimky pro zásilky pod 150 eur a zavedení manipulačního poplatku do doby, než k reformě celního kodexu dojde. Ale nestačí jen změnit pravidla na papíře, především bude potřeba zajistit jejich skutečné vymáhání. To znamená efektivní celní kontroly, spolupráci mezi členskými státy a tlak na čínské e-shopy, které se tváří jako platformy, aby nemusely nést odpovědnost za to, co na svých stránkách prodávají.
Strach převzít odpovědnost
Musí ale začít jednat i národní orgány ochrany spotřebitele. V řadě zemí už běží rozsáhlé informační kampaně, které zákazníky varují před zdravotními a bezpečnostními riziky. Ovšem Česká obchodní inspekce se stále tváří, že je všechno v pořádku a žádný problém tady s čínskými e-shopy a jejich nebezpečnými výrobky nemáme. A to i přesto, že loni dostala ČOI od Ministerstva průmyslu a obchodu peníze navíc právě na čínské e-shopy, aniž by za ně cokoliv ve prospěch spotřebitelů udělala. Místo aby lidé věděli, jakým rizikům se při nákupu z čínských platforem vystavují, ČOI raději kontroluje, jestli má chleba správnou cenovku a na psím obojku je uveden název výrobce.
Musíme také přestat zavírat oči před environmentálním dopadem tohoto modelu. Miliony individuálních zásilek letících přes půl planety jen proto, že jim naivně nastavený systém umožňuje vyhnout se plnění zákonných povinností, je ekonomická i ekologická absurdita. Stejně jako stovky tun naprosto zbytečných obalů, ve kterých sem zboží pochybné kvality putuje.
Co konkrétně je potřeba letos udělat?
Za prvé, definitivně zrušit celní výjimku pro nízkohodnotové zásilky ze třetích zemí. Sliby politiků už zazněly, teď je potřeba to rychle dotáhnout.
Za druhé, posílit celní kapacity tak, aby kontroly nebyly jen kosmetické. A kapacity neznamenají jen nové lidi, ale také – nebo spíš především – investice do moderních technologií včetně dobře vytrénovaných AI modelů, které umožní vytipovat podezřelé zásilky a celní kontroly tak efektivně zacílit.
Za třetí, zavést skutečnou odpovědnost čínské e-commerce za zboží, které nabízí. Včetně testování nabízených výrobků, kontroly bezpečnostních standardů a spotřebitelské ochrany podle našich pravidel. Musíme se přestat bát vymáhat naše pravidla po těch, kteří chtějí naše peníze. Vedle pravidel pro bezpečnost výrobků máme jasná pravidla pro agresivní marketingové praktiky, ochranu osobních údajů či komunikaci slev.
Za čtvrté, musí skončit přehlížení toho, že řada podvodných webů, které kopírují vzhled úspěšných českých e-shopů a pomocí masivní reklamy lákají spotřebitele na 80-90% slevy, aby vyinkasovaly peníze a pak tiše zmizely, je hostovaná v Číně a platební bránu má v Hong-Kongu. Čína tady kryje celý podvodný průmysl – stejně jako Facebook, kde běží většina reklam na tyto podvodné e-shopy a kterému trvá řadu dní, než po upozornění reklamu na podvodný e-shop stáhne.
A za páté, musíme konečně začít prosazovat reciprocitu. Pokud čínské platformy chtějí volný přístup na evropský trh, musí akceptovat tytéž povinnosti jako místní firmy.
Jsem rád, že si nová česká vláda závažnost tohoto problému uvědomuje a slibuje, že bude po čínských e-shopech pravidla vymáhat. Občas slyším, že to je nějaká snaha o ochranu domácího obchodu. To je ale nesmysl. Nebojíme se poctivé konkurence, tady ale jde o základní spravedlnost tržního prostředí. Evropští spotřebitelé si zaslouží bezpečné produkty za férové ceny a evropské firmy si zaslouží soutěžit za stejných podmínek.
Nový rok by měl být rokem, kdy Evropa přestane mluvit a začne jednat. Nástroje máme, politická vůle roste. Takže je konečně čas na činy.
Reakce České obchodní inspekce
Rozpočet ČOI byl v loňském roce posílen částkou 5 milionů korun z prostředků MPO. Tyto prostředky byly přiděleny do věcných, tedy provozních výdajů. Veškeré výdaje, které ČOI vynakládá ze svého rozpočtu, jsou provázány s kontrolní a dozorovou činností, a tedy s ochranou spotřebitele.
V oblasti internetového obchodování vyvíjíme v rámci své působnosti mimořádnou aktivitu a plní své povinnosti v oblasti výkonu dozoru a poradenství i v oblasti osvěty. Svědčí o tom vedle mezinárodní spolupráce v rámci společného evropského postupu kontrolních orgánů především objem vykonaných kontrol, z nichž část vychází z podání spotřebitelů, a vysoká míra zjištění porušení zákonných povinností.
