Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od uvedení modelu ChatGPT 5 uplynulo několik měsíců, které na trh s AI vnesly spoustu rozporuplných reakcí. Zatímco přechod z verze 3.5 na 4 znamenal zásadní kvalitativní skok, u novinky s pořadovým číslem pět je zlepšení funkčnosti předmětem debat. Nová verze se totiž kromě jiného snaží sjednotit roztříštěné modely do jednoho uživatelsky přívětivého řešení.
Otázkou ale zůstává, zda v oblasti samotného modelu jde o dostatečně velký posun, který ospravedlňuje miliardové investice. Přibližuje verze ChatGPT 5 lidstvo k dosažení obecné umělé inteligence (AGI)? Blíží se tento závod do cílové rovinky? A která vývojářská společnost nakonec dosáhne prvenství?
Společnost OpenAI se odjakživa snaží číslováním svých modelů ukazovat velký pokrok. Tím největším, který uživatelé historicky zaznamenali, byl přechod z verze ChatGPT 3.5 na verzi 4. Z chatbota, který hlásil pár základních informací, a navíc v nich dělal relativně velké množství chyb, se posunul k řešení, které mělo více parametrů a dokázalo komunikovat na výrazně vyšší úrovni. Stále měl omezení z hlediska přístupu k veřejně dostupným informacím na internetu či s prací s obrazem i zvukem. Vylepšení právě těchto dovedností bylo hlavním obsahem nových funkcionalit od jara 2023.
Sjednocení modelů
Zlom u předchozích verzí přišel v podobě tzv. reasoning modelů, které se nejdříve zamyslí nad tím, z jakého úhlu pohledu otázku od uživatele řešit, a až poté podávají odpověď. Těchto dodatečných modulů ale bylo velké množství, proto se vedení OpenAI rozhodlo, že se při představení GPT 5 pokusí o jejich syntézu. Cílem mělo být dosažení vyšší uživatelské přívětivosti, předchozí verze totiž disponovala zhruba desítkou dodatečných variant, mezi nimiž si uživatel musel vybírat. U expertů na uživatelskou zkušenost proto převládal názor, že ChatGPT je pro nepoučeného uživatele ryzí ukázkou špatného uživatelského rozhraní, ve kterém se koncový zákazník nevyzná.
Jenže ortel nad tím, jestli je GPT 5 úspěchem nebo neúspěchem, zpravidla vynáší až odborná veřejnost, která první verzi nevnímala s nadšením. Jejím zástupcům najednou odpadla možnost zvolit konkrétní model umělé inteligence pro svou specifickou situaci. Rozhodnutí, který z modulů zvolit, za ně najednou dělá přímo GPT a oni mohou jen volit ze čtyř přednastavených módů. Vnímání přínosů tak mohlo být ve srovnání s ChatGPT 4 zákonitě horší. Toto omezení způsobilo relativně velkou deziluzi uživatelské scény a AI influencerů. Ale GPT 5 není jen uživatelským rozhraním na webové stránce nebo v mobilní aplikaci. U složitějších projektů je nutné přejít do alternativních řešení, použít API služby OpenAI a nespoléhat se pouze na uživatelské rozhraní.
Pro běžné použití je ale GPT 5 velmi přívětivým řešením, do jisté míry se dokonce dá říct, že se jedná o další krok k dosažení obecné umělé inteligence (AGI). Často se o ní mluví jako o konceptu, který má schopnost chápat, učit se a používat znalosti v široké škále úkolů. AGI model by měl proto odpovědět a zareagovat na jakoukoliv otázku či splnit jakoukoliv konkrétní činnost. Toto zatím GPT 5 neumí, ale jeho schopnosti od verze 4 výrazně pokročily.
Pro maximální využití modelu je třeba začít pracovat s novými parametry Reasoning a Verbosity, kterými je uživatel schopen ovlivnit odpověď ve svůj prospěch. Tuto možnost mají uživatelé při práci s rozhraním pro programování aplikací, nebo je částečně mohou ovlivnit volbou v levém horním rohu uživatelského rozhraní.
Reasoning ukazuje, jak moc se má nad danou odpovědí model zamyslet, zatímco druhý parametr Verbosity říká, jak moc má být odpověď vysvětlující či „upovídaná“. S těmito veličinami se dá pracovat, tím pádem určovat i kvalitu požadovaných výstupů, což částečně otvírá cestu k tomu ovlivňovat, jak má umělá inteligence přemýšlet.
Dominantní pozice Open AI oslabuje
Je to ale dostatečně velký krok, kterým lze ospravedlnit obrovské investice v řádu miliard dolarů? Jde totiž o pouhý mezičlánek v cestě za AGI. Už dávno neplatí stav z roku 2023, kdy vývoji umělé inteligence vládla společnost OpenAI. Tahle situace už je pryč. OpenAI sice pořád patří mezi největší hráče na trhu, ale konkurence začíná nabízet stejně dobré - a v některých případech lepší - řešení. OpenAI se snaží zaměřit na masový trh, naopak ve specifických oblastech, jako je kódování či práce s daty, už se na trhu objevují jiná, kvalitnější řešení, a to nejčastěji od firem Anthropic nebo Google.
Závody o to, kdo dosáhne prvenství v rámci AGI, přesto nejsou tím nejdůležitějším měřítkem. Žádná světová agentura, dle mého názoru, nebude ochotná přiznat patent na obecnou umělou inteligenci. Do úvahy stojí za to vzít i fakt, že nám zůstává do jisté míry skryto, co se aktuálně děje v Číně. A ta řešení, která se dostanou i do Evropy, nevypadají vůbec špatně. Není vůbec vyloučeno, že první obecnou umělou inteligenci stvoří právě čínští vývojáři a jejich využití bude směřovat k vědeckým, ekonomickým nebo dokonce vojenským účelům, na rozdíl od těch komerčních.
