Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Juniorní pozice se vytrácejí z pracovního trhu - meziročně jejich počet klesl o patnáct procent. Vyplývá to z průzkumu portálu JenPráce.cz, který analyzoval vzorek více než 240 tisíc pracovních nabídek.
„Pokud se podíváme přímo na data našeho portálu ohledně pozic vhodných pro absolventy, zjišťujeme, že jejich počty skutečně klesají. Při porovnání prvních 8 měsíců letošního roku s prvními 8 měsíci roku 2024 vidíme pokles přibližně o 15 procent,“ uvedl datový analytik JenPráce.cz Michal Španěl. Změnu připisuje rozmachu využívání nástrojů umělé inteligence.
Zároveň upozorňuje na kontrast s lety 2023 a 2024, kdy podíl absolventských pozic naopak významně rostl. V těchto letech se podle něj rozmach umělé inteligence ještě plně neprojevil a zároveň se firmy stále snažily zaplnit díru po nejistém období pandemie a těsně po ní.
Že trh práce s juniorskými pozicemi prochází hlubší proměnou, potvrzuje i Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup. Firmy se podle něj začínají ptát, zda má smysl držet celé kategorie míst určených pro začátečníky, když umělá inteligence dokáže část rutinních úkolů zvládnout rychleji, levněji a bez chyb. Bez zkušeností z juniorních pozic je přitom postup kariérním žebříčkem komplikovaný a pracovníkům mohou chybět některé podstatné dovednosti.
„Vidíme proto dvojí trend: na jedné straně klesá počet inzerovaných juniorních rolí v oborech jako administrativa, zákaznický servis nebo marketing, kde AI dokáže obstarat značnou část agendy, na straně druhé se posouvá definice toho, co znamená být junior. Už to není někdo, kdo se učí psát reporty nebo dělat rešerše, ale spíše člověk, který umí využívat AI k tomu, aby tyto úkoly zvládal na vyšší úrovni,“ popisuje Halbrštát.
Názor sdílí i Petr Douda, tiskový mluvčí společnosti Randstad Česká republika. „S určitou nadsázkou lze říci, že některé úkony bude již navždy zastávat umělá inteligence,“ uvedl.
Na nahrazování některých pozic či činností umělou inteligencí odborníci upozorňují dlouhodobě. Na podzim 2024 například studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute ukázala, že do roku 2035 generativní umělá inteligence ovlivní více než 40 procent pracovních míst v Česku.
Deník Financial Times zase odkazuje na průzkum British Standards Institution, která oslovila více než 850 vedoucích pracovníků v osmi zemích a analyzovala výroční zprávy společností. Zjistila, že 39 procentům dotázaných pomohla AI snížit počet pozic pro začínající zaměstnance. Dalších 43 procento uvedlo, že v příštím roce očekávají další omezení počtu těchto pracovních míst.
Přímo problematice vstupních pozic se věnuje studie Stanfordské univerzity. Ta zjistila, že zaměstnanost v USA u pracovníků na začátku kariéry v oborech nejvíce vystavených AI, jako je vývoj softwaru a zákaznický servis, v posledních letech výrazně poklesla. Výzkum Světového ekonomického fóra naznačuje, že 50 procent až 60 procent typických juniorních úkolů, jako je zpracování reportů, opravy kódování, plánování nebo čištění dat, již může být prováděno pomocí AI.
Objevují se ale i výzkumy - jako například ten od ekonomů z Yale University Budget Lab a think-tanku Brookings Institution -, které naznačují, že umělá inteligence od uvedení ChatGPT v listopadu 2022 neměla na zaměstnanost dramatičtější dopad než dřívější technologické průlomy.
AI zastane rutinní úkoly v marketingu nebo IT
Příchodem umělé inteligence jsou podle Španěla nejvíce zasažena ta odvětví, kde část pracovní náplně tvoří zpracování informací, dat nebo tvorba standardizovaného obsahu. Týká se to například IT, kde může umělá inteligence plnit úkoly juniorních programátorů. Nástroje jako GitHub Copilot mohou například psát základní kódy. Juniorní kodéři a testeři jsou AI nahrazováni především v softwarových firmách.
„Bavíme se zde o desítkách procent sníženého náboru pro vstupní pozice. Podobná situace je i v mnoha call centrech, zákaznických centrech či bankách, kde po převedení repetitivních úkolů na AI už nejsou junioři a méně kvalifikovaní zaměstnanci potřeba,“ upozorňuje Španěl.
Umělá inteligence zvládne také vytvářet jednoduchý obsah pro sociální sítě, psát články na blogy nebo zpracovávat rešerše a SEO analýzy - práci, kterou typicky zastávají juniorní pracovníci v marketingu a v dalších oborech spojených s komunikací.
Nahradit může i některé pracovníky v administrativě nebo ve financích a v účetnictví. Automatizovat lze i takové úkony jako zpracování dokumentů, zadávání dat nebo finanční analýzy, zpracování faktur či rutinní účetní operace. Zároveň AI masivně zrychluje rešerše judikatury a přípravu standardních smluv, což dopadá na pozice právních asistentů a koncipientů.
Jak umělá inteligence mění práci?
Krátce pro veřejném spuštění nástroje ChatGPT v listopadu 2022 se vyrojily odhady dopadů umělé inteligence na pracovní trh. Praxe ukázala, že ve většině profesí jsou změny spíše pozvolné. Výrazněji se týkají například živnostníků a lidí pracujících na zakázku v oblasti překladů, grafiky nebo copywritingu.
Pro čerstvé absolventy se tak vstup na pracovní trh a uplatnění v klasických juniorních pozicích komplikuje. Rozvoj umělé inteligence ale současně přináší řadu nových příležitostí, kdy se začínajícím pracovníkům budou hodit vědomosti a schopnosti s ní spojené.
„Podle našich dat firmy vnímají, že AI nebere lidem práci jako celek, ale mění obsah pracovních míst, a tím zvyšuje tlak na vyšší přidanou hodnotu. To znamená, že absolvent, který dnes přijde do firmy, musí od prvního dne přinášet nejen ochotu učit se, ale i schopnost zvládat digitální nástroje, být adaptabilní a mít kritické myšlení. Pokud to zvládne, paradoxně mu AI může cestu zrychlit, protože dokáže eliminovat rutinní práci a posunout ho rychleji k náročnějším úkolům,“ vysvětluje Halbrštát.
„Na straně firem vzniká obrovská poptávka po novém typu talentu, kterému interně říkáme Junior 2.0. Není to člověk, který vykonává rutinní úkoly, ale spíše operátor, analytik a stratég v jedné osobě, jehož hlavní dovedností je efektivně ovládat sadu AI nástrojů,“ popisuje Španěl.
Poptávka po lidech, kteří s umělou inteligenci dovedou pracovat a interpretovat její výsledky, podle něj dramaticky poroste, čímž se ovšem rozevřou nůžky mezi těmi, co jsou na její přítomnost na pracovišti připraveni, a těmi ostatními.
Halbrštát upozorňuje, že nyní je pro mladé lidi lepší začít se v kariéře orientovat na odvětví která aktuálně rostou. Mezi ty řadí například obory zabývající se zelenou transformací, zdravotnictvím, sociálními službami, technologiemi nebo vzděláváním.
„Tady vznikají tisíce nových míst a nástupní bariéra není tak vysoká, pokud se mladí dokáží rychle doučit potřebné dovednosti. Data ukazují, že v ČR ročně odchází do důchodu více lidí, než kolik jich přichází ze škol, a tento nepoměr se bude dál prohlubovat. To znamená, že prostor pro nováčky tu je, jen se mění jeho charakter,“ popisuje.
Jan Michelfeit, marketingový ředitel firmy Pluxee ČR zaměřující se na zaměstnanecké benefity, by absolventům doporučil bych hledat příležitosti tam, kde se dá získat širší zkušenost.
„Například v projektech, které propojují více oborů, nebo v menších týmech, kde se mladí lidé učí rychleji. Důležité je nebát se experimentovat, aktivně hledat use-cases, jak jim technologie může pomoci, a zároveň rozvíjet dovednosti, které žádná AI nenahradí – kreativitu, spolupráci a empatii,“ myslí si.
Čerství absolventi, kteří zatím nemají pracovní zkušenosti, je podle Doudy mohou získat přímo ve firmách prostřednictvím stáží. „Pokud se osvědčí, cesta k přijetí je po ukončení studia snazší,“ popisuje. Firmy by podle něj měly stáží otevírat více, mohou si tím totiž potenciální nové zaměstnance „vychovat“.
Zásadní roli bude hrát vzdělávání
Pokud bude nástup využívání AI ve firmách pokračovat tempem roku 2025, očekává Španěl v roce 2026 další oslabování juniorních inzerátů v administrativě, části marketingu a ve vybraných IT podpůrných rolích.
„V optimistickém scénáři dojde ke stabilizaci díky rychlé adaptaci škol a firem, v konzervativním scénáři uvidíme postupné přeskládání trhu a delší náběh nových junior-friendly rolí,“ popisuje Španěl. Budoucnost vidí například v zahrnutí AI-kurikula do školních osnov nebo v dalším vzdělávání na pracovištích. Rozvoj digitálních znalostí nabízí na svém portálu také Úřad práce, který zájemcům na kurzy přispívá.
Vzdělávací systém je podle Španěla o několik let pozadu a studenti se často učí dovednosti, které už jsou částečně automatizované. Upozorňuje na průzkum Jako učíme od STEM Research Institute z dubna 2024, podle kterého si sice 45 procent žáků ve věku 11-19 let už AI nástroje vyzkoušelo - většinou jde o ChatGPT -, zároveň ale třetina uvedla, že je učitelé od využívání AI odrazují.
Význam neustálého vzdělávání zdůrazňuje i Halbrštát, podle kterého mají v tomto ohledu velkou roli jak stát, tak firmy a školy.
„Nestačí mluvit o digitalizaci, ale je potřeba nastavit systémovou podporu rekvalifikací, praxí a mentoringu. Což se mimochodem opravdu začalo dít v podobě podpory kurzů na digitální dovednosti a softskills,“ podotýká.
Školy by podle něj měly do výuky mnohem rychleji integrovat práci s AI a rozvoj měkkých dovedností jako komunikace, řešení problémů nebo týmové spolupráce. Firmy zase musí opustit představu, že absolvent se vše naučí za pochodu. „Investice do strukturovaných trainee programů a adaptace mladých se stane nezbytnou podmínkou pro to, aby se do budoucna vůbec podařilo obsadit klíčové pozice,“ dodává.
