Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na začátku dubna 2025 zažil americký akciový trh nebývalou volatilitu. Vyostřující se obchodní spory vyústily v „celní tsunami“, která bez rozdílu zasáhla všechna odvětví i regiony. Během 48 hodin se 2. a 3. dubna vypařilo téměř 7 bilionů dolarů. Šlo o vůbec největší dvoudenní propad v dějinách finančních trhů. Pro představu jde o sumu, která odpovídá přibližně dvacetinásobku velikosti české ekonomiky.
Necelý týden po těchto bouřlivých událostech se index S&P 500 během jediného dne zotavil o 10 %. Šlo o nejvýznamnější jednodenní růst tohoto indexu od globální finanční krize v roce 2008. Jsou tyto události výjimečné, nebo dnes žijeme ve volatilnějším světě než kdykoli předtím?
Současná volatilita nutí investory přemýšlet, jak své portfolio ochránit a zároveň zajistit dlouhodobý růst. Za zvážení stojí například private equity (tedy soukromý kapitál). Na rozdíl od veřejně obchodovaných akcií, které podléhají každodenním výkyvům trhu a náladám investorů (a přiznejme si, že ne vždy odrážejí realitu), funguje private equity odlišně.
Private equity
Fondy soukromého kapitálu, známé též jako private equity fondy, mají obvykle právní formu fondů kvalifikovaných investorů.
Mají několik základních rysů:
- investice do firem, které nejsou veřejně obchodované na burze
- investice jsou časově ohraničené, zpravidla pět až deset let
- kapitál do private equity fondů často umisťují velcí institucionální investoři typu bank, pojišťoven nebo investičních firem úspěšných podnikatelů
Mezi hlavní společnosti zaměřené na provozování fondů soukromého kapitálu v Česku patří ARX Equity Partners, Genesis Capital a Jet Investment.
Tyto investice jsou založené na dlouhodobém kapitálovém závazku a aktivním přístupu k vlastnictví. Investoři zpravidla kupují většinový podíl, nebo celou firmu a často se aktivně podílí na jejím řízení. Jejich cílem totiž je, aby mohli po několika letech z investice odejít se ziskem.
Private equity fondy historicky vykazovaly během výrazných poklesů trhu menší ztráty než veřejné trhy. Například během finanční krize v roce 2008 klesl index S&P 500 z vrcholu na dno o zhruba 55 %. Ve stejném období zaznamenal americký sektor private equity pokles o pouhou polovinu, tedy o 28 %. Private equity portfoliím se dařilo během poklesu jednak lépe, ale také se obecně zotavovala rychleji než jejich veřejně obchodované protějšky.
Další výhodou private equity je širší spektrum investičních příležitostí. Přes 90 % společností s ročními tržbami nad 100 milionů dolarů není veřejně obchodovaných. Firmy jako SpaceX, OpenAI, Huawei, Deloitte nebo Mars jsou navzdory své velikosti v soukromých rukou.
Private equity operuje v méně transparentním prostředí, což zkušeným investorům umožňuje nacházet podhodnocené nebo rychle rostoucí firmy, které na burze nejsou. Na rozdíl od veřejných trhů, kde jsou informace široce dostupné a cenné papíry neustále analyzuje velké množství investorů, je na private equity trhu snazší narazit na skryté poklady.
Zároveň ale platí, že právě nižší transparentnost private equity trhu klade vyšší nároky na znalost konkrétních firem a odvětví. Co může být pro zkušeného investora příležitostí, může být pro jiného pastí. Skryté poklady se tu totiž mohou snadno proměnit ve skryté problémy – neprůhledná účetnictví, podhodnocený potenciál nebo skryté dluhy mohou vést ke ztrátám, pokud investor situaci špatně odhadne.
Ještě nedávno byly přední private equity fondy spíše doménou velkých institucionálních investorů. Firmy jako Blackstone, Apollo nebo KKR ale v posledních letech otevřely své platformy i pro movitější jednotlivce. Díky tomu se dnes mohou do fondů zapojit i investoři s minimální investicí kolem 25 000 dolarů. Výhoda je to i z pohledu nákladů.
Fondy totiž umožňují obejít víceúrovňové struktury, jako jsou tzv. feeder fondy nebo fondy fondů, které jsou čím dál více populární i v Česku, ale mohou výrazně snižovat konečný výnos kvůli kumulaci poplatků. Dokonce jen s 2% ročním poplatkem (obvykle tvořeným kombinací vstupního poplatku, poplatku za správu a výkonnostního poplatku), byste nakonec investovali mnohem výhodněji přímo u Blackstone nebo KKR. Díky efektu složeného úročení může i zdánlivě nízký roční poplatek ve výši dvou procent za 30 let snížit konečnou hodnotu vaší investice o více než 40 %.
Zatímco velké private equity fondy nabízejí určité výhody, dlouhodobě se jako silný hráč profilují především fondy zaměřené na středně velké firmy (mid-market). Za posledních 30 let dosáhly tyto fondy průměrného ročního výnosu přibližně 19 % ve srovnání s přibližně 13-14 % u velkých private equity fondů a 9-10 % u indexu S&P 500. Na první pohled rozdíl mezi 19 a 10 procenty nemusí působit dramaticky. Je to „jen“ necelý dvojnásobek. Ale připomeňme si efekt složeného úročení. Investice, která každoročně roste o 19 %, bude mít za 30 let více než desetinásobnou hodnotu oproti té, která roste tempem 10 % ročně.
Jednotlivci a drobní investoři po celém světě v současnosti alokují do private equity poměrně malé procento svých portfolií – zhruba 5 %. Naproti tomu někteří z největších světových institucionálních investorů, jako jsou univerzitní nadační fondy nebo penzijní fondy, investují do této třídy aktiv až 50 % svých prostředků.
