Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Americký prezident Donald Trump se už podle všeho rozhodl, koho chce vidět v čele americké centrální banky (Fed). Pokud na poslední chvíli nedojde k obratu, což by v případě Trumpa nebylo nic neobvyklého, měl by se novým šéfem banky stát současný prezidentův ekonomický poradce Kevin Hassett. Alespoň tak to v posledních dnech servírují americká média.
Oficiální oznámení jména Trump avizoval na začátek příštího roku. Podle svých slov by přitom v čele Fedu nejraději viděl současného ministra financí Scotta Bessenta, toho se mu ale prý zatím nedaří přemluvit. Samotný fakt, že trhy znají pravděpodobného nástupce, sice přináší určitou míru jistoty, zároveň ale může trhy rozkolísat.
O to citlivější je situace ve chvíli, kdy Fed už ve středu rozhodne o dalším nastavení sazeb. Trhy přitom očekávají jejich snížení. Debata o možném nástupci tak probíhá souběžně s ostře sledovaným zasedáním.
Hassett se v posledních týdnech vyprofiloval jako jasný favorit na nahrazení současného předsedy Fedu Jeroma Powella. Podle informací listu The Wall Street Journal Bílý dům už dokonce zrušil plánované pohovory s ostatními finalisty na tuto funkci.
Jasný favorit
V užším výběru pěti kandidátů jsou kromě Hassetta také bývalý guvernér Fedu Kevin Warsh, současní členové rady Fedu Christopher Waller a guvernérka Michelle Bowmanová a šéf dluhopisové divize BlackRocku Rick Rieder. Sázkové a predikční trhy nyní dávají Hassettovi asi 80procentní šanci, že se předsedou Fedu skutečně stane.
Pro finanční trhy není Hassettovo jméno žádným velkým šokem. Vystupuje totiž vstřícněji k myšlence nižších úrokových sazeb než současné vedení Fedu a veřejně mluví o tom, že chce Američanům zajistit „levnější půjčky na auta a snazší přístup k hypotékám“.
Třiašedesátiletý Hassett zároveň patří k dlouholetým tvářím republikánské ekonomické politiky. V minulosti radil například prezidentu Georgi W. Bushovi i prezidentskému kandidátovi Johnu McCainovi.
Po akademické kariéře na Columbia University a práci ekonoma přímo v centrále Fedu strávil řadu let v konzervativním think tanku American Enterprise Institute, kde se profiloval jako zastánce nižších daní a prorůstové politiky.
V prvním Trumpově mandátu vedl Radu ekonomických poradců Bílého domu a pravidelně se objevoval v médiích jako jedna z hlavních tváří tehdejší daňové reformy. Dnes stojí v čele Národní ekonomické rady a patří k nejbližším prezidentovým poradcům, což je jeden z důvodů, proč trhy řeší, zda by jako šéf Fedu dokázal udržet odstup od politických tlaků.
Nervózní dluhopisy
Nejvíce nervózní je nyní trh s dluhopisy. Podle Financial Times investoři ve svých jednáních s americkým ministerstvem financí varovali, že se obávají Hassettova možného jmenování, protože by mohl příliš agresivně snižovat sazby ve snaze vyhovět Trumpovi.
Ministerstvo si v listopadu vyžádalo zpětnou vazbu od šéfů velkých bank z Wall Street a správců aktiv právě na Hassetta i další kandidáty. Jeden z účastníků schůzek, kterého FT cituje, poznamenal, že „nikdo nechce dopadnout jako za Trussové“, čímž narážel na chaos na britském dluhopisovém trhu po krátkém působení premiérky Liz Trussové.
Jisté obavy vzbuzuje fakt, že Hassett je jako budoucí šéf Fedu neformálně označován už nyní, přestože Powellovi vyprší mandát až příští rok v květnu. Nemusí tak být vůbec jasné, koho budou trhy více poslouchat – zda ještě současného předsedu, nebo už jeho pravděpodobného nástupce. Otazník visí také nad tím, zda Hassett dokáže odolat politickému tlaku na snižování sazeb, pokud budou inflační rizika dál přetrvávat.
Na nejistotu ohledně jmen i jejich skutečné nezávislosti upozorňuje také investiční bankéř Ondřej Jonáš. „Doporučuji vyčkat na oznámení, zatím je jméno nejisté. Kevin Hassett není špatně, zda by byl ideologicky nezávislý, či ovlivnitelný, nikdo neví,“ uvedl pro SZ Byznys.
Ekonomové z banky UBS připomínají, že inflace v USA se nedostala na oficiální dvouprocentní cíl Fedu už skoro pět let. Hrozí proto, že domácnosti a firmy začnou brát tříprocentní inflaci jako „nový normál“, což by mohlo otevřít cestu k dalšímu růstu cen.
Dalším otazníkem kolem Hassetta je jeho cit pro rizika přehřátých trhů. S obdobím přehnaného tržního optimismu má přitom vlastní zkušenost. Je spoluautorem knihy „Dow 36,000“ z roku 1999, která velmi optimisticky předpovídala raketový růst amerického akciového indexu těsně před prasknutím internetové bubliny.
Dlouhodobí investoři tak mohou jen doufat, že se z tehdejších chyb poučil a že jako případný šéf nejmocnější centrální banky světa bude bránit její nezávislost i za cenu nepopulárních rozhodnutí.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
