Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dovolenou většina Čechů plánuje každý rok – někteří s předstihem a do detailu, jiní spoléhají na rychlé last minute zájezdy nebo osvědčené balíčky. Ať už vyrážejí po vlastní ose, nebo v režii cestovní kanceláře, rozhodování o podobě dovolené odráží nejen jejich možnosti a zkušenosti, ale i představy o komfortu, bezpečí nebo finanční výhodnosti.
Český statistický úřad uvádí, že v loňském roce Češi starší 15 let podnikli celkem 12,2 milionu delších a 16 milionů kratších soukromých cest. Téměř polovina těch delších mířila za hranice. A právě při cestách do zahraničí lidé často zvažují, zda si mají vše zařídit sami, nebo zvolit pohodlnější variantu zájezdu – například populární all inclusive. Co vlastně taková dovolená obnáší, jaké výhody či nástrahy s sebou nese a která z těchto možností se vyplatí víc?
Zatímco u cestování na vlastní pěst si turista musí zařídit vše sám, all inclusive obvykle zahrnuje ubytování, stravování formou bufetu, neomezenou konzumaci vybraných nápojů, často i přístup k bazénům, animačním programům či dalším službám v rámci hotelu.
Forma dovolené, kde už je vše zařízené, láká především svou jednoduchostí a jistotou, že vše je v ceně. Tento princip ale podle odborníků zároveň vede i k určité změně lidského chování. Někteří totiž mají pocit, že musí z dovolené takzvaně vytřískat co nejvíc. Takže si u bufetu nabírají co nejvíc jídla nebo pijí mnohem více než jindy - jednoduše proto, aby se to vyplatilo.
„Často se říká, že to je věc, která se děla v dobách, kdy lidé objevovali all inclusive, ale pravdou je to, že lidé se chovají relativně stále stejně, tedy v každé době bude někdo, komu stojí za to opravdu spotřebovat nadmíru více, protože si to zaplatil a má na to,“ vysvětluje Petr Janeček z Katedry turismu a hospitality managementu na Vysoké škole ekonomické.
Podobný princip podle něj velmi dobře funguje také v obchodech, a to v podobě různých slevových akcí - vede však k nadměrné spotřebě a plýtvání.
„Navíc nesmíme zapomínat na to, že na dovolené se také projevuje další efekt toho, že ztrácíme po dobu dovolené své zaběhlé návyky chování a chováme se zcela odlišně než doma. Často jednáme i v rozporu s našimi pravidly – ležíme u bazénu od rána, necháme se obsluhovat, netřídíme odpad, pijeme alkohol dopoledne – v poledne – odpoledne, a tak dále. To k té nadměrné spotřebě určitě také napomáhá. A proč to děláme? Protože je přeci dovolená,“ dodává.
Při individuálním plánování dovolené podle něj lidé obvykle přistupují ke spotřebě uvážlivěji než v případě all inclusive zájezdu. Neznamená to podle něj ale, že se lidé musí nutně v destinaci chovat zcela jinak – to hodně záleží na charakterových rysech.
„Myslím si ale, že při vlastním plánování se obecně jedná o střízlivější nebo více uvědomělou spotřebu oproti té, která je běžná u all inclusive. Do nákladů je potřeba připočítat čas na plánování a organizaci v tržních cenách - pak se dostanete na částku zcela jinou, než se běžně uvádí. Jde spíše o to, zda využiji komfort a určitou jistotu služeb CK, nebo si to připravím sám i s drobným rizikem,“ dodává.
U cestovek se platí více
Co se popularity týče, oblíbenost cestování na vlastní pěst i zájezdů je podle odborníků dlouhodobě vyrovnaná. „Velmi pozorně sleduji posledních 15 let tento souboj. A poměr se vlastně vůbec nemění. Je to tak 50 na 50. Ono totiž i organizované cestování prošlo a prochází podobným vývojem jako to individuální. Stále více se klade důraz na zážitek. A cestovní kanceláře se tomu musely a musí přizpůsobovat. Je to vysoce konkurenční prostředí a pokud chceme uspět, musíme vidět a slyšet, co klienti potřebují,“ říká Jan Papež, předseda pro vnější vztahy Asociace cestovních kanceláří České republiky.
To potvrzuje i výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková, podle které v rámci letních dovolených služeb cestovních kanceláří a agentur v roce 2024 využilo 46 % cestujících do zahraničí. Rok předtím to bylo přes 48 procent. „Obecně lze říci, že u cestovních kanceláří Češi utrácejí více než při individuální organizaci,“ říká.
Služeb cestovních kanceláří a agentur podle ní využívají především turisté, kteří chtějí využít komplexní nabídky celého zájezdu a o nic více se nestarat, nebo vyhledávají balíčky, které jsou v součtu výhodnější než objednávání jednotlivých služeb. Oblíbené jsou ale i u lidí, kteří mají jazykovou bariéru, nebo nemají tolik zkušeností s cestami do zahraničí. Podpora česky hovořícího delegáta v místě pobytu a organizace cesty kanceláří pak pro ně může být velkou pomocí. V průměru zákazníci u cestovky utratí přibližně o 15 % více než při individuální organizaci cesty, říká Chaloupková.
V některých případech se ale naopak dovolená s cestovní kanceláří finančně vyplatí. Platí to zejména v letní sezóně pro vybrané destinace.
„Jedná se o evropské destinace a země severní Afriky či Turecka, kam směřují charterové lety z Česka, které jsou v balíčku jednoznačně výhodnější než pravidelné linky a nákup samostatných služeb,“ vysvětluje Chaloupková. Charterový let z Prahy k tureckému pobřeží může být pro jednotlivce nákladný, ale cestovka ho naplní do posledního místa – a cena rázem klesá.
Sám, nebo s kanceláří? To záleží i na destinaci
Podle Papeže do některých destinací sice lidé často cestují sami, na místě pak ale služeb cestovek využívají. Jako příklad uvádí Thajsko, Malajsii nebo třeba Vietnam. Individuálních turistů cestujících do těchto zemí je 65 procent.
„I když to je trochu zkreslené, protože ti takzvaní individuálové často využívají cestovní kanceláře k jednotlivým službám, jako je nákup letenek, ubytování, organizace jednotlivých výletů a nebo služby objednávají od místních CK, takže jsou ve skutečnosti také organizovaní,“ vysvětluje.
Při plánování dovolené by lidé neměli spoléhat jen na líbivé fotografie z katalogu, ale pozorně se zaměřit také na recenze a také se zamyslet nad tím, jestli se v dané zemi opravdu dovedou zorientovat sami.
„Spotřebitelé by také neměli volit dovolenou pouze na základě atraktivních fotografií ubytování či okolí, které mohou být ilustrační nebo neodpovídají konkrétní rezervaci. Je vhodné ověřit si, zda se fotografie skutečně vztahují ke konkrétnímu typu pokoje nebo službě, kterou si objednávají. Věnovat pozornost je třeba i popisu služeb, podmínkám čerpání a recenzím předchozích klientů,“ vysvětluje mluvčí spotřebitelské organizace dTest Lucie Korbeliusová.
Lidé si podle ní často neuvědomují, že při rezervaci přes zprostředkovatelské platformy uzavírají smlouvu přímo s poskytovatelem služby, nikoli s platformou samotnou.
„Cestování na vlastní pěst tak může být z hlediska organizace výrazně náročnější. Na druhou stranu tato varianta nabízí větší flexibilitu a v některých případech může být i finančně výhodnější,“ říká Korbeliusová.
Podle Janečka je cestovní kanceláří lepší cestovat například do míst, které mohou být rizikovější, kde hrozí opravdové riziko na zdraví či ekonomické škody, ale i do těch bezpečných, které nám ovšem mohou být vzdálené kulturně nebo třeba politicky.
„Ano, určitě se dá cestovat do těchto míst i samostatně - určitý typ lidí dobrodruhů nebo ostřílených cestovatelů to bude propagovat, ale ne každý to tak má, takže vždy to bude o nějakých individuálních přístupech,“ myslí si Janeček.
Papež uvádí jako příklad cestu do Jihoafrické republiky. Je to podle něj obrovská země s tisíci možnostmi, jak v ní trávit dovolenou - s čímž se pojí řada výhod i rizik.
„Bez znalosti věcí se můžete vydat někam, kde vůbec nevíte, co máte očekávat – internet je nejen rádce, ale i smetiště hloupostí. Je to země, se kterou se pojí mnoho mýtů a dezinformací. Bez znalosti souvislostí a historie můžete jen těžko pochopit současnost, popřípadě ji budete vnímat pod úhlem těchto mýtů a dezinformací, a to ovlivní vaše chování. Je to země, která může uspokojit dobrodruhy za levné peníze, i ty nejnáročnější klienty,“ říká.
