Článek
Zájem o obytné vozy v Česku roste. Letošní letní sezona patří opět k nejsilnějším za poslední roky a podle hráčů z trhu poptávka nepolevuje ani pět let po pandemickém boomu.
„Počet rezervací už letos překonal loňský rok,“ říká Luboš Tesař, generální ředitel platformy Bezkempu, která se zaměřuje na pronájmy obytných vozů. „Zájem je stabilní a relativně vysoký, především v hlavní sezoně.“ To potvrzuje i Lukáš Janoušek, zakladatel vyhledávače karavanů k pronájmu, společnosti Campiri. „Za prvních šest měsíců roku jsme zaznamenali meziroční nárůst poptávky o 19 procent, nabídka přitom stoupla jen o sedm.“
Nedostatek vozů je podle něj v sezoně stále zřetelnější. „Zájem Čechů o pronájem obytných vozů nadále roste, ale nabídka nestíhá. Zejména v létě chybí kapacity,“ upozorňuje Janoušek.
Kritický je dlouhodobě nedostatek velkých obytných vozů s takzvanou alkovnou, které ubytují šest osob, ale zároveň se jejich celková hmotnost vejde do 3,5 tuny, takže řidiči stále stačí řidičský průkaz skupiny B. Tyto vozy mizí z nabídky jako první. Letos ale podle zakladatele Campiri roste i zájem o obytné přívěsy. Přesto to neznamená, že je v létě úplně vyprodáno. „Půjčovny i soukromí majitelé během sezony dál dokupují nové vozy,“ dodává.
Ceny se drží, náklady rostou
Přes vysokou poptávku se ceny půjčovného zatím nezvedají. Denní sazby zůstávají zhruba na loňské úrovni. „Za tím stojí jednak konkurenční boj a také oproti rekordním post-covidovým rokům nižší náklady na pořízení obytného vozu a pokles nákladů na financování,“ říká Lukáš Janoušek. Dodává ale, že jiné náklady provozovatelů rostou – zejména kvůli energiím, servisu a mzdám.
Ve srovnání s loňským rokem ale ceny obytných vozů mírně vzrostly, uvádí jejich prodejce Svět karavanů. „Zdražují v průměru o pět až šest procent ročně, což odpovídá růstu vstupních nákladů výrobců,“ říká obchodní manažer firmy Miroslav Praizler. Také ojeté obytné vozy podle něj trpí jen malou ztrátou hodnoty.
Nové destinace
Zhruba polovina českých karavanistů zůstává podle dat Bezkempu během svých cest na území republiky. Mezi nejoblíbenější zahraniční destinace dlouhodobě patří Chorvatsko, Itálie a Rakousko. „Velká část cest se odehrává stále doma, ale mnoho zákazníků kombinuje vícedenní zahraniční dovolenou s kratšími výlety po Česku,“ říká šéf společnosti Luboš Tesař.
Podle Campiri se přesto preference lidí mění. „V posledních letech výrazně roste zájem o Polsko,“ říká zakladatel platformy Lukáš Janoušek. „Je cenově přívětivější než Chorvatsko, kde je dovolená v kempu momentálně nejdražší v Evropě.“
Mění se styl cestování
Zásadní posun nastal i v tom, jak Češi obytné vozy využívají. Zatímco dřív šlo především o letní dovolenou, dnes je podle odborníků běžné půjčit si vůz i na víkend, cestovat v květnu nebo v říjnu nebo dokonce v lednu na hory.
„Zásadním trendem posledních let je celoroční využití,“ potvrzuje Martin Štrimpfl, člen Asociace kempování a karavaningu (AKK ČR). „Lidé vyrážejí prakticky celý rok. Vznikají nová stání u lyžařských areálů, kde si karavanisté vytvoří vlastní základnu. Pomáhá to i rozvoji turismu mimo sezonu.“
Stále častěji se také cestuje na kratší dobu. „Sedm dní je pořád standard, ale přibývá dvoudenních a víkendových rezervací. Lidé si karavan neberou na dovolenou, ale na zážitek,“ doplňuje Luboš Tesař z Bezkempu.
Místo alkovny vestavba
Proměňuje se i samotný trh s vozy. Tradiční obytné přívěsy a velké obytné vozy s alkovnou zůstávají v nabídce, ale do popředí se dostávají kompaktní dodávky s obytnou vestavbou. „Přichází více mladých lidí. Nechtějí hotový karavan, chtějí si přestavět vlastní vůz, často jen částečně. Důležité jsou pro ně soběstačnost a flexibilita,“ popisuje Miroslav Praizler.
Zájem je o vybavení, které umožní fungovat bez závislosti na kempech, jako jsou například solární panely, silné baterie, nezávislé topení. „Poptávka po udržitelných a soběstačných řešeních jednoznačně roste,“ dodává.
Rostoucí zájem o karavaning má ale i své slabší místo. Česká infrastruktura na něj podle AKK ČR není připravená. Chybí dostatek servisních bodů, nocovišť a především jasně definované podmínky pro provoz takových míst. „Problémem je absence jednoznačného výkladu pojmu karavanové stání. Z toho pak pramení například nejistota provozovatelů,“ říká Martin Štrimpfl z Asociace.
Podle něj přitom zájem o výstavbu takových míst existuje a v posledních letech ho podporují i kraje. „Na podporu infrastruktury, tedy stellplatzů, kempových stání i servisních bodů pro likvidaci odpadu a doplňování vody, jsou vypisovány krajské dotace. Zájem je velký,“ vysvětluje. Letos podle něj příslušné dotační výzvy nabídla většina krajů.
