Článek
Solární boom z let 2022 a 2023 se už nevrátí a jen letos v prvním pololetí klesl o 20 procent. Největší pokles tvořily domácnosti, kde byl meziroční propad instalací o 44 procent, u firemních pak o 15 procent. „Předpokládáme, že pokles bude dál pokračovat,“ dodává ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Stejný pocit mají i firmy instalující solární elektrárny. „Pokud se podívám do zahraničí, na trh v západní Evropě, růst vždy přicházel ve vlnách. Očekávám, že se nevrátíme do období solárního boomu, ale ten trh by měl opět růst,“ říká Adam Navrátil, člen jednatelů společnosti PREsolidsun, která soláry instaluje.
Útlum vnímají i firmy, které se zaměřují na firemní sektor, kde zároveň roste konkurenční boj. „Menší hráči se snaží získat zakázky podbízením nabídek, často i pod pořizovací cenu komponent nebo s nulovou marží. Takové projekty ovšem přinášejí vysoké riziko – vidíme případy nedokončených instalací nebo problémů s připojením, často bez jakékoliv následné servisní podpory,“ říká Michal Jakšík, obchodní ředitel Solar Global.
U PREsolidsun došlo zhruba ke stejnému poklesu poptávky jako na celém trhu a nižší zájem pozorují i další. „Meziroční pokles zájmu o instalaci fotovoltaických systémů jsme zaznamenali v řádu jednotek procent. Výraznější pokles, v řádu desítek procent, však nastal v porovnání s rekordním rokem 2022,“ říká Pavel Matejovič, provozní ředitel společnosti Schlieger.
Firmy tak nyní nezažívají jednoduché období. „Bohužel situace, kdy nabíraly, školili lidi a investovaly, je pryč. Teď naopak zefektivňují svoji interní ekonomiku. Stále ale nevidíme obrovskou vlnu krachů, kterou někteří předvídali,“ popisuje Krčmář.
Upozorňuje, že v sousedních zemích, především Rakousku a Polsku je mnohem více instalačních firem na obyvatele než v Česku. „Bude asi docházet k nějakým prodejům firem. Případně se stáhnou z tohoto sektoru ty společnosti, které se dříve zaměřovaly třeba na vytápění,“ popisuje Krčmář s tím, že ale krachy firem neočekává.
Některé firmy si musely k fotovoltaikám přibrat ještě další oblast, která jim vykrývá pokles poptávky po domácích elektrárnách.
Trh se nyní po turbulentních dvou letech uklidňuje a stabilizuje. Aktuálně je v Česku instalováno cca 4,5 GW solárního výkonu, což velikostně odpovídá zhruba čtyřem blokům elektrárny Temelín. Jaderná elektrárna však dokáže elektřinu vyrábět stabilně, soláry vyrábí v závislosti na počasí.
„Segment by se mohl dát dohromady. Nebude takový obrovský růst jako v roce 2023 a 2024, ani to trh nepotřebuje. Potřebujeme udržet nějaký počet projektů, aby firmy mohly dál žít a nekrachovaly, což asi není v zájmu nikoho,“ popisuje Krčmář.
V předchozích letech se řada firem předzásobila solárními panely a dalšími technologiemi v očekávání, že boom ještě nějakou chvíli vydrží. „Nebyla ještě naplněna vize o množství obnovitelných zdrojů v Česku, ani závazky EU. Teď už se firmy tolik nepředzásobují, plné sklady už nebudou aktuální,“ říká Navrátil s tím, že na dno klesly i ceny. Soláry nyní nabízejí zákazníkům za doposud nejnižší ceny.
Pro další vývoj solárního trhu bude klíčové, kdo usedne v křesle ministra životního prostředí a bude rozhodovat o dotačních titulech pro domácnosti. „Nevidíme dlouhodobou koncepci, jak dotační tituly budou vypadat. Teď se změnila vláda, takže jsme v očekávání, jak to bude vypadat,“ říká Navrátil.
Tato nejistota postihla firmy instalující hlavně domácí fotovoltaiky hned několikrát za poslední rok a půl. „Apelujeme proto na budoucí vládu, aby se tento segment nějakým způsobem ještě podpořila, jinak se trh dostane do situace, že některé firmy nepřežijí a velká část majitelů elektráren nebude mít nikoho, kdo mu bude elektrárnu servisovat a přijde o záruky, je problém, kdo je převezme, každá technologie je jiná,“ říká Krčmář.
Právě měnící se podmínky a výše dotační podpory pro domácí fotovoltaiky se podílely na propadu trhu. Dalším důvodem byly klesající ceny elektřiny, které prodlužily návratnost instalace.
U velkých instalací způsobily pokles administrativní problémy s žádostmi o dotace z Národní rozvojové banky, ale také nedostatky digitalizace stavebního řízení. „Pro žádost o dotaci bylo ještě loni nutné doložit stavební povolení nad 50 kW, což je většina firemních elektráren. Aby žádali o dotace jen ti, kteří projekt mají připravený,“ vysvětluje Krčmář. Nyní už jsou oba problémy napraveny a příprava projektů se tím urychlila.
