Hlavní obsah

Náhlý sobotní konec německého atomu brzy dopadne i na Čechy

Petr Holub
reportér
Foto: wikimedia

Poslední odstavená německá jaderná elektrárna Isar-2.

Reklama

ANALÝZA. Na druhé místo žebříčku největších producentů planetě škodícího CO2 v rámci EU se Německo vyšvihlo hned poté, co v sobotu zavřelo poslední jadernou elektrárnu. Do značné míry politicky motivovaný krok pocítí i Češi.

Článek

Co píšeme v analýze

  • Němci odpojili poslední jadernou elektrárnu.
  • Podle skupiny vědců tím paradoxně ublíží životnímu prostředí.
  • Energii budou muset brát z uhelných elektráren.
  • Elektřina bude dražší. Nejen v Německu, ale i v Česku, kam se ceny přelévají.

K parašutistovi, který se teprve po skoku z letadla začíná zajímat, kde koupit padák, přirovnal jeden z kritiků spolkovou vládu, která v sobotu odpojila od sítě poslední tři atomové elektrárny.

Podobné výkřiky dokumentují, jakým šokem bylo pro Němce definitivní odstoupení od jádra, i když se naplánovalo už před 12 lety. Pro Čechy přinesl převrat v energetice u sousedů jednu dobrou a jednu špatnou zprávu.

Dojem, že příběh ještě nekončí, se snažili vzbudit představitelé křesťanskodemokratické opozice. „Černým dnem pro Německo a ochranu klimatu“ byla sobota podle šéfa CDU Friedricha Merze.

„Svěřte provoz jaderných elektráren spolkovým zemím,“ vyzval berlínskou vládu bavorský premiér Markus Söder (CSU), jehož hlavní město Mnichov odebíralo proud z právě odstavené elektrárny Isar-2. Kabinet složený ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů ovšem návrh za pár hodin odmítl.

Nositelé Nobelových cen plédují za atom

Dvacet světových vědců v čele s nositeli Nobelových cen Klausem von Klitzingem a Stephenem Chu zase napsalo otevřený dopis kancléři Olafu Scholzovi. Likvidace tří elektráren podle nich spíše uškodí strategii „Energiewende“, s jejíž pomocí chtěli Němci snížit objem kysličníku uhličitého (CO2) a dalších skleníkových plynů, které vypouštějí místní elektrárny, a ohrožují tak klima celé planety.

„Ve srovnání s elektřinou vyrobenou z uhlí mohou tři atomové elektrárny uspořit 30 milionů tun kysličníku uhličitého za rok,“ upozornili vědci.

Tím připomněli, že Německo tradičně patří k největším producentům CO2 na obyvatele. To se začalo zlepšovat díky investicím do větrných a solárních elektráren, proto se také Němci v letech 2019 a 2020 propracovali v rámci EU aspoň na osmé nejhorší místo. V lednu 2020 však byla zrušena jedna atomová elektrárna, v lednu 2022 tři další. Dva měsíce před ruským vpádem na Ukrajinu to nebyl nejšťastnější okamžik hlavně z toho důvodu, že výpadek elektřiny z atomu měl nahradit proud vyráběný z ruského plynu. Odpojení atomových elektráren tak ještě zúžilo úzké hrdlo v loňských dodávkách elektřiny a Němcům nezbylo než zvýšit výkon uhelných elektráren, které jsou hlavním producentem emisí.

Dvacetkrát vyšší emise než jaderné Švédsko

Proto byla německá produkce CO2 v roce 2022 opět v závěsu za dvěma šampiony skleníkových plynů, tedy Polskem a Českem. Zrušením další trojice atomových reaktorů v dubnu 2023 mohou Němci dostihnout Čechy s jejich produkcí 500 gramů emisí CO2 na jednu spotřebovanou kilowatthodinu, tedy dvacetinásobkem objemu Švédska, které naopak na atomové elektrárny sází. Paradoxně to znamená dobrou zprávu právě pro Čechy, které dnes sotva může někdo nutit, aby omezili své uhelné elektrárny.

Likvidace posledních atomových zdrojů logicky skrývá nové nebezpečí nedostatku proudu. Upozornila na něj v tiskové zprávě ředitelka Svazu energetiků Kerstin Andreaeová, podle níž je zcela nezbytné urychlit výstavbu plynových elektráren, aby „mohla být v každý okamžik dosažena jistota dodávek“.

K tomu poznamenal v rozhovoru pro Rheinische Post výzkumník z ústavu RWI Manuel Frondel, že by bylo výhodnější připojit víc uhelných elektráren s již odepsanými investicemi. „Jejich provoz je levnější než u plynových elektráren a také uhlí je levnější než plyn,“ připomněl expert, že jde stejně pouze o krátkodobé řešení.

Drahota z Německa se přelévá do Česka

Hrozící výpadky německých elektráren jsou pro Čechy nepříjemné hlavně z toho důvodu, že se nedostatek proudu spojený s drahotou přednostně přelévá do Česka, o čemž svědčí statistiky z minulého roku, kdy tuzemská elektřina zdražila po Dánsku druhým nejrychlejším tempem v Evropě.

Konec atomových elektráren ocenili ve větší míře pouze investoři. Například Timm Kehler, generální ředitel sdružení Zukunft Gas, doporučil, ať Německo do roku 2030 také „vystoupí z uhlí“. Náhradou za atom i uhlí bude spalování vodíku.

Vládě nakloněná média se omezila na formální podporu. „Rozhodnutí o vystoupení z atomu stojí na zkušenostech z celého světa. Pro zajištění dodávek energií proto Německo sází na obnovitelné zdroje,“ vysvětlil čtenářům týdeník Zeit.

Proto nemohlo překvapit, že okamžité odpojení reaktorů žádalo minulý týden jen 34 procent dotázaných Němců, naopak 59 procent doporučovalo ještě počkat.

Zřejmě nejsrozumitelnější vysvětlení záhadného kroku německé vlády, která – ironicky řečeno – chrání klima intenzivnějším spalováním uhlí, nabídl komentátor deníku FAZ Jasper von Altenbockum, podle kterého byla elektřina z jádra nadvakrát obětována krátkodobým politickým zájmům.

Politika v pozadí

Poprvé to bylo před 12 lety. Tehdy se kancléřka Angela Merkelová (CDU) obávala porážky od Zelených v zemských volbách v Badensku-Württembersku, proto na katastrofu v japonské atomové elektrárně Fukušima reagovala plánem zrušit všechny reaktory v Německu.

Její následovník, sociální demokrat Olaf Scholz, plán dokončil, aby udržel rovnováhu v současné koalici. „Musel se postavit za Zelené ve věci atomu poté, co odmítl jejich plán na překonání energetické krize úsporami,“ vysvětlil von Altenbockum.

Hlavně pro starší politiky Zelených totiž zůstal boj s atomem smyslem jejich politického angažmá.

Češi hledají důvod

Pochybnosti o likvidaci posledních atomových elektráren v Německu neskrývají ani tuzemští experti. „Technickou logiku to nemá žádnou, vidím v tom kombinaci politiky a strachu,“ uvedl bývalý ministr průmyslu Tomáš Hüner.

Škrtnutím jednoho sektoru energetiky nepochybně vyroste tlak na investice do obnovitelných zdrojů, přesto ani tvůrci této strategie nemohli počítat se současným růstem emisí.

Co vypadá jako pitomost, jí ještě nemusí být

Podle exministra životního prostředí Bedřicha Moldana nelze krok spolkové vlády hodnotit odděleně od dlouhodobého plánu. „Vypadá to jako pitomost, to je neoddiskutovatelné, byla by ale chyba přenášet to na celý záměr,“ připomíná, že výpomoc z uhelných i plynových elektráren ustoupí ve chvíli, kdy se ve větší míře začnou využívat moderní postupy ve skladování čisté energie z větru a ze slunce.

Foto: wikimedia

Ze zavřené elektrárny Isar-2 bralo elektřinu hlavní město Bavorska Mnichov.

Také Jiří Koželouh z ekologického Hnutí Duha „nepovažuje za správný krok“, že se dříve odstavily jaderné než uhelné bloky. „Na druhou stranu může strategie německé vlády sloužit jako protipól k představám části států včetně Česka, že svoji energetiku naopak postaví na rychlém rozvoji jádra, což je krajně riziková strategie, protože projekty jaderných reaktorů se opožďují, prodražují nebo ruší,“ míní expert.

Reklama

Doporučované