Hlavní obsah

Výbor doporučil poslancům vyškrtnout z novely zákona lex ČEZ

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

Sporné usnadnění pravidel pro přeměny firem, známé jako lex ČEZ, Sněmovna z vládní novely patrně vypustí. Vyškrtnutí pasáže doporučil ústavně-právní výbor.

Článek

Navrhované snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev, Sněmovna z vládní novely pravděpodobně vypustí. Vyškrtnutí sporné pasáže známé jako lex ČEZ doporučil dnes poslaneckému plénu po mnohaměsíčních jednáních v koalici ústavně-právní výbor.

Pozměňovací návrh zástupců všech koaličních stran v čele se zpravodajem Karlem Haasem (ODS) podpořil výbor jednomyslně. Změnu podílu hlasů by stát mohl využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ kvůli posílení kontroly nad energetickou infrastrukturou, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil.

Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by mělo stačit pro rozdělení firem podle sporné pasáže novely 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Současně by ale museli být přítomni držitelé aspoň dvou třetin základního kapitálu.

Ústavně-právní výbor projednával předlohu od loňského září. Debatu přerušil kvůli pokračujícím jednáním v koalici celkem pětkrát. Michal Franěk z Ministerstva spravedlnosti poznamenal, že 99 procent novely je o začlenění evropských předpisů do českého právního řádu. Různí poslanci často poukazovali na to, že předloha obsahuje přes 300 bodů a kontroverze budí jen jeden z nich.

V případě přijetí předlohy by o přeměně ČEZ mohl podle odborníků rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, a na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí. Přijetí návrhu vládou vedlo loni před létem k propadu akcií ČEZ na pražské burze o více než 300 korun pod hranici 900 korun za akcii.

Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) obhajovali v minulosti vládní novelu jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v ostatních zemích EU. Podle expertů ale nikde jinde v Evropě podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje. Přeměnami obchodních korporací se rozumí fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.

Co je lex ČEZ?

Nově navrhovaná pasáž v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Stát plánuje převzetí ČEZ.

Týká se rozdělení veřejně obchodované akciové společnosti

– strategického zájmu,

– s většinovým akciovým podílem státu,

– která je subjektem kritické infrastruktury podle krizového zákona.

Této definici vyhovuje na české scéně pouze ČEZ.

Zavádí se speciální pravidla pro rozdělení společnosti na nástupnické firmy, v nichž se změní dosavadní podíly akcionářů. V nástupcích akciovky s dnešním většinovým podílem státu a 30procentním podílem soukromníků tak může stát držet až 100 procent.

Takové rozdělení dnes musí schválit 90 procent všech akcionářů. Podle lex ČEZ k tomu nově má stačit jen 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě zanikající společnosti.

Stát by tak v praxi svůj plán rozdělení včetně plného ovládnutí částí firmy hladce prosadil i při nesouhlasu minoritních akcionářů.

Reklama

Doporučované