Hlavní obsah

Evropou obchází mráz. Každý dvanáctý Evropan to zná na vlastní kůži

Foto: Profimedia.cz

Problém vytopit svůj domov má téměř třetina Bulharů, nejvíce z celé Unie. Ilustrační foto.

Reklama

14. 11. 17:36

V zemích Evropské unie si 8,2 procenta lidí loni nemohlo dovolit dostatečně vytopit svůj byt či dům. V Česku nemohlo mít teplý domov podle dat Eurostatu 2,2 % obyvatel. Letos se situace kvůli energetické krizi ještě zhoršuje.

Článek

Zima je na krku a otázka vytápění domovů je čím dál aktuálnější ve všech zemích Evropské unie, jih kontinentu nevyjímaje. Kvůli stoupajícím cenám energií však přibývá domácností, které jsou nucené s teplem šetřit. Jak vyplývá z dat evropských statistiků za rok 2020, ke státům, kterých se problém týkal jen okrajově, patřila Česká republika.

V Evropské unii je na tom nejhůře Bulharsko, téměř každý třetí obyvatel nemá na zaplacení energií. Země si však oproti minulosti velmi polepšila: V roce 2006 si nemohlo dovolit platit za teplo téměř 70 % Bulharů. Za Bulharskem loni následovala Litva (23 % populace), Kypr (21 %) a Portugalsko s Řeckem (obě země 17 %), jak vychází z průzkumu Eurostatu.

Ve státech, které jsou na tom nejlépe, si ceny energií nemůže dovolit jen kolem dvou procent populace. Patří mezi ně i Česká republika. Nejlépe je na tom Rakousko (1,5 %), Finsko (1,8 %), Česko (2,2 %) a Nizozemsko (2,4 %). Data z roku 2018 ukazují, že průměrně si země EU pohoršily o jeden procentní bod – ze 7 na 8,2 procenta. Na vině je zvyšování cen energií napříč celou Evropou. Česká republika si navzdory tomu polepšila – před třemi lety si nemohlo dostatečně vyhřát domov 2,7 procenta domácností.

Přestože Česko vychází v žebříčku Eurostatu velmi dobře, ve skutečnosti bude situace horší. Český statistický úřad vychází z příjmů a životních podmínek daných domácností, v datech však nejsou zohledněné například exekuce, které má každý 14. obyvatel Česka.

Češi vypínají topení

Současnou energetickou krizi v Česku způsobil krach Bohemia Energy, největšího uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR, a dalších obchodníků, který vystřelil ceny energií vzhůru. Stát na takovou situaci nebyl připraven a neměl žádné účinné řešení pro zhroucení velkých dodavatelů energií. Ceny energií navíc plošně rostou na celém trhu. Energetickou krizi kromě států Evropské unie silně pociťuje i Čína či země v Jižní Americe.

Energetická krize má největší dopad na chudé rodiny a seniory, potvrdil pro Seznam Zprávy Daniel Hůle, který se v organizaci Člověk v tísni zabývá problémy lidí s dluhy. „V současné době, kdy udeřila energetická krize, to může vším zahýbat. Všechno se zdražuje, propadají se reálné příjmy domácností.“

Lidí v energetické nouzi je již teď mnohem více, než statistiky ukazují, dodala pro Seznam Zprávy Kateřina Dosoudilová, vedoucí oddělení sociálních služeb Člověk v tísni.

„Pokud budeme vycházet z toho, že minulý rok pobíralo dávky hmotné nouze 106 tisíc osob, tak jsou to ti nejchudší, kteří si nebudou moct dovolit adekvátně vytopit svůj byt, aniž by měli dluhy na energiích,“ uvádí Dosoudilová.

Podle údajů Platformy pro sociální bydlení je dalších minimálně 320 až 400 tisíc osob ohroženo ztrátou domova kvůli vysokým nákladům na bydlení. „Nyní lze po zdražení energií očekávat, že toto číslo bude ještě vyšší. Obrací se na nás rodiny a jednotlivci, kteří dříve pomoc nepotřebovali, a ti budou šetřit ve všech oblastech včetně topení,“ upozorňuje Dosoudilová.

Jan Klusáček, expert na analýzu Platformy pro sociální bydlení, situaci tak černě nevidí. Z dat platformy odhaduje, že počet domácností, které si nebudou moci dovolit dostatečné vytápění bytu, zůstane stejný i přes potenciální 30% plošný nárůst cen energií v příštím roce. „Samého mě to překvapilo,“ řekl Klusáček Seznam Zprávám.

Potvrdil ovšem, že v datech se zatím neprojevují lidé, jimž stouply výdaje za elektřinu a plyn o stovky procent. Ti pravděpodobně počty obyvatel Česka, kteří si nemohou dovolit vytopit svůj domov, zvýší.

Důchod už nestačí

Téměř čtyři z 10 domácností s nadměrnými náklady na bydlení představují ty seniorské. Přibližně 130 tisíc domácností důchodců vynaloží na bydlení více než 40 % svých příjmů a mnoha seniorům důchod sotva stačí na pokrytí záloh na plyn a elektřinu. Aktuálně se podle iniciativy Za bydlení nachází v bytové nouzi 5,5 tisíce domácností důchodců a 20 tisícům hrozí bezprostřední ztráta bydlení. Kvůli energetické krizi by se mohla čísla ohrožených seniorů zdvojnásobit, varuje iniciativa.

Řada důchodců proto přestala topit a většina z nich sáhla do svých úspor, například na naspořené peníze na pohřeb. Stejně je na tom i Marie Multánová, jejíž zálohy za energie jsou v tuto chvíli vyšší než její důchod. „Co mi tedy zbude na přežití? Minus 530 Kč. Co na to říct?“ uvádí osmdesátiletá seniorka. „Každý člověk v mém věku už si šetří na pohřeb, co mi zbývá, musím sáhnout do úspor a doufám, že ještě neumřu,“ vysvětlila Marie Multánová pro Seznam Zprávy, jak krizi s energiemi řeší.

Šmejdi zneužívají situaci

Situace začali využívat i takzvaní energošmejdi, kteří různými praktikami nutí lidi v zoufalé situaci uzavřít nevýhodné smlouvy. „Méně vzdělané rodiny méně efektivně nakládají s energiemi. Budou mít horší smlouvy s energetickými společnostmi. Třeba naletěly i energošmejdům. Takže myslím, že podíl lidí postižených energetickou krizí mezi chudými bude určitě vyšší než ve zbytku populace,“ řekl Seznam Zprávám Daniel Hůle z Člověka v tísni.

Energošmejdi cílí především na lidi, kteří jsou v zoufalé situaci a nerozumí dobře obchodním podmínkám, ke kterým se zavazují. Podle Kateřiny Dosoudilové by ale lidem, které zdražování energetických dodavatelů dohnalo do tíživé finanční situace, měl pomoci stát. „V dalších měsících, pokud již nezdražili, zdraží všichni dodavatelé energií, pomoc státu ve formě příspěvku na bydlení bude potřebovat mnohem více rodin a jednotlivců,“ říká o budoucím vývoji ohledně energetiky.

„Je nutné, aby došlo ke změně jeho (příspěvku na bydlení, pozn. red.) výpočtu, tak, aby reflektoval navýšení nákladů na energie. Ačkoliv lze situaci řešit nařízením vlády, tak k tomu nedochází a je připraveno nařízení, které normativy pro výpočet dávky dostatečně neupravuje a řadě lidí tato dávka s vysokými náklady na energie nepomůže,“ uvedla Dosoudilová.

Příspěvky i osvěta

Kateřina Dosoudilová lidem, kteří energii odebírali od zkrachovalých společností, radí, aby odešli od dodavatelů poslední instance a počkali na vyúčtování. Pokud lidé nemají na zaplacení účtů, mohou poprosit na úřadu práce o dávku Mimořádné okamžité pomoci na vyúčtování. Dávka je ale časově omezena a lidé o ni mohou zažádat, jen pokud odejdou od dodavatele poslední instance do konce roku 2021.

Příspěvek na bydlení Úřad práce poskytne těm, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % (na území hlavního města Prahy 35 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny a zároveň těchto 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení). Příspěvek na bydlení i Mimořádná okamžitá pomoc na vyúčtování DPI jsou dávky tzv. testované, kdy Úřad práce sleduje vaše náklady na bydlení, příjmy a úspory, proto ne všichni na tyto dávky dosáhnou.
Kateřina Dosoudilová
11. 11. 2021

Pokud lidé nevědí, zda mají na dávky nárok, můžou se podle Dosoudilové kromě úřadů práce obrátit i na sociální služby typu odborné sociální poradenství. Ty si mohou najít na internetu a sociální pracovník jim poradí s podáním dávky.

Podle Jana Klusáčka, experta na analýzu iniciativy Platforma pro sociální bydlení, ale úprava výpočtu příspěvku na bydlení nestačí. „Pro řešení situace je nezbytné kromě úprav dávek se současně zaměřit na podporu jejich čerpání. Příspěvek na bydlení nepobírá 7 z 10 domácností, které na něj mají nárok. Je třeba osvěta, výrazné rozšíření sítě kontaktních míst bydlení, kterých je v České republice zatím jen pár, a posílení sociální práce,“ řekl Klusáček Seznam Zprávám.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované