Hlavní obsah

Češi si doma topí po libosti, každý třetí Bulhar mrzne

Teplárny poskytují teplo více než 40 % domácností v Česku.

Reklama

10. 1. 2020 18:12

Evropský statistický úřad zveřejnil nová data o schopnosti občanů EU zajistit si ve svých domácnostech dostatečné vytápění. Česko figuruje mezi nejlepšími na vrcholu žebříčku. Na opačném konci zůstalo Bulharsko, kde si nemůže dovolit svůj domov pořádně vytopit každý třetí obyvatel.

Článek

Eurostat se ve svém každoročním průzkumu ptal Evropanů, zda si s ohledem na svoji finanční situaci mohou dovolit vytápět svůj domov na přijatelnou hranici. Nově vydaná data z roku 2018 ukazují, že trend se v této oblasti stále zlepšuje.

Nejhorší výsledek za celou Evropskou unii přinesl rok 2012, kdy si téměř 11 procent Evropanů nemohlo dovolit vytopit domácnost na dostatečnou úroveň. Poté se výsledky zlepšovaly, v roce 2018 se průměr celé osmadvacítky pohyboval lehce nad sedmiprocentní hranicí.

Nejtepleji mají Evropané mimo EU

Nejlépe se umístily země, které dosáhly hodnot okolo dvou procent. Do skupiny států s nejzajištěnějšími domácnostmi, pokud jde o teplotu, patří například Rakousko (1,6 %), Finsko (1,7 %) a Lucembursko (2,1%). Posledně jmenovaná země si však jako jedna z mála oproti roku 2017 pohoršila – o dvě desetiny procentního bodu.

Evropskými šampiony jsou ovšem státy mimo EU: Norsko a Švýcarsko. V obou zemích si více než 99 procent obyvatel může dovolit dostatečně vyhřátá obydlí.

Na jihu ve svetru

Na druhém konci spektra skončili Bulhaři – pořádně oblékat se doma musí více než třetina z nich. Od počátku měření si ovšem balkánská země velmi výrazně polepšila: v roce 2006 si nemohlo dovolit platit za tepelnou energii téměř 70 % Bulharů.

Další, které v průzkumu dopadly špatně, jsou možná překvapivě jižní přímořské země. Portugalsko, Řecko i Kypr zaznamenaly více než pětinu obyvatel, kteří museli žít ve studených domácnostech.

Jedinou severní zemí ve skupině států s nejstudenějšími domovy je Litva, která skončila před Bulharskem. Celých 28 procent Litevců nemá prostředky na to, aby si mohli dovolit své domovy dostatečně vytopit.

V Česku je hej

Česká republika se umístila v prestižní části tabulky, nejlépe ze zemí V4. Pouze 2,7 procenta zdejších obyvatel si nedokáže zajistit do svých domovů dostatečný přísun tepla. Ve výzkumu Eurostatu má Česko každým rokem lepší výsledky, byť z analýzy České spořitelny vyplývá, že ceny tepla mají dlouhodobě stoupající trend.

Nejčerstvější statistiky Energetického regulačního úřadu jsou k 1. 1. 2018. Podle nich měli nejdražší tepelnou energii obyvatelé hlavního města, kteří v té době platili 633,46 Kč za GJ. Naopak nejlevnější vytápění bylo v Pardubickém kraji, kde odběratelé platili 506,30 Kč za GJ. Průměrná cena tepelné energie pro celou ČR činila ke zmíněnému datu 568,63 Kč za gigajoul.

Od Nového roku začala platit nová nižší sazba DPH na teplo. Klesla z 15 na 10 procent. Koncoví odběratelé se však na výraznější zlevnění nemůžou těšit. Na vině je zdražení povolenek skleníkových plynů, které musí teplárny platit. Dle odhadů za rok 2019 za emisní povolenky zaplatily až 8,7 miliardy korun, letos by se cena mohla vyšplhat až na 13 miliard.

Právě teplárny jsou zdrojem, který v Česku zajišťuje podstatnou část vytápění pro obyvatelstvo. Jejich teplo využívalo v roce 2016 více než 40 % domácností. Druhý nejčastější je zemní plyn, kterým si topí 35 % domácností.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované