Hlavní obsah

Evropské jaderné zkušenosti? Dvojnásobná cena, než slibují vláda a ČEZ

Foto: Profimedia.cz

Jaderná elektrárna Dukovany. Tady vláda plánuje postavit další dva bloky.

13. 1. 13:45

Na kolik přijdou Českou republiku nové jaderné reaktory? Vláda i ČEZ slibují nový blok v Dukovanech zhruba za 150 miliard korun, zkušenosti z posledních evropských projektů jsou ale jiné.

Článek

Podle energetického analytika a menšinového akcionáře ČEZ Michala Šnobra budou skutečné náklady nového jaderného zdroje v Dukovanech proti vládním slibům minimálně dvojnásobné.

„Jsme jediná země, jež tvrdí, že postaví jadernou elektrárnu v reálném čase a za peníze, které jsou poloviční až třetinové proti skutečnosti. Nikde jinde takové idioty nenajdete, v tom jsme naprosto výjimeční,“ řekl Šnobr minulý týden na konferenci Investiční fórum.

Strategický šéf společnosti ČEZ Pavel Cyrani v rozhovoru pro Seznam.cz ale vládní sliby hájí.

„My uvádíme (pro Dukovany) rozpětí 140 až 160 miliard na jeden blok o výkonu 1 200 megawattů. Skutečnou finální cenu uvidíme samozřejmě až na základě výsledků výběrového řízení. Ale třeba francouzská vláda požádala EDF, ať zajistí výstavbu šesti jaderných bloků v ceně, která spadala do rozpětí 140 až 160 miliard na jeden blok. Všichni, kdo dnes staví jádro, se snaží, aby finální cena byla v tomto rozpětí,“ řekl Cyrani.

Informace o francouzské zakázce ale není přesná. Minulý týden oznámila francouzská ministryně energetiky Élisabeth Borneová, že vláda své rozhodnutí o výstavbě šesti jaderných bloků odkládá přinejmenším na konec roku 2022.

Trápení EDF

Francouzská energetická společnost EDF totiž už léta řeší kupící se problémy s výstavbou svých prvních bloků typu EPR jak v severofrancouzské elektrárně Flamanville, tak ve finském Olkiluotu. Takže se kabinet evidentně rozhodl počkat až na zkušenosti s těmito projekty.

„Zavážení jaderného paliva v elektrárně Flamanville 3 je plánováno na konec roku 2022. Rozhodnutí vlády bude následovat až poté,“ cituje Borneové vystoupení ve francouzském parlamentu minulou středu agentura Reuters.

Spuštění prvního reaktoru o kapacitě 1 650 megawattů ve Flamanville se na konec roku 2022 plánuje po několika předchozích odkladech. Během realizace projektu rostly i náklady.

Původně měla elektrárna Francouze přijít na 3,3 miliardy eur a dokončena měla být v roce 2012. Po jaderné havárii v japonské Fukušimě ale evropští regulátoři zpřísnili bezpečnostní standardy a pak se projekt dál komplikoval.

Podle posledních slibů EDF z podzimu loňského roku předpokládané celkové náklady na elektrárnu Flamanville 3 stouply na 12,4 miliardy eur (tedy přes 313 miliard korun) a termín spuštění se posunul o 10 let.

Podobně se vyvíjí další jaderná stavba EDF ve finském Olkiluotu. Tady byl původně plánovaný termín dokončení v roce 2009, elektrárna ale dodnes hotová není. Loni před Vánoci oznámil investor elektrárny, finské uskupení TVO, další odklad startu o šest měsíců, a to na březen 2021.

Původní rozpočet pro finský reaktor činil 3,2 miliardy eur, do roku 2012 náklady stouply na tehdy slibovaných 8,5 miliardy eur (asi 215 miliard korun).

To se ovšem ještě počítalo se spuštěním bloku v roce 2019. Od té doby dodavatel ani provozovatel cenové předpoklady neaktualizují.

Hinkley Point: 22,5 miliardy liber

Třetím evropským příkladem je britská elektrárna Hinkley Point, jejíž dva nové reaktory o 1 600 megawattech mají přijít podle posledních předpokladů na 22 miliard liber, tedy v přepočtu přes 300 miliard korun na jeden blok.

Dodavatelem je opět francouzská EDF, tentokrát v tandemu s čínskou skupinou CGN, jež má na projektu třetinový podíl. Se spuštěním elektrárny se původně počítalo v roce 2017, nyní je start plánován na rok 2025.

Jak připomíná Michal Šnobr na Twitteru, britská vláda odložila na neurčito stavbu dalších jaderných bloků, jež měly následovat po Hinkley Point.

Podle Cyraniho jsou vysoké ceny i potíže běžících projektů dány tím, že jde o první instalace nového typu reaktoru.

„Jde o první projekty, které se rozběhly po dlouhé přestávce v jaderné energetice, jsou předražené. Nebo dražší, než se čekalo. Nicméně všichni počítají s tím, že to není normální. Že normální je dostat se do rozpětí 140 až 160 miliard,“ ujišťuje strategický šéf polostátní firmy ČEZ.

Paks: za ruské peníze

Další jaderný projekt v Evropě chystá Maďarsko, o dva bloky s kapacitou 1 200 megawattů chce rozšířit elektrárnu Paks. Stavět se bude za ruské peníze, peníze poskytnuté na základě mezivládní dohody z roku 2014.

Státní půjčka až do 10 miliard eur (cca 260 miliard korun) má krýt 80 procent investičních nákladů a Paks II. Dodavatelem je ruský Rosatom.

Reklama

Doporučené