Hlavní obsah

Evropu dusí rekordní počty nakažených

Foto: Profimedia.cz

Sobotní mše ve Varšavě.

Reklama

aktualizováno •

Podobu Velikonoc určuje už druhým rokem pandemie. Ve srovnání s loňskými svátky jsou ale evropské státy v nelehké situaci. Země východní Evropy zažívají rekordní počty nakažených i úmrtí. Přísné uzávěry platí i směrem na západ.

Článek

Polské nemocnice na hraně

Polsko se vyrovnává s největšími denními přírůstky od začátku pandemie, v posledních dnech přibývá každý den kolem 30 tisíc nakažených. Experti připisují rekordní čísla nakažlivější britské mutaci. Polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski ale v týdnu uvedl, že za nárůst může hraniční styk s Českou republikou. Na Velikonoce proto posílil kontroly na hranicích a vyzval Poláky, ať zůstanou doma.

Zdaleka nejhorší je situace ve Slezském vojvodství, kde docházejí lůžka v nemocnicích a pacienti musí být převáženi do méně zasažených regionů. Polská vláda se momentálně snaží získat lékařskou pomoc v zahraničí, informuje BBC. V týdnu překročil počet hospitalizovaných 31 tisíc, plicní ventilaci potřebovalo přes 3000 pacientů. Obsazených bylo přes 70 procent nemocničních lůžek i ventilátorů, informoval polský deník Gazeta Wyborcza.

Foto: Profimedia.cz

Polský kněz žehná velikonočním košíkům z bezpečné vzdálenosti. Tradičně obsahují vejce nebo chléb.

V Polsku platí celostátní lockdown, otevřené zůstávají pouze základní služby a kostely. V náboženských svatyních platí stejná opatření jako v obchodech, které rozlohou přesahují 100 metrů čtverečních. Silně věřící Poláci sice mohou vyrazit za knězem, aby požehnal jejich velikonočnímu košíku, ale musí dodržovat rozestupy tak, aby na každého věřícího připadalo 20 metrů čtverečních.

Během loňských velikonočních svátků, které neprovázely rekordní počty nakažených, přitom platilo pravidlo, podle kterého se smělo náboženských obřadů současně zúčastnit pouze pět věřících. Podle polského deníku Rzeczpospolita by bylo pro zavedení totožného pravidla téměř 50 procent Poláků, proti němu jen 25 procent. Výzkum provedla společnost SW Research na reprezentativním vzorku 800 lidí.

V Maďarsku přibývá obětí i očkovaných

Přestože se Maďarsku podařilo naočkovat nejméně pětinu své populace, v zemi umírá na covid-19 nejméně 200 až 300 lidí každý den. Celkově si nemoc v téměř desetimilionové zemi vyžádala přes 21 000 životů.

Z očkovacího úsilí se může zdát, že se vyplatila sázka maďarského premiéra Viktora Orbána na ruskou vakcínu Sputnik V a čínské očkování společnosti Sinopharm. Země předběhla v počtu podaných dávek na sto obyvatel většinu evropských států.

Maďarsko už před pandemií trápila vysoká míra rakoviny a srdečních problémů, které mohou přispívat k vysoké smrtnosti na covid-19. Přestože maďarská vláda v létě nakoupila kolem 16 tisíc ventilátorů, státu chybí zdravotníci, kteří je umí obsluhovat. Země postrádá kvůli odlivu inteligence asi 20 procent doktorů a 30 procent zdravotních sester. Dalších 5500 doktorů skončilo minulý měsíc kvůli sporům o výši jejich platů, píše BBC.

Na Slovensku klesá počet hospitalizací

Na Slovensku se pandemická situace navzdory politické krizi zlepšuje. Slovenský deník SME informoval, že počet hospitalizovaných v nemocnicích pomalu klesá.

Zatímco se na postu premiéra vyměnil Igor Matovič s bývalým ministrem financí Eduardem Hegerem, ubylo také lidí s pozitivním testem na koronavirus. Do vlády se po demisi Matoviče vrátilo i několik ministrů, kteří odstoupili poté, co Matovič spolu s bývalým ministrem Markem Krajčím nakoupil bez souhlasu vládních stran ruskou vakcínu Sputnik V.

Mírně také klesl počet úmrtí a zrychluje i očkování. První dávku některé z vakcín dostalo 15 procent obyvatel 5,5milionového Slovenska. Zda výměna přispěje k dalšímu zlepšení, ukáže jen čas. „Matovič je trochu jako virus, mutuje a vrací se, možná ještě v nebezpečnější podobě,“ okomentoval stav v zemi šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný pro BBC.

V zemi zatím platí přísná karanténní opatření. Lidé sice mohou vyrazit do kostela, ale pouze s negativním testem a za účelem individuální modlitby.

Raději moc neslavte, varuje Blatný

V České republice pomalu klesají počty nakažených, hospitalizovaných i úmrtí. Reprodukční číslo R kleslo na hodnotu 0,76 a je tak nejníže od 18. ledna. Kvůli svátkům se ale také méně testuje.

Češi musí oslavit Velikonoce v blízkosti svého domova, podle vládních nařízení nesmí opustit okres, ve kterém mají trvalé bydliště. Vláda také doporučila, aby se lidé vyhnuli velkým oslavám v rodinném kruhu. Kontakty s ostatními by měly být omezené na minimum. Vláda se bojí, aby se neopakovala situace z loňských Vánoc, po kterých prudce přibylo nakažených.

Zároveň nad nimi visí hrozba ministra zdravotnictví Jana Blatného, který uvedl, že když opatření nedodrží, školy se otevřou jen na týden. Účast na bohoslužbách je omezená a podmíněná nošením respirátorů a dodržováním předepsaných rozestupů.

Na Ukrajině denně umírá na 400 lidí. Opatření se liší region od regionu, ale školy jsou zavěřené a většina obchodů také. Počty nově nakažených strmě rostou, země před Velikonocemi zaznamenala na 14 tisíc případů denně.

Pandemie nezasáhla jen do podoby svátků ve státech střední a východní Evropy. Přísný lockdown znovu zavedla Itálie či Francie. V Paříži bude na dodržování opatření, podle kterých lidé nesmí cestovat dál než 10 kilometrů od místa bydliště, dohlížet 6600 policistů. Francie ke konci března zaznamenala 38 tisíc nově nakažených denně.

V Itálii platí třídenní uzávěra vyhlášená po dobu velikonočních svátků. Lidé ale mohou vyrazit do kostelů nebo si dopřát sváteční jídlo ve své domácnosti s dvěma dalšími dospělými. Denní počtky nakažených přesahují 20 tisíc. V Německu platí také sváteční lockdown, je ale o dva dny delší než ten italský. Počty nakažených v Německu stoupají k 20 tisícům nových případů denně.

Reklama

Doporučované