Co Češi v průzkumu vyčítají Ukrajincům: Živíme je na dávkách, jsou nesnášenliví

Dlouhodobá série Seznam Zpráv Jak se žije v Česku se v říjnu zaměřuje na obyvatele České republiky a jejich soužití a vztahy s národnostními menšinami. Tradiční úvodní průzkum agentury Ipsos se tentokrát věnoval právě postojům Čechů k lidem jiných národností.

Otázky se týkaly vybraných národností: Slováků, Romů, Ukrajinců, Rusů a Vietnamců. Ze strany majority jsou považováni za nejproblematičtější národnostní menšinu Romové, když 83 procent respondentů označilo vztahy s nimi za problematické nebo velmi problematické. Naopak Slováky a Vietnamce Češi vnímají jako nejméně problematické. Dvě třetiny respondentů deklarují neproblematické vztahy ke Slovákům, nadpoloviční většina k Vietnamcům.

Když se zaměříme na ty, kdo menšiny považují za velmi problematické, je možné zachytit velké rozdíly podle věku. Mladší Češi mezi 18 a 45 lety mají k menšinám viditelně lepší vztah než starší ročníky. U Ukrajinců je pak vztah v závislosti na věku kolísavý.

U romské menšiny s rostoucím věkem roste i kritický pohled na tuto skupinu nejviditelněji: čím starší, tím větší část lidí vidí soužití s Romy více problematické. Až lidé v seniorském věku od 66 let výše jsou opět smířlivější.

Seznam Zprávy se detailněji zaměřily na postoj Čechů k příslušníkům ukrajinské menšiny. A v tomto případě průzkum odhalil veliké rozdíly mezi pohlavími. Například zatímco více než třetina českých mužů Ukrajince považuje za přínos, u žen je to pouze 17 procent.

Pokud ale mají respondenti zmínit konkrétněji, v čem Ukrajince považují za přínos, rozdíly se úplně setřou a muži i ženy odpovídají velmi podobně.

Nejvíce obyvatelé Česka oceňují, že Ukrajinci zastávají pracovní pozice, které samotní Češi nechtějí dělat nebo kde se nedostává pracovníků obecně. To si myslí zhruba tři čtvrtiny respondentů.

Viditelně méně lidí oceňuje - a v tomto případě jde o více žen (23 %) než mužů (17 %), že jejich děti přijdou do kontaktu s lidmi odjinud. Necelá pětina lidí také uvádí jako přínos, že Ukrajinci zvyšují tržby místním podnikatelům.

Když se zaměříme na konkrétní důvody, v čem naopak lidé Ukrajince za přínos nepovažují, zhruba tři čtvrtiny oslovených uvádějí, že je česká společnost živí na dávkách. Více než třetina je přesvědčená, že jsou Ukrajinci nesnášenliví a nezapadli do společnosti, jiná třetina zmiňuje, že jejich děti zabírají místa ve školkách. Více než čtvrtina tvrdí, že Ukrajinci berou rodilým Čechům práci.

O průzkumu:

Výzkum studující populaci ČR, sběr dat září 2023, nástroj sběru dat Ipsos online panel Populace.cz. Celkem se výzkumu zúčastnilo 1381 respondentů.