Hlavní obsah

Česko si skokově polepšilo ve svobodě tisku. Stačilo, že už nevládne Babiš

3. 5. 14:18

Reportéři bez hranic dnes zveřejnili letošní Světový index svobody tisku. Vedou v něm skandinávské země, nejhorší situace je v Severní Koreji. Česko si meziročně polepšilo o celých dvacet příček a ze 40. místa poskočilo na 20.

Reklama

Článek

Dlouhodobě nejlepší svoboda tisku je podle indexu Reportérů bez hranic (RSF) v Norsku, které je na první příčce od roku 2017 a v letošním hodnocení získalo přes 92 bodů. Hned za ním jsou pak další dvě skandinávské země – Dánsko a Švédsko.

Babišův odchod z vlády vylepšil Česku skóre

Česko je společně s Černou Horou, Moldavskem a Bulharskem evropským skokanem roku, pokud jde o vylepšení skóre svobody tisku. V Česku a Moldavsku je nyní situace uspokojivá, Černá Hora a Bulharsko zůstávají v kategorii „problematická“.

Organizace Reportéři bez hranic hodnotí vysoko samotný fakt, že jeden z největších soukromých vlastníků médií, Andrej Babiš, už není v čele vlády ani žádného ministerstva. Jen tato kombinace, tedy vrcholný politik u moci a vlastnictví velmi sledovaného média, Česko doposud řadila na 40. místo.

Zpravodajství vydávané mediálním domem vrcholného politika pak RSF hodnotí jako „křehké“. Odchod Andreje Babiše z vlády po loňských sněmovních volbách nyní Česku přineslo zlepšení o celých 20 pozic.

ČR: svoboda tisku v roce 2022

V České republice je svoboda tisku ohrožena vysokou koncentrací soukromých médií a tlakem na veřejnoprávní vysílání.

Mediální prostředí je charakterizováno třemi hlavními trendy:

1. výraznou koncentrací velkých mediálních skupin (PPF, MAFRA) v rukou významných ekonomických hráčů, včetně bývalého premiéra Andreje Babiše

2. vznikem nových nezávislých médií (Hlídací Pes, Deník N, Seznam Zprávy, Neovlivní atd.) v reakci na tento vývoj v posledních 10 letech

3. silnou přítomností respektovaných veřejnoprávních médií (Česká televize, Český rozhlas), která byla v posledních letech nucena čelit rostoucímu politickému tlaku

zdroj: Reportéři bez hranic

Česko postupně sklouzávalo z 21. místa od roku 2016 až k loňskému 40. Zatím nejlepší hodnocení mělo v roce 2006 (5. místo) a v roce 2014 (13. místo).

Rusko se propadlo mezi nejhorší země

Nejhorší situace je podle indexu v Severní Koreji, Eritreji a také ve Vietnamu a Číně. Mezi země, kde je situace ohledně svobody tisku velmi vážná, se letos propadlo Rusko.

Od invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 byla téměř všechna nezávislá média zakázána, zablokována a/nebo prohlášena za „zahraniční agenty“. Zbývající média podléhají cenzuře.

„Všechny soukromé nezávislé televizní kanály mají zakázáno vysílat, s výjimkou kabelových zábavních kanálů. Ruská verze Euronews byla 22. března 2022 pozastavena Roskomnadzorem, regulátorem médií. Z velkých tištěných médií, která již několik let patří spojencům Kremlu, musela pozastavit své vydávání ta, která si zachovala nezávislost a kterým neustále hrozil zákaz, jako například nezávislá Novaja Gazeta. Ve stejné situaci jsou i rozhlasové stanice. Média, která přežila, se potýkají s velmi přísnou autocenzurou kvůli zakázaným tématům a slovům a západní sociální sítě jsou postupně blokovány,“ shrnují RSF aktuální situaci v Rusku.

Obavy nejen o Polsko a Maďarsko

„Evropská unie se ocitla mezi dvěma extrémy,“ upozorňují RSF. V regionu jsou viditelné značné rozdíly a podmínky pro novinářskou práci se v řadě zemí EU zhoršily.

Kliknutím na vybranou zemi se zobrazí detaily.

Zatímco severoevropské země se drží na špici světového žebříčku, některé vlády zemí EU posílily drakonické zákony proti novinářům. Zejména ve Slovinsku (54. místo), Polsku (66. místo), Maďarsku (85. místo), Albánii (103. místo) a Řecku (109. místo).

„Polsko má sice rozmanité mediální prostředí, ale povědomí veřejnosti o svobodě tisku je stále slabé. Poté, co se veřejnoprávní média stala nástrojem propagandy, se vláda stále častěji pokouší měnit redakční linii soukromých médií a kontrolovat informace o citlivých tématech,“ upozorňují RSF. Státem vlastněná společnost koupila síť regionálních novin PolskaPress, zatímco největší nezávislá mediální skupina TVN čelila tlaku prostřednictvím zpolitizované regulace a zákonů šitých na míru. Členové vlády pravidelně navíc opakovaně napadají příliš kritické novináře.

Orbán – predátor svobody tisku

Maďarského premiéra Viktora Orbána označují RSF za predátora svobody tisku. „Vybudoval mediální impérium, které se řídí příkazy jeho strany. Nezávislá média si udržují významné postavení na trhu, ale podléhají politickým, ekonomickým a regulačním tlakům,“ uvádějí RSF ve své kritice.

Maďarsko je jediným členským státem Evropské unie, který je podezřelý ze svévolného sledování novinářů pomocí softwaru Pegasus. Kromě toho jsou novináři kritičtí vůči vládě obtěžováni na internetu příznivci vládnoucí strany. Děje se to v rámci oficiálních pomlouvačných kampaní.

O svobodu tisku se bojí polovina Středoevropanů

Nedávný průzkum v zemích visegrádské skupiny ukázal, že přes polovinu obyvatel znepokojuje současný stav svobody médií v těchto státech. Největší obavy panují v Polsku, kde je znepokojeno 63 procent obyvatel, naopak v Česku je to „jen“ 47 procent.

Menší obavy mají obecně podle průzkumu příslušníci mladší generace, ve srovnání s respondenty ve věku 55 let a více, kde se poměr znepokojených blížil 60 procentům.

Jako důležitou pro společnost vidí nezávislost médií 80 procent z dotázaných obyvatel těchto středoevropských zemí. Nejvíce obyvatel s tímto tvrzením souhlasí v Česku (86 %), nejméně pak v Maďarsku (72 %).

Průzkum, kterého se v únoru zúčastnily přes 4 tisíce respondentů, provedla agentura Median v zemích Visegrádu pro Bakala Foundation. Iniciovala jej Rada pro redakční nezávislost spolu s Českým národním výborem Mezinárodního tiskového institutu.

Reportéři bez hranic a index svobody tisku

Reportéři bez hranic je mezinárodní nevládní organizace, kterou v roce 1985 založili čtyři novináři ve Francii. Zasazuje se o dodržování svobody informací a svobody projevu a současně pomáhá pronásledovaným novinářům všude na světě.

Světový index svobody tisku mapuje situaci ve 180 zemích. Ke kritériím, na jejichž základě určují skóre, patří politické, právní, ekonomické, sociokulturní souvislosti a také bezpečnost novinářů.

Pořadí zemí pak určuje skóre, kdy nejlepší možné je 100, nejhorší 0.

Nejvíce novinářů vězní Čína

Nástrojem, který potlačuje svobodu médií, je také věznění novinářů kvůli jejich práci. Podle dat RSF je momentálně ve vězení celkem 459 novinářů a 19 dalších pracovníků v médiích.

Nejvíce novinářů kvůli jejich práci vězní v Číně, dohromady 120, přičemž většina z nich je ve vězení od roku 2019. Nejdéle vězněným je sloupkař a sociolog Lu Jianhua, kterého zatkli v roce 2005 a odsoudili na 20 let pro údajné vyzrazení státních tajemství.

„Důvodem zadržení může být jakékoliv vymezení se vůči stranické linii, ať už jde o lidskoprávní aktivity, kritiku strany nebo jen upozornění na dílčí problémy ve vedení státu,“ vysvětluje situaci v Číně sinolog Tobiáš Lipold, který působí v projektu Sinopsis.

„Na začátku roku 2020 se někteří novináři, například Čchen Čchiou-š' nebo Čang Čan, vydali do pandemií zachváceného Wu-chanu, aby nezávisle referovali o dění v uzavřeném městě, brzy ale byli zadrženi, nebo zmizeli,“ uvádí příklad z nedávné doby.

Jak Lipold dodává, že z přibližně deseti zadržených novinářů kvůli reportování o covidu-19 byla řádně odsouzena jen Čang Čan, autorka Wuchanského deníku, a to na základě univerzálního obvinění z porušení zákona o narušování veřejného pořádku, nazývaného „vyhledávání sporů a působení potíží“.

Tlak na média v Číně podle něj zesílil především po nástupu Si Ťin-pchinga v roce 2012, přičemž sinolog zmiňuje, že před rokem 2008 tolerovala Komunistická strana Číny jistou nezávislost. „Některá témata jako lidská práva či podoba politického systému byla přesto tabu,“ popisuje.

„Aktuální vztah Komunistické strany Číny k médiím je shrnut v hesle ‚Média se musí jmenovat Strana‘, což znamená, že všechna čínská média, státní i soukromá, musí sloužit zájmům KS Číny, a být tak primárně nástrojem propagandy. K tomu jsou pak novináři vedeni například povinným studiem Si Ťin-pchingova myšlení,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

Druhou zemí s největším počtem uvězněných novinářů kvůli výkonu jejich práce je podle informací RSF Myanmar. Aktuálně jich je ve vězení 69, přičemž většina z nich od roku 2021.

V letech 2013 až 2017 se podle indexu svobody tisku situace v Myanmaru zlepšovala, ale státní převrat z 1. února 2021 tento křehký pokrok náhle ukončil a vrátil myanmarské novináře o deset let zpět, informuje organizace. Ke zhoršování situace docházelo už v předchozích třech letech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované