Článek
„Největším selháním loňského roku byla nerovnost v oblasti očkování a nerovnost ve zdravotnictví obecně,“ uvedl koncem minulého týdne šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Apeloval tak znovu na zvýšení proočkovanosti v chudších státech, které se dle něj loni potýkaly nejenom s nedostatkem vakcín, ale i ochranných pomůcek nebo testů.
Data ukazují, že výrazně nižší podíl očkovaných obyvatel mají africké státy. Pouze necelých 10 procent Afričanů má ukončené vakcinační schéma a téměř 15 procent dostalo alespoň první dávku vakcíny.
Naopak nejvyšší podíl naočkované populace má Jižní Amerika, kde alespoň první dávku obdrželo už více než 76 procent obyvatel a téměř 65 procent má očkování ukončené.
Čtvrté dávky vs. vakcíny pro zdravotníky
Nerovnost v očkování podle Ghebreyesuse vytváří i aplikování čtvrtých dávek vakcín. Aktuálně ji nabízejí Izrael a Chile, zatím však pouze vybraným skupinám obyvatel. Aplikaci čtvrté dávky vakcíny schválila v prosinci také Brazílie, která ale ještě neoznámila, kdy začne, a také Dominikánská republika.
„Se současným tempem očkování nedosáhne letos v červenci na 70procentní proočkovanost 109 zemí. Základem nerovností je, že některé země už očkují čtvrtou dávkou, zatímco jiné ještě nemají plně očkované ani všechny své zdravotníky,“ odkázal šéf WHO na svůj novoroční výrok. V něm žádal, aby všichni podpořili kampaň za „očkování 70 procent lidí v každé zemi do poloviny roku 2022“.
Hranice 70procentní proočkovanosti dosud dosáhlo 42 zemí a území, jak ukazují údaje ze serveru Our World in Data. Blíží se jí také Velká Británie, Tchaj-wan nebo Kostarika. Ani Česko tento požadavek nesplňuje, ukončené očkování má necelých 63 procent.
Problémy s dodávkami
Nástrojem pomoci chudším státům má být program COVAX, který vznikl kvůli spravedlivému rozdělení vakcín. Dosud podle oficiálních údajů obdrželo 144 zemí, které jsou do programu zapojeny, dohromady přes 965 milionů vakcín proti covidu-19. Původním cílem přitom bylo doručit dvě miliardy vakcín do konce minulého roku.
Podle údajů serveru Our World in Data zatím země zapojené do programu dostaly pouze část vakcín, které se státy s dostatečnými zásobami očkovacích látek zavázaly darovat. Jednotlivé státy ale podporují program COVAX také finančně a k dárcům se řadí i soukromé společnosti nebo nadace, například Nadace Billa a Melindy Gatesových či společnost Mastercard.
Program se ovšem v minulém roce potýkal se zpožděnými dodávkami. Často kritizované pak bylo „hromadění vakcín“ bohatšími státy nebo také zasílání očkovacích látek krátce před vypršením jejich trvanlivosti.
Například v prosinci museli v Nigérii znehodnotit zhruba milion dávek vakcín, protože je nestihli aplikovat včas. Podle nigerijského ministerstva zdravotnictví byly některé vakcíny dodány těsně před uplynutím povolené doby spotřeby, popisuje BBC.
Agentuře Reuters vysoce postavený úředník WHO tyto problémy potvrdil. Ředitelka WHO pro vakcíny Kate O'Brienová ale uvedla, že „podíl vyplýtvaných dávek je v zemích, které dostávají dávky prostřednictvím programu COVAX, menší než v mnoha zemích s vysokými příjmy“.
Na problém s dodávkami upozornily ve společném prohlášení také Africký trust pro získání vakcín, Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí a COVAX. „Země potřebují předvídatelné a spolehlivé dodávky. Nutnost plánovat v krátkém čase a zajistit odběr dávek s krátkou dobou použitelnosti exponenciálně zvyšuje logistickou zátěž pro zdravotnické systémy, které jsou již tak napjaté,“ uvádí.
