Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

I po dvaceti letech vědce povodně trápí. Státy se topí, i když o srážkách ví

Foto: Český hydrometeorologický ústav

Povodně v roce 2002 se nevyhnuly ani Praze.

Reklama

10. 8. 18:30

Přesně před 20 lety se zemí hnala druhá vlna největších povodní v novodobých dějinách České republiky. Od roku 1997 si povodně v Česku vyžádaly celkem už 138 životů a napáchaly škody za téměř 170 miliard korun.

Článek

Česká republika si letos v létě připomíná dvě extrémně mokrá výročí. Před dvaceti lety se západní polovinou země převalila druhá vlna dosud největších změřených povodní. A o pět let dříve velká voda zabila rekordní počet lidí – šest desítek.

Podle expertů na klima navíc musíme počítat s tím, že povodní bude se změnou podnebí přibývat. „Velice, ba i víc, než modely naznačovaly,“ odpovídá Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd na otázku, jak se projevuje změna klimatu na četnosti a velikosti povodní.

„Že se to bude zhoršovat, bylo už dávno jasné: vyšší teploty, které jsme způsobili a dále je podporujeme, znamenají více vypařené vody. Nejen z moře, ale i ‚vysáté‘ z pevnin - což bývá příčinou sucha. A tedy pak i té dešťové, která se vrací z nebe dolů.“

Rozdíl pět let, větší připravenost, méně obětí

Nejdříve se ale vraťme k první velké vodě, která obyvatelům Česka ukázala, že i jich se tyto katastrofy mohou v budoucnu týkat. Extrémní povodně zasáhly v roce 1997 řeky Moravu a Odru. Kromě Česka ničivá voda zasáhla také Polsko, kde povodeň označují jako tisíciletou. Během několika dnů si intenzivní deště postupně vyžádaly 60 životů a škodu přesahující 62 miliard korun. Celkově se povodně dotkly téměř tří milionů lidí.

Mapa níže ukazuje rozdíl mezi průměrným průtokem, a tím naměřeným v roce 1997.

Největší katastrofa konce 20. století ukázala, že stát není na podobné situace připravený a vedla k zásadnímu přepracování krizových plánů.

Škody napáchané povodněmi v roce 1997

  • 60 obětí
  • 2151 zničených domů
  • 5652 neobyvatelných domů
  • 26 stržených mostů
  • 62,6 miliardy celková škoda
  • 39,2 miliardy škoda na nemovitém majetku
  • 80 tisíc evakuovaných lidí
  • 558 postižených obcí
  • 8 dotčených krajů
  • 34 dotčených okresů
Foto: Seznam Zprávy

Mapa řek, které způsobily povodně v roce 1997.

Křtem ohněm si instituce prošly již o pět let později. Před dvěma dekádami způsobily intenzivní deště povodně, které zasáhly především západní část Česka. Nejdříve 6. a 7 srpna, ale zejména následně od 11. do 13. srpna.

V prvních dnech déšť vodou zcela nasytil půdu. „Nasycení povodí po první vlně srážek dosahovalo až 400 procent normálu,“ vzpomíná Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy. V některých místech se voda vylila z koryt řek. Například Malší v Pořešíně a Římově protékalo stonásobně více vody, než je roční průměr.

Škody napáchané povodněmi v roce 2002

  • 16 obětí
  • 73,1 miliardy celková škoda
  • 17 000 km² rozloha postiženého území (součet výměr zaplavených území u postižených obcí)
  • 3,2 milionu postižených obyvatel
  • 225 tisíc evakuovaných lidí
  • 986 postižených obcí
  • 10 dotčených krajů
  • 43 dotčených okresů
Foto: Seznam Zprávy

Mapa řek, které způsobily povodně v roce 2002.

Mnohem ničivější následky ale měly deště o několik dní později. Tehdy už půda nebyla schopná vodu zadržovat. K místům, kde se řeky vylily už při první vlně, přibyly další oblasti zasažené živlem.

Mapa níže ukazuje rozdíl mezi průměrným průtokem a tím naměřeným v roce 2002. Pokud bylo místo zasaženo oběma vlnami, uvádíme jen tu první.

Česko od té doby zažilo ještě několik povodní, žádné ale nebyly tak ničivé jako ty před dvaceti lety.

„Od srpna 2002 nebyly podobně katastrofální povodně proto, že se nevyskytly podobně extrémní srážky v kombinaci s předchozím nasycením půdy, jako tomu bylo při druhé vlně povodní v srpnu 2002,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Petr Šercl z oddělení povrchových vod Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Přesto však od roku 1997 zemřelo kvůli povodním v Česku celkem 138 lidí.

Předpovědět další povodně? Prakticky nemožné

Povodně představují jedno z největších přírodních nebezpečí, která člověku hrozí – například ve Spojených státech si ročně vyberou nejvíce životů. Jejich největším problémem je fakt, že prakticky nejdou předpovědět. Vyspělé země jako Německo nebo Belgie se v loňském roce topily navzdory tomu, že o extrémně silných deštích věděly dopředu. Největší záplavy posledních desetiletí zase letos letos zasáhly jihokorejský Soul.

A pomoci nemusí ani jinak účinná opatření. „Klimatické modely, ba ani řádově časově a místně podrobnější, stejnou fyziku užívající předpovědi počasí, nedokážou úplně říct, jak velké srážkové extrémy nastanou, natož kde přesně. Proto bývají nečekané,“ vysvětluje Hollan.

„Protipovodňová opatření mohou zajistit ochranu pouze do svých projektových parametrů. Například na ochranu před průtokem dvacetileté či stoleté vody. Pokud dojde k větší povodni, konkrétní opatření již plnou ochranu zajistit nedokážou,“ dodává mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Jak se vyplatí protipovodňová prevence

  • Posílení systému hrází Dvě až 2,9 eura ušetřeno za každé investované euro; 41 až 68% snížení ekonomických škod; 41 až 65% snížení populace vystavené nebezpečí.
  • Výstavba retenčních nádrží 2,9 až 3,5 eura ušetřeno za každé investované euro; 64 až 81% snížení ekonomických škod; 63 až 81% snížení populace vystavené nebezpečí.
  • Opatření snižující poškození budov v případě povodní 5,2 eura ušetřeno za každé investované euro; až 50% snížení ekonomických škod.
  • Přestěhování do bezzáplavových oblastí 1,2 eura ušetřeno za každé investované euro; 17% snížení ekonomických škod; 16% snížení populace vystavené nebezpečí.

Zdroj: EU Science Hub

Podle Science Hubu Evropské komise patří záplavy mezi nejnákladnější přírodní pohromy jak v Unii, tak ve Velké Británii.

Infografika níže ukazuje, jaké škody při jakém oteplení Země živel napáchá v roce 2100, pokud nebudou přijata výše zmíněná opatření, a jaké dopady bude mít, pokud přijatá budou.

Foto: EU Science Hub, Seznam Zprávy

Jak mohou změnit protipovodňová opatření následky škod povodní v roce 2100.

Velké vody budou přibývat, města čeká problém

Podle experta bude povodní spíše přibývat, vliv na to má i změna počasí. „Extrémně vysoké teploty vedou k extrémně velkým bouřkám, jaké dříve téměř nebývaly - ty jsou příčinou strašných ‚bleskových‘, správněji přívalových, ale já říkám prostě ‚bouřkových‘ povodní,“ popisuje Jan Hollan z Akademie věd.

„Kromě toho se ale změnilo putování přízemních tlakových útvarů, výší a níží - nejenže chodí jinudy, ale hlavně trčí dlouho na místě. Někde je jasno, horko, sucho a jinde jsou dlouhé katastrofální srážky. V roce 2022 je takových příkladů už nemile moc,“ připomíná vědec.

Pamětníci vzpomínají na povodně v Praze

„Všechno jsme museli z bytu vyhodit. Nábytek se házel z okna, trhaly se podlahy. Před každým vchodem se kupily hromady. Naštěstí nám přišli na pomoc vojáci. Bez nich nevím, jak bychom si poradili,“ vzpomíná jedna z žen na povodně v roce 2002.

Povodním vyhovuje, pokud je půda nasycená a další srážky již nemůže pojmout. Dlouhá období sucha, jaké například zažívá Česko v posledních letech, naopak vzniku povodní brání. „I v nejsušších letech 2014 až 2019 se vyskytly srážky, které můžeme hodnotit jako extrémní. Například v druhé polovině srpna 2015 po dlouhé vlně veder místy napršelo během dvou dnů přes 100 milimetrů srážek. Půda byla ale tak vyschlá, že prakticky všechnu vodu pojala. Odteklo maximálně 5-8 procent srážkové vody,“ říká Petr Šercl z ČHMÚ.

Existují ale také případy, kdy i suchá půda může velké vodě pomoct. „Jeden jev může v malých povodích bouřkovou povodeň zesílit. Jde o holý suchý povrch bez vegetace (pod ním ani sucho být nemusí), na němž velké první kapky rozbijí půdní hrudky a uvolněný jíl vytvoří vrstvičku, která brání vsaku,“ vysvětluje Hollan. „To jsou ty situace, kdy se v poli vytvoří stružky a voda odplavuje půdu po svahu třeba až na náves a do sklepů.“

Výstavba záplavy velkých území neovlivňuje, ve spojitosti s přívalovými srážkami ale může působit problémy: „Kanalizace vodu nepojme a ona pak z ní někde v obci vytéká. A všechna rychle odvedená voda, i ta, co proudí ulicemi, zesílí povodeň dále podél toku,“ připomíná vědec.

Problémem mohou být i střechy. Jsou to velké plochy, které nemají možnost vodu vsáknout. „Mohly by ale naopak být přínosem - to tehdy, když by se z nich srážková voda zachytila do cisteren,“ dodává Hollan. „Pro lokální využití především na praní (voda bez minerálů je nenahraditelná), ale i na cokoliv jiného. Jako voda, kterou budeme mít k dispozici, i když studně vyschnou.“

Miliony obětí, škody za stovky miliard

Povodně pravidelně zasahují celý svět a odstraňování jejich následků si každý rok vyžádá miliardy dolarů. Mimořádný byl například rok 2011, kdy zasáhly Thajsko, Pákistán či Austrálii. Škody se vyšplhaly na více než 70 miliard dolarů.

Každoročně se dotknou milionů lidí. Vůbec nejhorší byl v tomto ohledu rok 1998, kdy se s velkou vodou potýkala Čína. Kvůli povodním tam zemřely více než čtyři tisícovky lidí, zasaženy jich ale byly stovky milionů.

Nejtragičtější povodně v tomto století pak přišly v roce 2013, kdy si vyžádaly bezmála 7000 životů. K loňskému číslu 1 355 výrazně přispěly povodně v Německu, během kterých zahynulo více než 180 lidí. Zcela neobvyklé deště tehdy šokovaly i vědce. Někteří z nich připisovali extrémní povodně klimatické změně. Letos si zatím povodně vyžádaly 847 životů.

Vůbec nejtragičtější pak byly povodně v Číně v roce 1931. Odborníci je považují za nejhorší přírodní katastrofu v historii. Tisíce lidí utonulo, další statisíce zemřely kvůli následnému hladomoru. Odhady počtu obětí se výrazně liší, podle všeho se číslo dostalo až ke čtyřem milionům zemřelých. Čína se s povodněmi potýkala zejména ve dvacátém století pravidelně, v počtu obětí je na prvních pěti místech v celé historii.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované