Hlavní obsah

Fotbalový mág Brückner slaví 80. narozeniny. Prozradíme jeho tajná kouzla a triky

Foto: Profimedia.cz

Karel Brückner, strůjce nejúspěšnějšího období českého fotbalu po rozdělení federace.

13. 11. 2019 15:56

Osmdesáté narozeniny dnes slaví Karel Brückner, jeden z nejlepších českých fotbalových trenérů napříč dějinami, ne-li ten vůbec nejlepší z nich. Jeho tým na Euru 2004 v Portugalsku kráčel od vítězství k vítězství a udivoval i fantastickou atraktivní hrou. Duel s Nizozemci, který Brückner otočil díky svým nevídaně riskantním taktickým manévrům, považuje řada fanoušků i odborníků za jeden z nejlepších fotbalových zápasů všech dob.

Článek

K Brücknerovým 80. narozeninám připravil Seznam 80 vzpomínek, střípků, z nichž se skládal jeho život a kariéra. První čtyřicítku z nich, příběhy vázané zejména k jeho působení v Sigmě Olomouc, u reprezentačního týmu do 21 let nebo k samotným počátkům jeho práce u elitního výběru, najdete zde, v prvním dílu.

Dnes přinášíme díl druhý, o období nazývaném zlatá éra českého fotbalu, byť přinesla „jen“ bronz z Eura 2004 v Portugalsku. Ale i účasti na třech po sobě jdoucích velkých turnajích a také blaženou vzpomínku na časy, kdy český fotbal nehrál v rámci toho evropského či světového kontextu nijak druhořadou úlohu. Naopak.

41) Osudový soupeř. Tím byli pro Brücknera a jeho tým jednoznačně Nizozemci. Los mu „tulipány“ postavil do cesty v kvalifikaci o Euro 2004, na portugalském Euru samotném a pak ještě v navazující kvalifikaci o MS 2006. V první zmíněné kvalifikaci se začalo remízou 1:1 v Rotterdamu a pokračovalo pražskou výhrou domácích 3:1. V bojích o MS v Německu pak Nizozemci dvakrát vyhráli 2:0. Ale to vůbec nejdůležitější a nejpamátnější utkání obou týmů se odehrálo 19. 6. 2004 v portugalském Aveiru, v utkání základní skupiny Eura. Ale nepředbíhejme.

42) Kancelář od Hapala. Aby se duel na Euru vůbec mohl uskutečnit, museli nejprve Češi zvládnout kvalifikaci. A v ní domácí duel s Nizozemci. „Karel (Brückner) měl na olomouckém stadionu kancelář pronajatou od Pavla Hapala. Měl ji úplně oblepenou papíry se spoustou jmen, šipek a taktických vzorců. Jednou jsme tam takhle seděli a on mi povídá: Juro, ti Nizozemci mají šest hráčů, které zatím neumím eliminovat. Ale já na to přijdu,“ vypráví Jiří Kubíček, dlouholetý ředitel olomouckého klubu.

43) Soupeř z obou stran. Ještě před prvním vzájemným kláním obou týmů v Rotterdamu, kde na van Nistelrooijův gól odpovídal Koller a skončilo to 1:1, se konalo utkání Rakousko-Nizozemsko (0:3). „A to jsem Karlovi nahrával z rakouské i nizozemské televize. Kvůli reklamám se pro nizozemské diváky snímalo utkání z jedné a pro ty rakouské zase z druhé, protilehlé tribuny. Karel si liboval, že díky tomu má Nizozemce pěkně zmapované z obou křídel.“

44) Brücknerovy triky. Častokrát se zmiňuje, že Brückner v pražském utkání s Nizozemci nařídil blokovat při rozehrávce konstruktivnějšího stopera Franka de Boera, což vedlo k tomu, že nouzově rozehrával Jaap Stap a moc mu to nešlo. Součástí tajného taktického plánu ale bylo využít i psychické lability Edgara Davidse. Nejdříve mu Jan Koller jakoby nechtěně stoupl na nohu, pak mu Karel Poborský sáhl na zadek a pošeptal mu do ucha jistou nelichotivou poznámku. To vedlo Davidse k popuzené reakci a už v 9. minutě dostal žlutou kartu. Takže když v 15. minutě fauloval Poborského ve vápně, kopala se penalta a navíc podruhé „žlutý“ Davids musel už po oné úvodní čtvrthodině hřiště opustit. Triky použité proti němu asi nebyly úplně fér… Zato byly velmi účinné, Češi vyhráli 3:1.

45) Tvrdohlavý chlapík. Mezi Brücknerem a jeho nizozemským protějškem Dickem Advocaatem to poněkud zajiskřilo ještě před rozehráním kvalifikační skupiny. A to na schůzce, na níž se domlouval program skupiny, sled zápasů. A jednání bylo prakticky neprůchodné, protože Brückner odmítal přistoupit na jakýkoli kompromis. „Tak tvrdohlavého člověka jsem ještě v životě neviděl,“ ucedil pak Advocaat mezi zuby.

46) Jak porazit osud. Takto nonšalantně naopak Karel Brückner glosoval skutečnost, že bude hrát s Nizozemci i na Euru a pak i v další kvalifikační skupině: „Nizozemci jsou mým favoritem celého mistrovství. Spolu s Francií. Jednotlivci silní, jako celek jakbysmet. Náš osud. Jsme na sebe zvyklí, nevadíme si. Asi je budeme muset porážet dál. Zbývá nám snad něco jiného? Pak nás nalosovali do stejné skupiny i pro další kvalifikaci, tak asi příště požádáme, ať nás k sobě dají rovnou.“

47) Křik v kabině. Vstup do turnaje Euro 2004 vypadal zprvu problematicky, ač tak vypadat neměl. Na jedné straně česká eskadra rekrutovaná z klubů typu Juventus, Liverpool, Ajax či Dortmund, na druhé straně Lotyši z Ventspilsu nebo Skonto Riga. Ale v poločase tito Lotyši vedli. A podle očitých svědků předvedl Brückner o přestávce v české kabině větší „virvál“ než kdykoli předtím i potom. A přispěl týmu i takticky. Brzy po půli stáhl jednoho obránce (Grygeru), pak i defenzivního záložníka Galáska, nahradil je ofenzivními hráči a český tlak vystupňoval. Vedlo to k otočení skóre na 2:1. Že vám ty taktické manévry něco připomínají? Oprávněně. Jen o čtyři dny později se hrál na stejném stadionu zápas s Nizozemci…

48) Všechno do útoku! Hráči z Nizozemska ve 20. minutě vedli 2:0 a mnozí malověrní již možná považovali zápas za ztracený. Ne tak Brückner. Zopakoval vlastně recept vyzkoušený na (při vší úctě) průměrných Lotyších – a hrál na maximální riziko i proti favoritovi šampionátu. Hned po Kollerově snížení na 1:2 vystřídal ve 24. minutě Šmicer Grygeru, na pravého beka se stáhl Poborský. A po hodině hry šel na plac Heinz místo Galáska. Ve středu pole tak útok s obranou propojoval Rosický. A po Barošově a Šmicerově gólu přišel obrat na 3:2.

49) Advocaatova chyba. Zápas se přeléval ze strany na stranu, oba týmy měly v utkání spoustu dalších šancí, zázračné zákroky předváděli Petr Čech i Edwin van der Sar, jemuž ve druhé půli Pavel Nedvěd svou neuvěřitelnou ránou z obrovské vzdálenosti div nepřepůlil břevno. Zatímco Brücknerovi jeho taktika s totální sázkou na útok vyšla na tisíc procent, jeho kolega Dick Advocaat provedl v 58. minutě něco, co dosud nikdo nepochopil. To když stáhl ze hry svého nejlepšího a nejnebezpečnějšího hráče Arjena Robbena. Asi měl za to, že bude lepší šetřit ho na další zápasy, protože utkání už je rozhodnuté. Nebylo.

50) Hráči na kapačkách, fanoušci v transu. Český tým se na hřišti totálně vyčerpal, druhý den dostávali hráči výživu na kapačkách, aby se vzpamatovali. Tehdy to ještě z hlediska boje proti dopingu bylo povolené a zcela legální. V hlavách jim ale zůstával obrovský zážitek a vědomí neskutečné síly, kterou tým na hřišti prokázal. A totéž měli v hlavách i fanoušci, kteří zápas sledovali jak u televize, tak především na místě v Aveiru. „Pamatuji si, jak Češi chodili kolem stadionu – a všichni byli jakoby v transu. Cítili, že právě prožili něco naprosto neskutečného,“ vzpomíná na kouzlo okamžiku televizní komentátor Jaromír Bosák.

51) Auf Wiedersehen! Na jedné straně hřiště úřadující vicemistři světa jako Oliver Kahn či Michael Ballack, na straně druhé čeští náhradníci jako Jaromír Blažek, Pavel Mareš, Roman Týce, Štěpán Vachoušek či tehdy začínající Jaroslav Plašil. Češi už měli postup ze skupiny jistý, a tak proti Němcům mohla nastoupit rezervní sestava, kterou doplnil člen elitní jedenáctky Tomáš Galásek. Přestože mu hrozilo, že by ho žlutá karta vyřadila pro čtvrtfinálový duel, Brückner ho alespoň na poločas do boje poslal. „Cítil jsem, že by tam scházel,“ poznamenal. Češi v Lisabonu vyhráli 2:1 a jejich fanoušci zpívali Němcům na rozloučenou: „Auf Wiedersehen!“

52) Barošův den. Ve čtvrtfinále v Portu smetli Češi dánského soupeře 3:0. Ke vstupnímu Kollerovu gólu přidal Baroš další dva. A s celkem pěti zásahy se stal nakonec nejlepším střelcem turnaje, před „čtyřgólovými“ Waynem Rooneym a Ruudem van Nistelrooijem. Po turnaji se spekulovalo, že má o 22letého odchovance Baníku Ostrava, tou dobou hráče Liverpoolu, zájem i slovutná Barcelona. Po návratu do Česka se z Baroše stala domácí superstar a obletovaná celebrita. Slávy naivního mladíka brzy po příletu z Portugalska využila i Miss Kateřina Průšová, kterou po jeho boku vyfotili paparazzi – a Barošovi se kvůli tomu rozpadl jeho dlouholetý vztah s Evou Kiliánovou. V tu chvíli se jeho osobnost a kariéra zatřásla a začala postupně nabírat sestupnou tendenci. Ale to už jsme od Eura 2004 odbočili příliš daleko.

53) Rekordní prodej. Snad ještě doušku k utkání s Dánskem. Deník Sport po něm prodal rekordních více než 130 000 výtisků. Což byl samozřejmě extrém, dvojnásobek tehdy průměrného prodaného nákladu. Pro srovnání: dnes tento titul prodává v průměru 30 000 kusů denně.

54) Výjimka potvrdila pravidlo. V semifinále s pozdějšími překvapivými vítězi Eura, tedy s defenzivně vyladěným týmem Řecka, Češi bohužel neuspěli. Zraněný Pavel Nedvěd musel ve 40. minutě vystřídat – a bez svého lídra jakoby se z týmu vytratil jeho dosavadní vítězný esprit. Zápas v nastavení ukončil Dellasův gól po rohovém kopu. Což bylo paradoxní, protože inkasovat gól po standardní situaci bylo u brücknerovských týmů výjimečným jevem.

55) Heinz se hněval. Dodnes zůstává trpká vzpomínka na utkání zejména v hlavě Marka Heinze. Na rozdíl od předchozích utkání ho totiž Brückner navzdory jeho skvělé formě do boje neposlal. Hrálo se 105 minut, ale kromě vynuceného střídání Šmicera za Nedvěda už žádné další čerstvé síly do boje neposlal. „Několikrát už jsem byl v tom utkání na střídání připravený, ale asistent Beránek to vždycky stopl,“ zlobí se dodnes Heinz. Jak Brückner v předchozích zápasech strategicky exceloval, v semifinále s Řeckem nejspíš střídání prováhal.

56) Platiniho chvála. Ve finále turnaje se před Řeky-obranáři museli neradi sklonit i domácí Portugalci v čele s Cristianem Ronaldem. Experti v čele s tehdejším šéfem UEFA Michelem Platinim ale po sportovní stránce vzdali po šampionátu největší hold českému výběru. Shodli se, že právě Brücknerův tým hrál na Euru 2004 nejatraktivnější fotbal. Však se také Petr Čech, Pavel Nedvěd a Milan Baroš ocitli v All Star výběru šampionátu.

Foto: Profimedia.cz

Euro 2004, největší úspěch trenérské kariéry Karla Brücknera.

57) Za Euro domy pro dcery. Z bronzového Eura 2004 si český fotbal přivezl výslužku 380 milionů korun. Když se odečetly šedesátimilionové náklady, dělila si zbylou sumu asociace napůl s týmem. Brückner měl tedy na rozdělení zhruba 160 milionů korun. Z toho 15 milionů přiklepl sobě, 7,5 milionu dostali nejlepší a nejvytěžovanější hráči. Z takto vydělaných peněz nechal Brückner na Olomoucku postavit dva domy pro své dvě dcery.

58) A zvýšili mu plat. S měsíčním platem 200 000 korun měsíčně patřil Karel Brückner mezi jednoznačně nejhůře placené reprezentační trenéry na Euru. Ani když se mu po turnaji plat zvedl na 300 000 Kč, nijak zásadním způsobem to tímto žebříčkem neotřáslo. V posledních letech berou čeští reprezentační trenéři přes půl milionu korun měsíčně.

59) Čekání na Nedvěda. Držitel Zlatého míče za rok 2003 byl klíčovou postavou Brücknerovy sestavy a celého týmu. Oproti éře trenéra Chovance kapitán pod Brücknerem výrazně změnil svůj přístup, lidsky, osobnostně i fotbalově dospěl. A na hřišti i v kabině to bylo znát. Tím pádem se projevilo, když se z české kabiny po Euru 2004 vytratil. I kvůli zdravotním komplikacím a opotřebovaným kloubům a šlachám dával přednost Juventusu. Brückner ale neochvějně věřil, že se jednou vrátí. Na každém reprezentačním srazu opakoval, že příště už Pavel přijede. Vypadalo to celé jako fotbalová verze Beckettova absurdního dramatu Čekání na Godota. Na rozdíl od něj ovšem Nedvěd nakonec opravdu dorazil. Na barážové zápasy s Norskem.

60) Zpátky na baráž. I kvůli Nedvědovým absencím byli Nizozemci v kvalifikační skupině o postup na MS 2006 lepší, takže Češi šli do zmíněné baráže. Nedvěd dorazil, ale nejdříve musel absolvovat pivní posezení s kolegy z týmu, kteří na rozdíl od něj celou kvalifikaci oddřeli. A vyslechl si i dost nepříjemných slov. Nakonec si zainteresovaní všechno vyjasnili – a Nedvěd v baráži pomohl ke dvěma výhrám 1:0. A na samotném světovém šampionátu v Německu byl opět nejlepším českým hráčem.

Foto: Profimedia.cz

Trenér a kapitán.

61) „Karla si připravím sám.“ Český tým jako celek bohužel na MS v Německu nijak zvlášť nezazářil. Opory zestárly, Karel Poborský měl zdravotní potíže a na jaře odehrál jen pár druholigových zápasů za České Budějovice, přesto Brückner na hlasy zpochybňující jeho formu nešetřil lehce arogantní slovní odezvou typu: „Karla já si na turnaj připravím sám.“ Zdraví nepustilo na šampionát Vladimíra Šmicera, a když se pak v průběhu turnaje zranili i Jan Koller s Milanem Barošem, bylo zle, český celek se s takovými ztrátami nedokázal vyrovnat.

62) Afrika je daleko. Češi sice na úvod porazili tým USA, ale pak je zaskočila Ghana. Nejen kvůli Ujfalušiho vyloučení byla jasně lepší, od drtivější porážky než 0:2 nakonec tým zachránil jen výborný výkon Petra Čecha v brance. Kritika vůči Karlu Brücknerovi začínala zesilovat. I proto, že se jako zapřisáhlý nepřítel cestování nevydal před MS na africký šampionát, aby Ghanu sledoval. Vystačil si, ostatně jako vždy, jen s videokazetami. „Navíc na tom africkém turnaji hráli bez Essiena úplně jinak, než když hrají s ním, takže stejně nemělo smysl je tam jezdit pozorovat,“ stál si trenér za svým.

63) Polák dostal céres. V duelu proti Itálii už se šampionát zachránit nedal, zejména když se od 45. minuty hrálo bez zbytečně vyloučeného Jana Poláka. Ten pak v kabině podle pamětníků dostal od trenéra jména, kterými se opravdu nikde chlubit nebude. V Hamburku se prohrálo 0:2 a šampionát byl „v troubě“, jelo se domů.

64) Ruply mu nervy. Už jen samotná účast na MS byla ale pro český fotbal historická. Od roku 1990, kdy hrál v Itálii ještě federální výběr, šlo o jediný „mundial“, na kterém se čeští fotbalisté objevili. Po turnaji ale skončil Nedvěd i další opory, kvalita týmu měla sestupnou tendenci a naopak nervozita rostla. V září 2007 před utkáním s Irskem ujely Brücknerovi nervy, když za celkem normální dotaz zpražil novináře tímto výlevem: „Pane redaktore, nezlobte se, k verbálnímu vyjadřování nepotřebujete jen mluvidla, ale i mozkové mluvicí centrum uložené mezi čelní kostí lebeční a spánkovou. K verbálnímu vyjadřování patří i dotazy. A tím jsem odpověděl. Už nebudu. Další dotaz.“ Později přiznal, že si ta slova následně velmi vyčítal. „To se nemělo stát,“ hlesl o pár let později. Své chyby Karel Brückner obvykle nepřiznával. Tuto ano.

65) „…a ta částka taky nesouhlasí.“ Atmosféru pozvolného dekadentního rozkladu uvnitř týmu podtrhla po domácí kvalifikační prohře s Německem v březnu 2007 provalená „pijatyka“ s prodejnými děvčaty v dejvickém hotelu Praha a spojená se slavným výrokem pořadatele večírku Tomáše Ujfalušiho: „Nic jsem neplatil a ta částka taky nesouhlasí.“ Přesto se na Euro postoupilo, a to dokonce z prvního místa ve skupině, protože v Mnichově Češi překvapivě vyhráli 3:0. A to bylo vlastně Brücknerovo předposlední velké (české) vítězství.

66) Euro 2008. To poslední přišlo na Euru 2008 v prvním utkání skupiny proti domácím Švýcarům. Milana Baroše možná štvalo, že za Jana Kollera nešel na hřiště jako střídající hráč on, ale Václav Svěrkoš. Ale tato sázka na překvapivého žolíka trenérovi vyšla, Svěrkoš po 16 minutách na hřišti vsítil svůj životní a v tomto zápase vítězný gól. Následovala prohra s Portugalci a duel s Turky, ve kterém Brücknerovi hoši „dokázali“ ztratit dvougólové vedení. I kvůli chybě Petra Čecha podlehli 2:3.

67) Odchod. Manažer reprezentace Vlastimil Košťál ještě pracoval s variantou, že by Brückner dál u týmu pokračoval jako poradce, ale trenér už chtěl skončit. Mužstvo předal svému asistentovi Petru Radovi, který překvapivě – a Košťálově vůli navzdory – porazil v jakémsi konkurzu Jozefa Chovance.

68) Ve službách rakouských. Jenže to by nebyl Brückner, aby zase všechny nepřekvapil. Najednou se totiž ocitl na střídačce rakouského národního týmu. A kvalifikaci o MS 2010 rozjel famózně. Před 48 000 diváky na stadionu Ernsta Happela ve Vídni porazil 3:1 Francii, za kterou hráli i Thierry Henry, Karim Benzema a další hvězdy. Za Rakousko skórovali vedle Reného Aufhausera i Andreas Ivanschitz, který se později moc neprosadil ve Viktorii Plzeň. A také Marc Janko, kterého o devět let později angažovala pražská Sparta. Též s nevalným úspěchem. Ještě rychleji pohasla Brücknerova rakouská hvězda. V kvalifikaci pak prohrál v Litvě, remizoval na Faerských ostrovech a prohrál doma se Srbskem – a už ji nedokončil, vrátil se domů, na Hanou.

69) Co mu neprošlo? Vedle výsledků mu moc nepomohla ani jeho povaha. Rakušané nemohli pochopit, že jejich reprezentaci vede ze své pracovny v Olomouci, že nejezdí po zápasech, neabsolvuje besedy, rozhovory, společenská setkání, což k práci reprezentačního kouče v civilizovaném světě běžně patří. V Česku se to v tomto ohledu sveřepému Karlu Brücknerovi tolerovalo, protože všechno vyvažovaly výsledky a zejména vzpomínka fenomenálního vystoupení v Portugalsku. V Rakousku už takhle fungovat nemohl.

70) V roli poradce. Do realizačního týmu české reprezentace jej coby poradce povolali ještě Ivan Hašek a Pavel Vrba. V obou případech ale skončila tato spolupráce spíše nesvárem a neúspěchem. S Haškem se Brückner vůbec neshodl na tom, jak měla hrát reprezentace v zápase poslední záchrany možného postupu na MS 2010 na Slovensku, s Vrbou zase na strategii uplatňované na Euru 2016.

Foto: Profimedia.cz

S Pavlem Vrbou se na Euru 2016 názorově rozešli.

71) Baroko. Nejostřejší výrok, kterým kdy na veřejnosti sepsul svého svěřence, padl v září 2005 po utkání s Arménií. Tehdy se David Rozehnal dozvěděl, že podle trenéra hrál „baroko“. To znamená zastarale, do šířky, bez konstruktivní nadstavby, bez důrazu. A jeho spoluhráči zase trenérovi v utkání připomínali Šípkové Růženky.

72) Pruská inspirace. Nyní, po své uzavřené trenérské kariéře, už v rozhovorech, jež poskytuje opravdu velmi zřídka, zmiňuje Karel Brückner pozitivnější témata. S oblibou vypichuje především slova pruského generála Carla von Clausewitze: „Vědět musí znamenat umět.“ Volně parafrázováno: Kdo neumí slova z teorie převést do praxe, jako by neuměl nic. A právě v této disciplíně byl vždy Brückner mimořádně silný.

73) Rajčata ne. Dnes žije Karel Brückner v Olomouci, kde citlivě pečuje o svou manželku Irenu, kterou už řadu let trápí zdravotní potíže. Bývalý trenér bývá k vidění na zápasech Sigmy Olomouc, v televizi prý s oblibou sleduje biatlon a snooker. Své někdejší vyprávění o tom, že na zahrádce pěstuje rajčata, později poupravil s tím, že tam nikdy žádná neměl. „Já někdy hrozně lžu,“ přiznal se tehdy s lišáckým úsměvem na tváři.

74) Nejen Mozart. Největší Brücknerovou zálibou jsou vedle fotbalu šachy a hudba. Vedle mozartovské klasiky si prý poslední dobou oblíbil i jazzově vyladěného interpreta Oscara Bentona.

75) Trenér století? V anketě Trenér století obsadil Karel Brückner pátou příčku za Václavem Ježkem, Rudolfem Vytlačilem, Dušanem Uhrinem a Jaroslavem Vejvodou. Jenže výsledky té ankety se vyhlašovaly v říjnu 2001, ještě než Karel Brückner začal pracovat jako hlavní kouč reprezentačního A-týmu. Až se bude vyhlašovat za 21. století, bude patrně v žebříčku výš. To si autor tohoto textu dovolí predikovat, přestože nemůže tušit, co se v příštích více než 80 letech ještě bude dít.

76) Druhý na světě! Ostatně celosvětovou anketu Trenér 21. století už vyhlásila organizace historiků a statistiků IFFHS. A to za období 2001–2012. A v ní se Karel Brückner umístil na 15. místě. První tři místa obsadili pánové Alex Ferguson, José Mourinho a Arséne Wenger. V anketě stejné organizace, tedy IFFHS, která v roce 2003 hledala nejlepšího reprezentačního trenéra světa, obsadil Brückner druhou příčku za Francouzem Jacquesem Santinim. Porazil tehdy i třetího v pořadí, švédského kouče Anglie Svena-Görana Erikssona.

77) Za Vrbou. Českou anketu Trenér roku vyhrál Karel Brückner už v jejím prvním ročníku, v roce 1985. A uspěl ještě šestkrát. O jednu vítěznou trofej víc má v této anketě jen Pavel Vrba.

78) Nejkrásnější Brücknerův výrok: „Ve fotbale nebe přijímá jen na pět minut.“

79) A ten nejvtipnější? Třeba ten nedávný, kdy po něm pojmenovali tribunu Androva stadionu v Olomouci. Karel Brückner na to reagoval slovy: „Ale uklízet ji nebudu.“

80) Gratulujeme, trenére!

Reklama

Doporučené