Hlavní obsah

Francouzské žluté vesty znovu na scéně. V sobotu chtějí vyjít do ulic

Foto: Profimedia.cz

Několik žlutých vest se sešlo v pondělí ve městě Toulouse.

14. 5. 9:50

S postupným uvolňováním karanténních opatření se vrací i francouzské hnutí žlutých vest. Nespokojení lidé chtějí pokračovat v protestech, které jim na dva měsíce znemožnila pandemie koronaviru.

Článek

Sobota 16. května. V tento den chtějí opět vyjít do ulic stoupenci hnutí žlutých vest v jihofrancouzském Toulouse. Na sociálních sítích se už objevila řada výzev k demonstracím, přestože vládní opatření velké shromažďování lidí i nadále zakazují. Francouzi by navíc měli dodržovat předepsané rozestupy, což si při několikatisícové demonstraci lze jen těžko představit.

Předehrou pro plánované demonstrace byla pondělní akce před sídlem ministerstva zdravotnictví v Paříži. Žlutých vest sem sice přišly pouhé dvě desítky, o mediální pozornost ale měly postaráno. Demonstranty, oblečené tradičně ve svítivě žlutých vestách, dokonce krátce přijal i jeden z úředníků ministerstva.

„Reprezentujeme žluté vesty z celé Francie,“ citoval deník Le Parisien jednu z účastnic. „Hlavně tedy z (regionu) Ile-de-France,“ upřesnila později.

Žluté vesty nakonec doprovodili policisté k nejbližší stanici metra s argumentem, že shromažďování více než deseti osob je zakázáno. Někteří z demonstrantů žádali o ukončení „neústavního“ nouzového stavu, další protestovali proti „zbytečnému“ zmrazení ekonomiky. Další desítky lidí protestovaly v Toulouse a na mostě v západofrancouzském Périgueux.

Výzvy k násilí na internetu

Pařížská policie v pondělí zadržela Christopha Chalencona, jednu ze známých tváří hnutí. Padesátník, který stál loni v čele jedné z kandidátek do Evropského parlamentu, totiž před několika dny zveřejnil několik videí, v nichž vyzýval k násilí a obklíčení Paříže. Jeho advokát ale podle listu Le Figaro ujišťoval, že Chalencon neměl nikdy v úmyslu svrhnout vládu. Po výslechu a noci strávené ve vazbě byl Chalencon propuštěn.

Muž, který má tradičně blízko ke krajní pravici, vyvolal v loňském roce poprask, když se právě v době největšího napětí mezi Francií a Itálií veřejně sešel se šéfem populistického Hnutí pěti hvězd Luigim di Maiem. Italská vláda se tehdy přela s Paříží kvůli uprchlíkům uvázlým ve Středozemním moři, po odchodu nacionalistického ministra vnitra Mattea Salviniho se ale vztahy opět zlepšily.

Foto: Profimedia.cz

Demonstranti s protimacronovskými plakáty na lednové akci v Paříži.

Na zvýšenou aktivitu před uvolněním karantény upozornily v posledních dnech i francouzské tajné služby. Vládní opatření podle nich aktivovala nejen žluté vesty, ale i krajní levici či pravici.

Konkrétně v případě žlutých vest se jejich stoupenci bouří jednak proti otevření škol, které vnímají jako vystavení dětí příliš velkému riziku, a také kvůli tomu, že vláda nevyžaduje 14denní karanténu od cizinců přijíždějících z ostatních zemí Evropské unie. Část Francouzů je pobouřena, že zatímco oni nemohou ani teď cestovat do vzdálenosti delší než 100 kilometrů, občané EU mohou svobodně překračovat francouzské hranice.

Macron částečně ustoupil, ale pokračuje v reformách

Hnutí žlutých vest zažívalo svůj vrchol na podzim 2018, kdy se do ulic vydávaly statisíce lidí, v loňském roce postupně utichalo. Přesto ale stále každou sobotu tisíce žlutých vest protestovaly proti vládě, žádaly demisi prezidenta Emmanuela Macrona, zavedení takzvaných občanských referend a řadu dalších požadavků.

Macron sice v řadě požadavků demonstrantům ustoupil, odložil například plánované zdražení pohonných hmot, které podnítilo vznik hnutí, v zásadě ale pokračoval ve svém programu, jenž se snažil změnit zkostnatělý pracovní trh, a prosadil i kritizovanou penzijní reformu.

Vláda také zorganizovala několik měsíců trvající občanské debaty, jež měly na protesty žlutých vest odpovědět. Během nich se ukázalo, že část společnosti s hnutím sice sympatizuje, když ale dojde na konkrétní požadavky, názory lidí se liší. Samotní představitelé hnutí se ostatně diskusí s ministry či přímo s Macronem nezúčastnili s argumentem, že jde jen o show pro veřejnost, která stejně nic nevyřeší.

Fiaskem pak pro žluté vesty skončily volby do Evropského parlamentu na jaře 2019. Zatímco část hnutí jakékoliv politické angažmá z principu odmítla, další stoupenci hnutí plánovali, že budou protestní agendu prosazovat i na bruselské či štrasburské půdě.

Žluté vesty tak sestavily v jednu chvíli až 13 (!) kandidátek, které se postupně rozpadaly. Ta nejviditelnější, v jejímž čele stála zdravotní sestra Ingrid Levavasseurová, přišla o svoji lídryni už před volbami. Levavasseurová odstoupila poté, co ji v Paříži demonstranti vypískali a označili za kariéristku, která chce hnutí využít jako výtah k moci. Výsledkem byla totální porážka, do bruselského sněmu se nedostal ani jediný stoupenec hnutí.

Nyní žluté vesty doufají, že chytí druhý dech – očekávaná ekonomická krize by mohla sympatizanty hnutí opět aktivovat.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené