Článek
Každé léto se prochází téměř 400 islandských farmářů a jejich potomků krajinou, aby odhalili několik hrstí šedého peří kajky mořské.
Mořská kachna začíná hnízdit od května v řídce osídlené krajině kolem islandského pobřeží, kde jsou mořské řasy, kterými krmí dospělý jedinec svá kachňata.
„Když jsou vajíčka, vezmeme jen část peří. A když už jedinec opustil hnízdo, vezmeme všechno," řekla agentuře AFP hlavní islandská vývozkyně Erla Fridriksdottir.
Samice uvolňuje z prsů prachové peří a vystýlá jím své hnízdo, aby ho během inkubace izolovala.
Na ostrově Bjarneyjar se tradice hledání opuštěných hnízd předává po generace, místní praxe prý začala, když se na ostrově na konci 9. století usadili Vikingové z Norska.
Na jeden kilogram peří je potřeba asi 60 hnízd. Přikrývka je vyrobena z 600 až 1 600 gramů peří.
Od roku 1847 je kajka mořská na Islandu zcela chráněná, lov a sběr vajec je zcela zakázán. Island je největší světový vývozce této komodity.
Po sklizni je peří sušeno na čerstvém vzduchu, aby neplesnivělo. Poté zaměstnanci společnosti Fridriksdottir zahájí první fázi sterilizace a čištění prachového peří ve velké peci při teplotě 120 stupňů Celsia po dobu osmi hodin.
V druhém kroku rotační stroje odstraní ze spodu další nečistoty.
Nakonec je potřeba peří pročistit ručně. I těm nejzkušenějším trvá vyčistit kilo prachového peří čtyři až pět hodin.
Jednoduchá peřina obsahující 800 gramů peří se prodává za zhruba čtyři tisíce eur. Ačkoli je místní komodita světově proslulá, produkce pokrývek klesá. Podle International Down and Feather Bureau se ročně celosvětově zpracuje 175 tisíc tun peří ročně.
