Impozantní Trumpova pevnost v Polsku bude, popírá krach jednání velvyslankyně

Bude v Polsku Fort Trump, nebo ne? Agentura Reuters ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje obeznámené s problémem napsala, že jednání o americko-polském projektu Fort Trump, tedy stálé vojenské základny pro americké vojáky v Polsku, krachují. Důvodem má být podle agentury spor o financování, rozmístění vojáků a jejich právní status v Polsku.

Zprávu ale záhy dementovala americká velvyslankyně ve Varšavě Georgette Mosbacherová i polská prezidentská kancelář. Právě Fort Trump považuje současný polský prezident Andrzej Duda za největší úspěch své zahraniční politiky.

„Další nepravdivé informace! Jednání jsou podle plánu! Jejich výsledky budou ještě více impozantní než první představy prezidenta Trumpa a prezidenta Dudy o americké vojenské přítomnosti v Polsku. Víc informací záhy,“ napsala ve čtvrtek odpoledne Mosbacherová na Twitteru.

Její slova v pátek potvrdil i šéf politického kabinetu prezidenta Dudy Krzysztof Szczerski. „Ta informace je úplná dezinformace, a ne informace,“ tvrdil v Polském rozhlase a označil to za součást „protivládní kampaně“ soukromých médií.

Zuzaně Čaputové se blíží první výročí ve funkci slovenské prezidentky. Rok od inaugurace připadá na pondělí, hlava státu teď poskytla velký rozhovor deníku SME. Rozvíjí v něm svůj nedávný projev o stavu státu.

„Právě máme možnost využít jedno z poučení (koronavirové krize): restrukturalizovat hospodářství směrem k zelené, inovativní ekonomice, s přidanou hodnotou, a investovat do správných oblastí, kromě jiného do vědy a výzkumu. Když se nám přitom podaří eliminovat korupci a únik zdrojů do soukromých kapes, budeme moct posunout Slovensko o generace dopředu. A k tomu budeme potřebovat víc soudržnosti a spolupráce,“ řekla slovenská prezidentka.

Čaputová hovořila i o stavu právního státu ve středoevropském prostoru, konkrétně o Maďarsku a Polsku. Unijní finance, včetně čerpání pomoci po koronavirové krizi, by měly být podle prezidentky navázané na dodržování unijních hodnot.

„Jsem v tomhle otevřená od začátku a mluvila jsem o tom i při návštěvě Maďarska. Pokud jsme součástí společenství, které je založené na určitých hodnotách, a máme z něj pobírat benefity, je přirozené, že bychom měli všichni respektovat tyto hodnoty,“ podotkla politička.

V bilančním rozhovoru Čaputová také zmínila, že se snaží být v úřadu obklopená lidmi, se kterými chce mít bezprostřední vztahy: „Například i v paláci, kde musí být i humor, sebeironie a uvolněnost, a ne odstup od paní prezidentky.“

Slovenský expremiér Peter Pellegrini trochu zkonkretizoval svoje plány na další působení v politice. Místopředseda Směru ve středu oznámil, že stranu Roberta Fica opouští. Pro televizi JOJ ve čtvrtek řekl, že založí novou politickou stranu. Podpisy se budou sbírat v létě, oficiální registraci chce stihnout do podzimu. Název prý ještě vymyšlený nemá.

Útočník, který ve čtvrtek s nožem vtrhnul do školy ve slovenských Vrútkách a zabil zástupce ředitele, už zaútočil nožem dřív. Dvaadvacetiletý bývalý žák školy měl být podle slovenských médií šikanovaný a trpět psychickými problémy. Policii nebyl neznámý.

Zhruba před rokem policie řešila incident, při kterém měl muž s nožem vyhrožovat výpravčí a strojvedoucímu vlaku na stanici ve Vrútkách. Dostal za to podmíněně osmiměsíční trest a přišel o dva nože. Policisté muže při čtvrtečním útoku zastřelili.

Policie zároveň vyvrací hoax o tom, že útočník byl romské národnosti. Lživou informaci šířil například poslanec extremistické strany LSNS Milan Mazurek.

Ve čtvrtek jsme psali, že se dva týdny před prvním kolem polských prezidentských voleb stává ústředním tématem odpor konzervativců k domnělé „ideologii LGBT“. „Duhovou kartou“ zahrála vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) už loni před volbami do Evropského parlamentu a v trochu menší míře i před říjnovými volbami do Sejmu a Senátu.

Letos téma pojímá znovu velmi ostře. Kromě plánu prezidenta Andrzeje Dudy na „zákaz propagace ideologie LGBT ve veřejných institucích“ o tom svědčí i homofobní tweet europoslance PiS a šéfa volebního štábu prezidenta Andrzeje Dudy Joachima Brudzińského. „Velké ideologické spory, emoce a v Západním Pomořansku přitom ptačí rodina, máma a táta, v naší kapličce realizuje boží plán. Polsko bez LGBT je nejkrásnější,“ napsal exministr vnitra za použití zkratky pro lesby, gaye, bisexuály a trans lidi.

O pokusu o plnou mobilizaci příznivců svědčí i šestistránkový dopis straníkům od předsedy PiS Jarosława Kaczyńského. Píše v něm o stavu pohotovosti a o „těžké politické, společenské a morální krizi“, která hrozí v případě výhry kandidáta opoziční Občanské platformy Rafała Trzaskowského. Liberálního primátora Varšavy označuje Kaczyński za představitele „krajní levice“.

Souboj Dudy s Trzaskowským se tak zjednodušeně vykládá jako personalizovaný boj dvou Polsk: konzervativního, sociálního a národního s tím liberálním, kosmopolitním a proevropským. Podle nejnovějšího průzkumu by v prvním kole volilo Dudu 41 procent lidí a Trzaskowského 26,6. Ostatní kandidáti podporu ztrácejí.

Kaczyńského se týká i další zpráva z Polska. Soukromá televize TVN zjistila, že okolí jeho vily ve varšavské čtvrti Żoliborz od poloviny května trvale střeží policie. Bydliště předsedy strany PiS, který je formálně pouze poslancem bez exekutivní funkce, hlídají čtyři policisté v uniformě a dva v civilu. Celkem se tam tak za den po 8 hodinách vystřídá 18 policistů.

Oficiálně ale policie dům nejmocnějšího polského politika nestřeží. „Přítomnost policistů nemá nic společného s hlídáním jakékoli nemovitosti nebo člověka,“ cituje televize policejního mluvčího. Zajištění bezpečnosti předsedy PiS se v týdnu věnoval i server Interia. Podle něj strana svému šéfovi platí i vlastní bodyguardy, za které dává přes 1,8 milionu zlotých ročně, v přepočtu 10,8 milionu korun.

Temná mračna se stahují nad poslancem Spolkového sněmu za Alternativu pro Německo (AfD) Ulrichem Oehmem. Tato tradiční apologeta Putinova režimu vyrazil v roce 2018 na Ruskem anektovaný Krym, aby dohlížel na průběh prezidentských voleb. Jak zjistily Der Spiegel a ARD, cestu zákonodárci zaplatil zahraniční výbor ruské Státní dumy.

Podle Spiegelu bylo Oehmeho jednání nejen neetické a politicky výbušné, ale také protiprávní. Zákon totiž poslancům Spolkového sněmu zakazuje přijímání hodnotných darů, které mají za následek, že zákonodárce vykonává svůj mandát v zájmu svého sponzora. A přesně to Oehme známý svými proruskými postoji činil.

Ohledně zmiňovaných voleb na Krymu, které byly samy z německého pohledu protiprávní, napsal, že byl z jejich průběhu příjemně překvapený a že byly zorganizované tím nejlepším možným způsobem. Ke svému krymskému výletu se politik AfD odmítl vyjádřit s tím, že už všechny informace poskytl Spolkovému sněmu.

Už loni na konci roku na bývalého předsedu populistických rakouských Svobodných Heinze-Christiana Stracheho prasklo, že ve velkém utrácel stranické peníze. Měsíčně platil ze stranické kasy až 3000 eur (80 000 korun) za upgrade online hry Souboj klanů.

Na aktéra kauzy Ibiza, která loni vedla k jeho konci ve funkci vicekancléře, teď praskly další výdaje zaplacené kreditkou Svobodných. Podle bulvárního listu Krone Zeitung v letech 2015-2018 zaplatil ve vídeňské lékárně 8000 eur (213 000 korun) za přípravky na podporu erekce a prášky na hubnutí. Stracheho advokát takovou věc nepopřel. Všechny účty prý ale politik nakonec uhradil ze svého.

O exšéfovi Svobodných je v rakouských médiích dál hodně slyšet kvůli vyšetřování nahrávky z Baleárských ostrovů, na které Strache údajné ruské podnikatelce nabízí státní zakázky výměnou za zajištění vlivu jeho strany v médiích.

Německý list Süddeutsche Zeitung zas nedávno napsal, že Strache měl na počátku 90. let napsat pochybné věnování do otevřeně antisemitské knihy. Židy měl označit za „nepřátele“ a „mocichtivé osoby“.

Stracheho dietní pilulky by možná uvítali Maďaři, tedy alespoň podle aktuální zprávy Národního úřadu pro bezpečnost potravinového řetězce (Nébih) a univerzity v Debrecíně. Průměrně totiž Maďaři od začátku pandemie přibrali 1 kilogram.

Lidé sice podle výzkumu jedí pořád stejně, méně se ale kvůli karanténním opatřením hýbali. Spousta lidí přibrala mnohem víc než jeden kilogram, zároveň ale každý 10. člověk sportoval víc než obvykle a zhubnul. Výzkum proběhl na vzorku 3000 lidí.

Polskem se ve čtvrtek přehnaly silné bouřky. Hasiči museli vyjet k 1100 případům, poškozených je na 160 budov a bez proudu byly tisíce domácností. Bouřky přinesly i lokální bleskové povodně. Na záběrech z jihopolské vsi Tenczyn odnáší náhlá velká voda most.