Hlavní obsah

Investice za desítky miliard, o kterou lidé nestojí. Obce, kde by mohlo být jaderné úložiště, dostanou po milionu korun

17. 7. 2019

Přenos z brífinku po jednání ministra, starostů a šéfů úřadů. (Video: Redakce Seznam, Seznam.cz)

Jaderné úložiště vznikne v Česku za desítky let, jeho umístění je ale potřeba řešit už teď.

Článek

Z víc než 50 míst ministerstvo momentálně zúžilo seznam na devět lokalit, které jsou pro úložiště nejvhodnější. Jedná se o Čertovku, Březový potok, Magdalénu, Janoch, Čihadlo, Hrádek, Kraví horu, Horku a lokalitu Na Skalním.

Nejbližším úkolem pro ministerstvo i další úřady je snížení devíti vytipovaných lokalit na čtyři.

Ty už měly být původně vybrány loni. Vláda ovšem spolu se Správou úložišť radioaktivních odpadů rozhodnutí zatím odložily kvůli nutnosti provést a vyhodnotit další průzkumy.

Dnes o tom, jak dále postupovat, jednal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se starosty obcí.

A poslední slovo má...

Obce například ubezpečil, že jejich zapojení do procesu výběru bude dokonce zakotveno v zákoně. V rámci příprav mají pak do konce září možnost jednotlivé body připomínkovat a předvádět své názory a požadavky.

Reagoval tak mimo jiné i na odpůrce plánu. Platforma proti úložišti, která sdružuje zástupce 32 obcí z dotčených lokalit, požaduje, aby se celý výběr a přípravy zastavily. A to do doby, než budou mít obce zákonem danou rovnocennější pozici při rozhodování o výběru finální lokality.

Stát si ale právo posledního slovo ale vzít nehodlá. Právo veta obce nezískají. „Pokud bychom to postavili do této roviny, a ta obec by vždycky řekla, že ne, nepostavili bychom nikdy nic," uzavřel ministr.

Středečního jednání se vedle Havlíčka účastnili starostové vytipovaných lokalit, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jan Prachař a zástupci ministerstva životního prostředí.

Milion pro každou

Vyjednávání o úložišti začala už před lety a další roky potrvá. Každá obec, se kterou v poslední době ministerstvo jednalo nebo bude jednat dál, má proto teď nárok na milionovou kompenzaci od státu. „Nejedná o výkupné či závazek, ale pouze částka za několik let diskuzí, schůzek a jednání k tématu,“ vysvětlil ministr.

Zároveň spolu s šéfkou jaderného úřadu zdůraznili, že jde v první řadě o to vybrat co nejbezpečnější místo. Drábová také poukázala na provádění pravidelných zahraničních kontrol zajištění bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady.

Kam s ním?

Celkově je výběr lokality a vybudování úložiště dlouhodobým projektem. Podle plánů SÚRAO by se mělo o primární a záložní lokalitě rozhodnout v roce 2025. Vlastní stavba by měla začít v roce 2050 a se spuštěním úložiště se počítá v roce 2065. Počítá se přitom s celkovou investicí ve výší 111 miliard korun.

Hlubinné úložiště jaderného odpadu je objekt podobný jeskyni, do kterého se má ukládat jak odpad například z lékařských zařízení, tak hlavně vysoce radioaktivní vyhořelé jaderné palivo z reaktorů, kterého se ročně vyprodukuje asi 60 tun. To se zatím ukládá v meziskladech, tedy v halách u jaderných elektráren. Celkem by se mělo do úložiště vejít 9 500 tun vyhořelého jaderného paliva a 4 500 tun dalšího vysoce radioaktivního odpadu.

Aktuálně dokončují projekt prvního skutečného velkého hlubinného úložiště Finové na ostrově Olkiluoto.

Hlasy proti

Doporučujeme

Další zprávy