Hlavní obsah

Írán chce dál obohacovat uran. Spojené státy teď čelí ultimátu

Foto: Profimedia.cz

Íránský prezident Hasan Rúhání.

Reklama

2. 1. 13:57

Írán má v úmyslu obohacovat uran až do 20 procent. Tedy na úroveň, jíž dosáhl před uzavřením jaderné dohody v roce 2015. Oznámil to Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, která spadá pod Organizaci spojených národů.

Článek

Dosud Írán obohacoval uran na 4,5 procenta, už dříve ale naznačil, že další obohacování není vyloučené. „Generální tajemník MAAE informoval radu guvernérů a Radu bezpečnosti OSN o záměru Teheránu zahájit obohacování na 20 procent,“ napsal na Twitter ruský velvyslanec Mezinárodní agentuře pro atomovou energii Michail Uljanov. Odkazoval přitom na ředitele této agentury Rafaela Grossiho.

Plánovaným dvacetiprocentním obohacováním uranu by Írán dále porušoval mezinárodní jadernou dohodu, kterou podepsal v roce 2015 spolu se Spojenými státy, Evropskou unií, Ruskem, Čínou, Francií, Velkou Británií a Německem. Jejím cílem bylo zabránit Teheránu ve vybudování jaderného arzenálu, za což byly odvolány sankce vůči Íránu.

V roce 2018 ale Spojené státy, jeden z hlavních signatářů dohody, smlouvu jednostranně vypověděly. Odchod USA od smlouvy vedl k porušování jejího znění ze strany Íránu, od omezení povolených zásob obohaceného uranu až po překročení limitu pro jeho obohacení. Teherán se podle dřívějších vyjádření necítí být vázán úmluvou, protože ji Spojené státy vypověděly a na Írán uvalily sankce.

Dohoda dovolovala Íránu obohacovat uran do 3,67 procenta. Obohacováním se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro výrobu jaderné zbraně je zapotřebí obohacení nad 85 procent.

Poslechněte si díl podcastu Checkpoint o zabití íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha:

Překážky do Bidenovy cesty

Plán obohatit uran na 20 procent přichází v reakci na prosincovou legislativu, která navýšení obohacení uranu nařizuje. Zákon dává také ultimátum Spojeným státům – pokud do začátku února nezruší sankce, které na Teherán uvalily, vykáže Írán ze země vyšetřovatele vyslané OSN. Podle některých legislativa reagovala na vraždu prominentního jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha, z níž Írán viní Izrael.

Na zvoleného amerického prezidenta Joea Bidena, který převezme úřad od současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa za dva a půl týdne, tak čeká mimo mnoho dalšího i tato otázka, kterou bude potřeba vyřešit.

Biden podle amerického veřejnoprávního rozhlasu NPR už dříve uvedl, že by USA rád vrátil mezi signatáře jaderné dohody. A to v případě, že se Írán bude řídit regulemi, které úmluva nastavila.

Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho to ale bude mít Bidenova administrativa s návratem k jaderné smlouvě složité. „Nedovedu si představit, že by jednoduše přišli s tím, že ‚se chtějí vrátit na začátek‘, protože něco takového už neexistuje,“ uvedl Grossi v rozhovoru pro agenturu Reuters v prosinci. Dodal, že Bidenova vláda by měla místo návratu k původní smlouvě přijít s novými podmínkami.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované