Hlavní obsah

Zabití íránského fyzika může být reakcí Izraele na Bidena, říká politolog

Foto: Profimedia.cz

V Íránu došlo ke smrtelnému útoku na prominentního jaderného fyzika.

Reklama

3. 12. 2020 12:07
Článek

Začátek roku 2020 poznamenala íránsko-americká tenze po zabití generála Solejmáního. Na jeho konci se teď řeší vražda íránského jaderného fyzika. A může za ni, alespoň podle íránských úřadů, americký spojenec – Izrael.

„Smrt Mohsena Fachrízádeha je trochu něco jiného než lednový americký atentát na íránského národního hrdinu Kásima Solejmáního, který vzbudil bouřlivou odezvu. Fachrízádeh je totiž v podstatě jen pěšák, který se ‚provinil‘ tím, že má určitou znalost a participuje na něčem, o čem si mezinárodní společenství myslí, že to přispívá k jadernému programu,“ porovnává oba letošní incidenty politolog z Masarykovy univerzity Josef Kraus.

K atentátu na prominentního vědce Mohsena Fachrízádeha došlo minulý pátek a odsoudili ho vysocí představitelé íránské politiky a ozbrojených sil. Prezident Hasan Rúhání i duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí ukázali na Izrael jako na viníka. A zazněla i výhrůžka odvetou.

Důležitým momentem pro dlouhodobě napjaté vztahy mezi Spojenými státy a Íránem byl rok 2015, kdy blízkovýchodní země podepsala s dalšími šesti státy (USA, Ruskem, Čínou, Francií, Británií a Německem) a Evropskou unií mezinárodní jadernou dohodu. Výměnou za zrušení sankcí, které Írán značně poškozují, měla země ukončit svůj nukleární program.

Když ale o rok později přišel do Bílého domu Donald Trump, od smlouvy odstoupil a snažil se naopak o zpřísnění sankcí vůči Íránu. Je otázkou, jak se k problému postaví nově zvolený Joe Biden, který do prezidentského úřadu nastoupí v lednu.

„Vztahy mezi Íránem a Izraelem jsou opravdu na bodě mrazu. Izrael je vnímán jako stát, který si dokázal prolobbovat americké odstoupení od jaderné dohody,“ vysvětluje v Checkpointu Josef Kraus. Připomíná, že pro Izrael byla Trumpova administrativa velmi blízkým spojencem, a atentát na Fachrízádeha tak podle něj můžeme chápat i jako izraelskou reakci na změnu v Bílém domě. „Izrael možná zkouší demokratům do začátku trochu zkomplikovat situaci,“ uvažuje politolog.

Írán se přitom kvůli ekonomickým sankcím a mezinárodní izolaci potýká s hlubokou hospodářskou krizí. Do té navíc tvrdě zasáhla i pandemie koronaviru. „Írán byl od začátku mezi nejpostiženějšími zeměmi,“ podotýká Josef Kraus a uzavírá: „Írán je na tom jedním slovem blbě. Rok 2020, tedy podle íránského kalendáře 1399, byl pro Íránce opravdu špatný.“

Naváže Joe Biden ve vztahu k Íránu na Obamovu politiku otevřenou dialogu? Máme se obávat dalšího obnovení íránského jaderného programu? A jak se na blízkovýchodní situaci projeví vnitropolitické problémy Izraele? Aktuální epizodu podcastu Checkpoint o jedné z hlavních zpravodajských událostí uplynulého týdne si poslechněte v přehrávači nahoře.

Checkpoint

Čtvrthodinka o aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@firma.seznam.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené