Článek
Dvanáct let trvající vláda Benjamina Netanjahua se chýlí ke konci. Jednasedmdesátiletý izraelský premiér, který je obviněný hned ve třech kauzách z korupce, podvodu a porušení důvěry (breach of trust) už počtvrté za sebou nedokázal sestavit vládu. Šanci proto dostali jeho protivníci a den před vypršením lhůty k sestavení vlády se zdá, že dokázali překonat spory a justicí stíhaného „Bibiho“ pošlou do politického důchodu.
Zdatný vyjednavač a zákulisní hráč Netanjahu tentokrát zkoušel všechno možné, aby se udržel u moci. Místo rotujícího premiéra například nabízel Arje Derimu, šéfovi ultraortodoxní strany Šas a v minulosti odsouzenému korupčníkovi. Jindy zase přišel s modelem, v němž by se nestřídali dva, ale rovnou tři premiéři během jediného mandátu. Voličům neustále opakoval, že právě on je jedinou zárukou pro bezpečnost Izraele a že centrista Jair Lapid představuje nebezpečí pro celý stát, jenž čelí nepřátelskému Íránu.
Nakonec ale Netanjahuovi zbyli jen spojenci z ultraortodoxních stran a také otevřeně rasistické hnutí Náboženský sionismus, který premiér v kampani podporoval ve snaze oslabit další pravicové strany. Všechny ostatní strany, s nimiž dříve seděl ve vládě, si postupem času znepřátelil.
Povládnou bývalí Bibiho spojenci
V nové vládě tak zřejmě zaujmou čelná místa politici se zkušenostmi z Netanjahuových vlád – prvním premiérem by měl být bývalý ministr hospodářství, školství a obrany Naftali Benet, v půli mandátu ho vystřídá někdejší šéf resortu financí Jair Lapid. Ve vládě bude i Benny Ganc, donedávna ministr obrany a druhý v pořadí rotujících premiérů, nebo Gideon Sa’ar, který dříve vedl resort školství a obrany. Klíčové ministerstvo obrany měl pod sebou v minulosti i další koaliční partner Avigdor Lieberman.
Prezidentem bude Hercog
Poslanci Knesetu ve středu zvolili novou hlavu státu. Bude jí bývalý předseda Strany práce a šéf Židovské agentury Jicchak Hercog, který je synem někdejšího prezidenta Chajma Hercoga. Dosavadní prezident Reuven Rivlin složí mandát 9. července. V Izraeli je nicméně parlamentní politický systém, funkce hlavy státu je spíše ceremoniální.
Mužem, který sestavuje vládu a během úterý se snažil odstranit poslední rozpory v rámci široké antinetanjahuovské koalice, je centrista Jair Lapid, šéf strany Budoucnost existuje. Na pondělní tiskové konferenci řekl, že Izrael potřebuje vládu, která už nebude podněcovat nenávist mezi lidmi. Připomněl, že v neděli dostala ochranku Ajelet Šakedová, dvojka krajně pravicové strany Jamina, má ji i Benet, generální prokurátor Avichaj Mandelblit nebo on sám.
Jair Lapid, který by se měl stát jedním z rotujících izraelských premiérů.
„Pokud chcete vědět, proč se musí změnit vedení Izraele, poslechněte si Netanjahuův projev. Byla to nebezpečná řeč někoho, kdo už nemá žádné limity,“ prohlásil.
Netanjahu v poslední době opakoval obvinění na adresu politiků Benetovy nacionalistické strany Jamina, že zradili své voliče a přidali se k levici. Na internetu koloval ve Photoshopu vytvořený snímek Beneta v muslimském šátku, před domem Šakedové pak stoupenci krajní pravice postavili protestní stan. Lapida pak Netanjahu líčí jako někoho, kdo židovský stát nedokáže ochránit před Íránem, Hizballáhem či Hamásem.
Tlak na krajně pravicovou stranu Jamina částečně fungoval – už tři její politici veřejně oznámili, že novou vládu nepodpoří. Ve dvou případech ale šlo o kandidáty, kteří se nedostali do Knesetu, a rozhodnutí partaje tak nemohou svými hlasy zabránit.
Pestrá směs: náboženští nacionalisté i islamisté
Kandidát na premiéra Lapid v pondělí zároveň přiznal, že sestavení vlády ještě brání množství překážek. Při pohledu na směsici Netanjahuových protivníků se nelze divit – v novém kabinetu by měly působit strany, které mají zcela odlišné názory, například Jamina, hájící zájmy židovských osadníků, a liberální Merec, který kritizuje okupaci palestinských území. Vláda se bude opírat i o podporu islamistické strany Ra’am Mansúra Abbáse, zasedne v ní ale i dlouholetý kritik arabské populace v zemi Avigdor Lieberman. Dnešní jednání se vedla například i o tom, jestli arabská strana dostane post náměstka ministra vnitra.
Znalkyně izraelské politiky Irena Kalhousová, ředitelka pražského Herzlova centra izraelských studií, se domnívá, že největší překážkou v dohodě je otázka kontroly soudnictví. „Jedno z velkých témat bude debata o tom, kdo bude mít rozhodující roli při jmenování soudců. Jamina – a zvláště Ajelet Šakedová – je známá tím, že jí jde o reformu soudů, považuje je za příliš nezávislé a levicové. Středové a levicové strany naopak považují nezávislost soudů za pilíř izraelské demokracie,“ vysvětluje. Ještě ve středu ráno izraelská média spekulovala, že právě ambice Šakedové by mohly novou vládu potopit.
Dalším problémem při koaličních rozhovorech budou zřejmě osady na Západním břehu Jordánu: „Jamina je velmi proosadnická, proti tomu jsou levicové a středové strany, které by raději dávaly peníze do Negevu a Galileje než do Západního břehu,“ podotýká politoložka.
Stabilizace země a uklidnění emocí
Navzdory výše uvedeným problémům se zdá, že vůle svrhnout stále autoritářštějšího Bibiho je silnější než programové rozdíly: „Věřím, že s trochou dobré vůle bude dnes možné jednání dokončit,“ řekl Lieberman, šéf strany Izrael, náš domov. „Největší škoda, kterou Netanjahu udělal, je spor uvnitř izraelské společnosti,“ dodal na adresu končícího premiéra.
Od chvíle, kdy Lapid oznámí sestavení vlády prezidentu Reuvenu Rivlinovi, by měl uplynout maximálně týden do hlasování o důvěře v Knesetu. Šéf parlamentu z Netanjahuovy strany Likud bude nejspíš hlasování co nejdéle oddalovat, aby své partaji umožnil vyvinout další tlak na strany vznikající koalice.
A jak by vypadala politika nové vlády? Zásadní otázky, jako je ukončení konfliktu s Palestinci, nejspíš kvůli rozdílným názorům nelze čekat. „Politici se netají tím, že půjde především o ekonomickou obnovu země po covidu. Po dvou letech permanentní politické kampaně se budou snažit Izrael stabilizovat a snížit nesmírné emoce, které tam teď panují,“ předvídá Kalhousová.
Pokud vše dopadne tak, jak se nyní zdá, může Netanjahu rychle skončit i v čele Likudu. Jak informoval server The Times of Israel, ministr zdravotnictví Juli Edelstein už oznámil, že v případě, že strana skončí v opozici, se bude ucházet o její vedení. To ale „Bibiho“ trápit až tolik nemusí, spíš ho ohrožují výše zmíněné soudní procesy. Zákony, které by ho před nimi ochránily, už z opozičních lavic prosadit nedokáže.
