Hlavní obsah

Tvrdý brexit pořád hrozí. Jen může přijít v prosinci 2020

Ekonomka Jana Matesová (Video: Petra Krmelová, Seznam.cz)

14. 12. 2019 13:10

Britští voliči zvolili brexit a k němu dojde nejpozději 31. ledna. Avšak pak musejí Londýn s Bruselem dojednat do konce roku 2020 podobu budoucích vztahů, což bude snad ještě náročnější úkol než rozvodová smlouva.

Článek

Jedenáct měsíců je tak krátká doba, že by bylo velmi neobvyklé, že by se podařilo dojednat obchodní smlouvy tak velkých ekonomik jako jsou Británie a Evropská unie. A to samé platí podle bývalé české zástupkyně při Světové bance a ekonomky Jany Matesové také pro jednání mezi Británií a USA.

Začne maraton bolestivých jednání Evropské unie právě o budoucí obchodní dohodě. Jak moc bolestivá ta jednání budou?

Určitě bolestivá. Z hlediska očekávání ekonomik a finančních trhů byl výsledek britských voleb ten nejoptimističtější scénář ze všech scénářů, které mohly nastat. Aspoň je na 95 procent jasno, že na konci ledna bude brexit. A potom do konce roku 2020 se z hlediska výrobců, dovozců, zaměstnanců, cestování lidí mnoho nezmění. Ale do konce roku 2020 by měla existovat nějaká smlouva o příštím uspořádání ekonomických a obchodních vztahů mezi Velkou Británií a Evropskou unií. A to vidím jako skoro nerealistické. A proto lze pořád očekávat, že ta situace na konci roku 2020, kdy už přestanou platit současná pravidla pro Velkou Británii, bude jako tvrdý brexit. Trhy jsou optimistické, kurz libry roste, ale myslím, že ten optimismus bude krátkodobý. Trhům se to rozleží, vlastně pořád žijeme ve veliké nejistotě. Jeden krok je učiněn, všechno ostatní je ve hvězdách.

Až se to těm trhům rozleží, vašimi slovy, tak se bude dít co? Co přijde?

Myslím, že zase nastane velká nejistota, ale už menší než nyní. Je téměř jasné, že Velká Británie nebude členem Evropské unie, ale jaké bude její uspořádání s Evropskou unií, je zcela nejasné. Boris Johnson a jiní vysocí představitelé Konzervativní strany už v minulosti opakovaně řekli, že žádný z existujících modelů, které mají různé země, nečlenské země, s Evropskou unií nepřichází v úvahu.

Takže to nebude švýcarský ani třeba kanadský model? Jak to odhadujete?

Švýcarský model to s vysokou pravděpodobností nebude. Má v sobě některé prvky, které Britové, ti probrexitoví Britové, za žádných okolností nechtějí – volný pohyb osob, to je z hlediska Velké Británie zásadní věc. A kromě toho on je ten vztah mezi Evropskou unií a Švýcarskem velmi volný, týká se jenom průmyslového zboží a finančních produktů, nikoliv toho ostatního. Nařízení mimo tu dohodnutou oblast přijímají Švýcaři podle toho, jak se chce jim, čili unilaterálně. A do evropského rozpočtu nic neplatí. S touto dohodou nepanuje ani v Bruselu moc velká spokojenost a považuju za téměř vyloučené, že by 27 evropských členských zemí Evropské unie souhlasilo s tímto modelem.

A co další modely?

Kanadský model? Možná, ale Britové řekli, že to nebude žádná z existujících variant. Norský model, který se týká také Lichtenštejnska a Islandu, funguje, ale každá z těch smluv je jiná. Už to samo ukazuje, jak veliká flexibilita v jednání tam je. A za rok se nic nedojedná, protože flexibilita znamená spoustu výjimek, ale pro všechny ty tři země platí, že uznávají volný pohyb kapitálu, zboží, služeb a zase – osob. Kromě toho platí do evropského rozpočtu. Pro Británii by to znamenalo, podle odhadů, asi 40 procent toho, co platí teď, ale prostě pořád by platila. Pak je tu model Turecko, které je členem celní unie, ale mnohokrát bylo v posledním roce zdůrazněno, že to pro Velkou Británii nepřichází v úvahu, protože chce mít volnost ve sjednávání obchodních smluv s ostatními zeměmi, s třetími stranami ve světě a zejména se zeměmi Světové obchodní organizace. A to by v celní unii neměla.

Co se mění po výsledku voleb pro samotný Londýn?

Obrovskou roli hrála ta nejistota, velmi oslabila libra. Těsně před referendem o brexitu v roce 2016 byla vůči dolaru asi 1,5 dolaru za libru, dnes posilovala na 1,35, ale mezitím se pohybovala kolem 1,20 dolaru za libru. Takže velké oslabení. Ztráta hodnoty aktiv, řady aktiv, finančních, v Británii, obrovský pokles investic, zpomalení ekonomiky, které bylo hodně znatelné zejména letos, i když na podzim trošku zase oživila, ale byl to prostě velký propad. Navíc jsme v situaci, kdy investoři po světě očekávají, že další, aspoň mírná krize nebo nějaká recese, stagnace, je za rohem. Světová ekonomika není v takové kondici jako v roce 2016 a investoři ani výrobci nejsou optimističtí a do toho ještě vstupuje nejistota s brexitem… Finanční trh Londýna byl finančním srdcem světa. Spousta bank a finančních institucí odešla jinam, na evropský kontinent, do Hongkongu, to se jim teď ukazuje, že také nebyla úplně vhodná varianta.

A ještě někdo odejde?

Nevíme, jak bude vypadat ta dohoda. Kdyby to byla taková dohoda jako se Švýcarskem, aspoň v tom aspektu jednotného trhu finančních produktů, tak by asi banky neodcházely, ale budou čekat, jestli to takhle dopadne? Domnívám se, že ne. Čili si myslím, že mnohé ještě odejdou.

Co se změní na vztazích Evropská unie – Británie, ale také třeba Británie – Spojené státy?

Prezident Trump byl velikým podporovatelem brexitu a obecně i velikým podporovatelem Borise Johnsona, takže byl jedním z prvních, kdo konzervativcům k výsledku voleb gratulovali. Domnívám se, že toto je velice podpůrný faktor do vyjednávání o obchodní dohodě mezi Velkou Británií a Spojenými státy, ale… Jedna věc je, že prezidentské volby ve Spojených státech jsou za 11 měsíců a předvolební kampaň už běží. Obchodní smlouva s Británií v ní nebude žádné hlavní téma. Je proto otázka, nakolik bude prezident Trump ochoten ta jednání nějak stimulovat.

Dá se to do prezidentských voleb v USA vůbec stihnout?

Obchodní jednání jsou velice obtížná záležitost, dojednat něco za 11 měsíců je neobvyklé. Leda, že by šlo o malé země s nepatrným vzájemným obratem. To však vůbec není situace Spojených států a Británie, a i když to dnes vypadá, že prezident Trump v Bílém domě zůstane, tak to není žádná jistota. Za 11 měsíců se může změnit mnoho věcí. Až do doby zhruba před 10 lety měli Britové v očích Američanů, americké politiky, americké společnosti velice prominentní postavení, takže to by jim možná trošku zase posílilo jejich pozici nyní, ale že by něco dojednali do konce příštího roku, je podle mě nepravděpodobné. Takže i tato dohoda bude vlastně spadat až na to období po konci roku 2020, pro které bude platit i to přechodné období po očekávaném brexitu.

Reklama

Doporučené