Hlavní obsah

Odborníci: Co bude po pandemii? Na některá opatření si musíme zvyknout

Jak se vrátit k běžnému životu a jak nás pandemie do budoucna ovlivní? To bylo ústřední téma debaty vědců, kterou pořádal NF Neuron. (Video: Neuron, Seznam Zprávy, Deloitte, Seznam Zprávy)

 

Reklama

12. 4. 19:00
aktualizováno • 13. 4. 19:57

Debata respektovaných vědců, pořádaná Nadačním fondem Neuron, se už potřetí otevřela veřejnosti. Jak podle nich nepokazit návrat k běžnému životu?

Článek

Seznam Zprávy přinášely debatu vědců online, záznam najdete v tomto článku. Ve třetí diskuzi ze série věnované koronavirové pandemii se odborníci tentokrát zaměřili na to, jak nepokazit rozvolňování protiepidemických opatření.

Podle matematika Jana Kulveita není pravděpodobné, že by nyní nedopatřením vznikla další velká vlna nákazy. Varuje ale před rozvolňováním některých oblastí na úkor jiných. „Pokazit bychom to mohli tak, že rozvolníme to, co není tak důležité, jako večírky, a pozdržíme něco jiného, například z oblasti školství,“ řekl odborník. Druhé riziko vidí v importu mutací do země.

Pokud jde o návrat dětí do škol, je podle Kulveita i při něm nutné dávat pozor. Že se virus ve školních kolektivech dobře šíří, podle něj data potvrzují. „Zrovna nedávno vyšlo poměrně výstižné srovnání, shrnutí výzkumu od ECDC. V Británii jsou data, že otevřené školy o něco zvyšují reprodukční číslo. Dá se to poznat i tak, že rodiče žáků jsou častěji nakažení než ti, kdo děti ve škole nemají. Školy se ale dají otevřít bezpečně, když přijde dostatek opatření,“ míní.

Účet za lockdown?

Další z důležitých oblastí, na kterou pandemie dopadla, je ekonomika. Podle ekonomky Danuše Nerudové se odhady výdajů lockdownu pohybují okolo dvou až čtyř miliard za den. Například testování ve firmách podle ní mělo začít o několik měsíců dříve. „Máme sektory, kde omezení nepociťuji, ale potom máme ty, kde jsou na kolenou. Změny budou trvalé. Rozhodně to není o tom, že bychom mávnuli proutkem a otevřeli to tak, že nebudeme muset dbát bezpečnostních standardů,“ domnívá se Nerudová.

Epidemie podle ní bude mít trvalé důsledky. Dají se ale hledat i pozitivní stránky věci. „Společnost ztratila falešný pocit bezpečí, všichni jsme změnili návyky a začali se chovat jinak. Je nám už jasné, že nám nemůže být lhostejné, co se děje i daleko od nás,“ dodala. Kromě toho se podle ekonomky mohou lidé častěji stěhovat z velkých měst n venkov. Mění se také vztah k životnímu prostředí.

Co bude po pandemii?

Podle epidemiologa Petra Smejkala si i po odeznění pandemie budou lidé muset zvyknout na některá opatření, která zůstanou delší dobu. Půjde třeba o prokázání očkování nebo výsledku testu před návštěvou kulturní akce. „Myslím, že to budou maličkosti, na které si zvykneme, ale už to skoro bude normál. Jako když víme, že musíme zamknout auto,“ uvedl epidemiolog.

K běžnému životu se podle něj bude moci společnost vrátit ve chvíli, kdy bude populace proočkována alespoň na 80 procent a kdy budou očkovány i děti. Podle dosavadních dat se podle Smejkala zdá, že vakcinaci nebude nutné každý rok opakovat. „Otázkou je, zda si nebudeme muset dát boosterovou (posilující, pozn. red.) dávku, i kvůli mutacím,“ dodal.

O tématech debatovali ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, historik a držitel Ceny Neuron Jakub Rákosník, epidemiolog Petr Smejkal, matematik a odborník na globální rizika Jan Kulveit či biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka. Diskuze se zúčastnila i spoluzakladatelka Nadačního fondu Neuron Monika Vondráková.

Seznam Zprávy přenášely i předchozí dvě debaty vědců, které stále můžete zhlédnout ze záznamu. V prvním dílu experti mluvili o vlastnostech viru a pandemii jako takové, ve druhém se zaměřili na zbraně, které proti koronaviru lidstvo má, a jak při pandemii postupovat.

Foto: NF Neuron

Odborníci, které můžete slyšet v úterý 13. dubna od 19:00 v debatě NF Neuron.

O Nadačním fondu Neuron

Hlavním posláním Nadačního fondu Neuron je zvyšovat prestiž vědců v České republice. Každoročně proto uděluje těm nejlepším Ceny Neuron včetně osobní prémie. Od doby svého fungování v roce 2010 podpořil ze zdrojů svých mecenášů českou vědu částkou přes 100 milionů Kč. Fond se věnuje také popularizaci vědy a propojování vědy a byznysu. Je financován výhradně ze soukromých příspěvků mecenášů – osobností soukromého sektoru, které považují podporu vědy za důležitý aspekt pro prosperitu celé naší společnosti.

Historik Jakub Rákosník

Doc. PhDr. et JUDr. Jakub Rákosník, PhD. je laureátem Ceny Neuron pro mladé vědce za obor společenské vědy. Specializuje se na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století. Působí na Filozofické fakultě UK.

Matematik Jan Kulveit

Matematik Mgr. Jan Kulveit, PhD. se zabývá modelováním komplexních interakčních systémů a strategií ovlivňujících dlouhodobou budoucnost. Působí v Ústavu pro budoucnost lidstva na Oxfordské univerzitě.

Ekonomka Danuše Nerudová

Prof. Ing. Danuše Nerudová, PhD., profesorka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně. Vedle ekonomických témat se věnuje také otázkám rovného postavení mužů a žen a pravidelně komentuje udržitelnost důchodového systému.

Lékař Petr Smejkal

MUDr. Petr Smejkal se věnuje dlouhodobě interně a infekční medicíně, momentálně pracuje v pražském IKEMu jako hlavní epidemiolog a od roku 2008 také v USA na pobřeží Maine v Maine Coast Memorial Hospital.

Debatou provede předseda Vědecké rady NF Neuron prof. Jan Konvalinka a Monika Vondráková, spoluzakladatelka NF Neuron.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené