Hlavní obsah

Záznam debaty vědců: Která vakcína je ta pravá a co s vámi udělá?

Ve videu najdete záznam celé debaty předních vědců o vakcinaci. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

12. 1. 12:31
aktualizováno • 13. 1. 18:32

Seznam Zprávy vysílaly debatu vědců o nejdůležitějších otázkách kolem vakcinace proti covidu-19, kterou pořádal Nadační fond Neuron.

Článek

Ve světě se proti covidu-19 používá hned několik vakcín. Česko má zatím k dispozici látky od firem BioNTech/Pfizer a Moderna. Brzy by je mohla doplnit vakcína od společnosti AstraZeneca, ale i některé další.

Jaké jsou mezi nimi rozdíly a jakou mají účinnost? Jak dlouho mohou organismus chránit a pro koho je která látka vhodnější?

To jsou některé z témat debaty vědců, kteří se ve středu sešli v prostorách společnosti Deloitte. Její záznam si můžete pustit v horní části článku.

Právě vakcinace je aktuálně hlavním tématem dění v Česku. Vláda si od ní slibuje návrat k běžnému životu, proočkovat chce přes 60 procent populace.

Rychlý vývoj?

Očkování má dlouhou historii, při debatě ji připomněl biolog Julius Lukeš, ředitel Parazitologického ústavu AV ČR. Vakcína od Pfizer/BioNTech známá pod názvem Comirnaty je mRNA vakcínou a podle odborníka patří mezi dobře otestované a účinné látky.

Obsahuje molekulu označovanou jako mRNA (messenger RNA), která nese instrukce k vytvoření takzvaného spike proteinu. Tento protein se nachází na povrchu SARS-CoV-2 a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu.

Když se vakcína podá člověku, některé z jeho buněk získají instrukce z mRNA a budou dočasně vytvářet tento spike protein. Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje bílé krvinky pro obranu organismu.

Obavy z rychlého vývoje vakcíny podle Lukeše nejsou odůvodněné. „Na vakcínách firmy mimochodem nevydělávají velké peníze. V případě covidu byly studie navržené ihned, jak byla známá písmenka, ze kterých je virus poskládaný. Pokusy na myších byly během měsíců. Počet lidí, kteří byli testováni, byl vyšší než u jiných vakcín, problémy by se proto objevily před mnoha měsíci,“ míní odborník.

Imunita na první místě

Tématem, které se ve spojení s covidem-19 často skloňuje, je lidská imunita. Někteří lidé přitom zastávají názor, že je lepší populaci takzvaně promořit a šíření viru nebránit. Podle imunologa Václava Hořejšího je ale takový postup zcela nevhodný.

„Když virus necháme v populaci řádit, aby se co nejvíc lidí nakazilo, musíme počítat s tím, že jeho smrtnost je zhruba 1 procento. Při 10 milionech obyvatel je to 100 tisíc mrtvých. Navíc není zajištěné, že imunita po prodělání nemoci vydrží a jak je kvalitní,“ míní Hořejší.

Imunita získaná vakcinací je podle něj mnohem jistější a efektivnější. Zda vydrží rok nebo deset let, ale zatím nelze odhadovat. Probíhající studie se zabývají také tím, zda vakcína zabrání tomu, aby člověk virus šířil do okolí.

„Patogen útočí na sliznice a je třeba, aby se aktivovala slizniční část imunitního systému. Ta se prostřednictvím tohoto typu vakcín neaktivuje, takže je to otazník. Opravdu nemáme odpovědi. I největší odborníci říkají, že je možné, že lidé zůstanou infekční a virus bude přežívat na sliznicích, ale nebude se dostávat dál do těla,“ míní.

České zpoždění?

Kromě vědecké stránky očkování je nyní aktuálním problémem logistika s ním spojená. Strategie a metodika vakcinace už je hotová - počítá s několika prioritními skupinami, rozebírá fungování center nebo skladování.

Podle lékaře Ladislava Machaly z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka se ale vše řeší příliš pozdě.

„Sledoval jsem, jak se v Německu od května budovaly sklady. V září byli rekrutováni pracovníci a najímány haly, aby v nich byla očkovací centra. V říjnu řemeslníci finišovali. Paralelně s tím běžela rozumná informační kampaň v televizi i rádiu. U nás byl v té době jen publikován nic neříkající materiál,“ řekl lékař.

Účastníci debaty

Václav Hořejší

Nejcitovanější český imunolog a objevitel nových molekul, které jsou důležité pro aktivaci a regulaci efektorových funkcí bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů. Působí v Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Ladislav Machala

Vystudoval na Univerzitě Karlově medicínu. Pracuje v AIDS centru Nemocnice Na Bulovce, na 3. lékařské fakultě UK přednáší obor infekčních nemocí.

Cyril Höschl

Český psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Od roku 1990 je ředitelem Psychiatrického centra Praha, jež se od roku 2015 transformovalo v Národní ústav duševního zdraví v Klecanech.

Anna Šedivá

Zabývá se poruchami imunitního systému. Je zástupkyní České republiky ve výborech evropských odborných společností, jako je Evropská společnost pro imunodeficience (ESID) a Evropská společnost pro alergologii a klinickou imunologii (EAACI). Působí v Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a je primářkou ve Fakultní nemocnici v Motole.

Petr Smejkal

Věnuje se dlouhodobě interně a infekční medicíně, momentálně pracuje v pražském IKEMu jako hlavní epidemiolog a od roku 2008 také na malý úvazek v USA na pobřeží Maine v Maine Coast Memorial Hospital.

Filip Matějka

Český ekonom, laureát Ceny Neuron, který pomocí ekonomických teorií vysvětluje chování lidí a státu. Vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově, doktorát získal z aplikované matematiky na Princetonské univerzitě v USA. Působí jako výzkumný pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR a je členem akademického sboru CERGE-EI.

Debatou provázeli biochemik a člen Správní a Vědecké rady NF Neuron profesor Jan Konvalinka a Monika Vondráková, spoluzakladatelka NF Neuron.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované