Hlavní obsah

Očkování přehledně: Online registrace a otázky a odpovědi

Foto: Profimedia.cz

V Česku běží očkování proti covidu-19. Přinášíme další várku odpovědí na klíčové otázky.

Reklama

15. 1. 8:00
aktualizováno • 14. 4. 17:45

Do Česka se dostávají další dodávky vakcín proti covidu-19 a vláda odkrývá plány, jak proočkovat co nejvíce lidí. Přinášíme přehled kde a jak se registrovat, co online registrace obnáší a především otázky a odpovědi k vakcíně.

Článek

Termín a rezervační systém

Celá očkovací akce se pro běžnou populaci odvíjí od Centrálního rezervačního systému. Ten se otevřel v pátek 15. ledna na stejné webové stránce, jako je v současnosti rozcestník pro objednávky na testování crs.uzis.cz. Zpřístupnil se také přes adresu registrace.mzcr.cz.

Ten, kdo neovládá práci s počítačem, a nemůže si proto rezervaci sám zařídit, se může obrátit na někoho z rodiny či známého. Stejně tak může pomoci asistent na lince 1221 či praktický lékař. Neměl by přitom být problém, pokud člověk pro první ověření použije vícekrát stejné telefonní číslo. Kromě toho je možné se k vakcíně dostat i bez registrace, a to právě přes svého praktického lékaře. Ten také sdělí, zda spadáte do kategorie, která má nyní na vakcínu nárok.

Jak probíhá online registrace

Zájemce o očkování nejprve na webu při vstupu do formuláře zadá telefonní číslo, na které mu přijde PIN kód pro potvrzení. Jde o bezpečnostní opatření podobné tomu, které se užívá třeba v internetovém bankovnictví. Následuje vyplnění jména, příjmení, trvalého bydliště, rodného čísla, čísla a názvu pojišťovny či vybrání místa, kde se chce zájemce nechat naočkovat.

Na závěr už zbývá jen vše zakončit potvrzením čestného prohlášení.

Kdo a kdy se může hlásit na očkování

Očkování zprvu dostávali pouze zdravotníci či lidé nad 80 let věku. Postupně se ale přidávají další skupiny –⁠ například pracovníci kritické infrastruktury, personál domovů pro seniory, učitelé nebo chronicky nemocní, těm příslušné kódy předávají lékaři. Od 14. dubna už je rezervační systém otevřený i lidem nad 65 let věku.

V pátek 23. dubna se otevřela registrace k očkování proti covidu pro lidi 60 až 65 let. Další skupiny se budou přihlašovat vždy po týdnu. Ve středu 28. května se registrace spustila pro lidi nad 55 let, ve středu 5. května se registrace spustí pro lidi nad 50 let.

Pro jaké skupiny je rezervační systém zpřístupněn:

- osoby starší 80 let

- zdravotní pracovníci

- osoby starší 70 let

- pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci –⁠ do 28. 3.

- kritičtí zaměstnanci kritické infrastruktury

- osoby s chronickým onemocněním –⁠ do 30. 4.

- pracovníci v sociálních službách –⁠ do 15. 5.

- osoby s chronickým onemocněním (druhá skupina) –⁠ do 15. 5.

- osoby starší 65 let –⁠ od 14. 4.

- osoby starší 60 let - od 23. 4.

- osoby starší 55 let - od 28.4.

- osoby starší 50 let - od 5.5. 

Podrobněji čtěte na webových stránkách MZČR.

Možná je také registrace skrze praktické lékaře pro všechny osoby starší 65 let věku, které nejsou registrovány na očkovacích místech či osoby s vážným chronickým onemocněním nesplňující podmínky věku.

„Každý dostane termín dle priority. Hlavní je věk – čím starší zájemce, tím vyšší priorita. Ale také zdravotní stav žadatelů, čím má člověk závažnější diagnózu, tím vyšší prioritu má jeho očkování. To znamená, že když je někomu 66 let a je zdravý, dostane termín později než někdo, komu je 65 let a má vysoký tlak a cukrovku,“ popsal už dříve premiér Andrej Babiš (ANO), jak by měl celý systém fungovat.

Otázky a odpovědi k očkování

Zabrání očkování šíření viru?

V odpovědích na tuto otázku zůstává český Státní ústav pro kontrolu léčit (SÚKL) zdrženlivý. „Vliv očkování na komunitní šíření viru SARS-CoV-2 není doposud znám. Zatím není známo, kolik očkovaných lidí může nadále být přenašečem a šiřitelem viru,“ píše například k vakcíně Comirnaty. Podobně je tomu i u dalších doposud v Česku dostupných očkovacích látek.

Nicméně nedávné studie jsou v tomto ohledu spíše optimistické a vyplývá z nich, že vakcinace šíření viru opravdu omezuje.

Dopad na šíření koronaviru zkoumal například tým z Oxfordu pravidelným testováním vzorků odebraných účastníkům britské větve klinických testů vakcíny AstraZeneca. Analýza PCR testů přitom „naznačuje, že vakcína může mít výrazný vliv na přenos“. Po podání první dávky byl ve skupině naočkovaných počet pozitivních nálezů o 67 procent nižší. „Jestliže není zjištěna přítomnost viru, pak se nemůže šířit, i když je osoba nakažená,“ napsal deník The New York Times.

Podle médií představují výsledky z Oxfordu první důkazy o tom, že by jakákoli vakcína proti covidu-19 mohla omezovat přenos koronaviru. Podobné výsledky hlásila i studie Pfizeru.

Pro očkované lidi nicméně stále platí například povinné nošení roušek.

„Prozatím pro ně platí stejná přijatá protiepidemická opatření jako pro osoby neočkované. Do získání údajů o účinnosti vakcinace v prevenci asymptomatické infekce a v prevenci přenosu infekce nejsou očkované osoby zbaveny povinnosti karantény po kontaktu s pozitivní osobou,“ dodává Česká vakcinologická společnost (ČVS).

Jak dlouho očkování vydrží?

Další z důležitých otázek, na kterou však stále nemáme jednoznačnou odpověď. Zatím není známo, jak dlouho ochrana poskytovaná vakcínou potrvá. Očkovaní účastníci klinického hodnocení budou sledováni ještě dva roky, aby se shromáždilo více informací.

Pozitivní zprávou je, že koronavirus podle dosavadních zjištění mutuje pomaleji než chřipka, kterou je třeba každou sezonu přeočkovat.

Podle epidemiologa Petra Smejkala se zdá, že přeočkování každý rok nebude nutné. „Myslím, že to bude daleko déle. Bude spíše otázka, jestli si nebudeme muset dávat nějakou boosterovou dávku, například i jako prevenci mutací,“ uvedl nedávno při konferenci NF Neuron.

Souhlasí s ním i biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka. „Přesně to nevíme, ale zatím to vypadá velmi dobře. Tedy že imunitní odpověď po očkování bude dlouhodobá včetně té buněčné. Takže bych si tipl, že to bude méně často než jednou za rok. Navíc myslím, že se budou více objevovat varianty, které budou méně patogenní,“ míní odborník.

Prodělal jsem covid – je pro mě vakcína bezpečná?

Klinické studie byly prováděny i na lidech, kteří covid-19 prodělali, a výzkumníci u nich nezaznamenali žádné mimořádné vedlejší účinky.

Očkování lidem vyléčeným z covidu doporučuje i Česká vakcinologická společnost, a to nejdříve sedm dní po ukončení izolace při asymptomatickém průběhu a nejdříve 14 dní po ukončení izolace při symptomatickém průběhu.

„Toto doporučení platí i pro odložení aplikace druhé dávky v případě prodělání onemocnění po první dávce. Reinfekce během tří měsíců po infekci je podle dostupných údajů málo pravděpodobná. Z tohoto důvodu doporučujeme při omezené dostupnosti vakcíny odložit očkování první nebo druhé dávky o tři měsíce po ukončení izolace,“ uvádí vakcinologové.

Je očkování vhodné pro těhotné nebo kojící ženy?

Dosavadní studie neprokázaly nepříznivé účinky, údaje jsou ale v tomto ohledu stále poměrně omezené. Například Státní ústav pro kontrolu léčiv doporučuje těhotným i kojícím ženám vakcinaci důkladně prokonzultovat s lékařem. Česká vakcinologická společnost obecně ve svém aktuálním stanovisku očkování těhotným a ani kojícím ženám nedoporučuje.

Těhotné ani kojící ženy nebyly zařazovány do studií covid-19 vakcín, a proto pro doporučení jejich očkování není k dispozici dostatek údajů. Těhotné ženy ale mají proti netěhotným ženám stejného věku zvýšené riziko závažného průběhu onemocnění covid-19. U těhotných a kojících žen s dalším zdravotním nebo profesním rizikem by se tedy k očkování mělo přistupovat po individuálním zvážení, míní odborníci.

Jak je to s nežádoucími účinky a rizikem alergií?

Stejně jako kterýkoli jiný léčivý přípravek může i vakcína způsobit nežádoucí účinky. SÚKL na svém webu o těchto účincích informuje. Například u vakcíny Comirnaty mezi nejčastějšími zmiňuje obvykle mírné nebo středně závažné vedlejší účinky, které při klinickém hodnocení odezněly do několika dní po očkování. Patřily mezi ně bolest a otok v místě injekce, únava, bolest hlavy, bolest svalů a kloubů, zimnice a horečka. Ty se vyskytly u více než 1 osoby z 10 očkovaných.

U méně než 1 osoby z 10 se vyskytovalo zarudnutí v místě injekce a pocit na zvracení. Méně častými nežádoucími účinky (postihujícími méně než 1 osobu ze 100) bylo svědění v místě injekce, bolest v končetině, zvětšené lymfatické uzliny, potíže se spánkem a malátnost. Svalová slabost jedné strany obličeje (akutní periferní obrna lícního nervu) se vyskytla vzácně a postihla méně než 1 osobu z 1000 očkovaných.

U vakcíny Comirnaty, podávané v rámci očkovacích kampaní, se vyskytly alergické reakce, včetně velmi nízkého počtu případů závažných alergických reakcí (anafylaxe). Tak jako jakoukoliv jinou vakcínu je třeba vakcínu Comirnaty podávat pod bedlivým dohledem lékaře a zajistit dostupnost potřebné léčby.

Podobně si na webu SÚKL můžete přečíst o vakcíně Moderna, AstraZeneca či Janssen od Johnson & Johnson.

Jak fungují mRNA vakcíny?

Úkolem vakcíny je připravit organismus k tomu, aby se sám dokázal onemocnění covid-19 bránit.

Látka obsahuje molekulu označovanou jako mRNA (messenger RNA), která nese instrukce k vytvoření takzvaného spike proteinu. Tento protein se nachází na povrchu SARS-CoV-2 a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu.

„Když se vakcína podá člověku, některé z jeho buněk získají instrukce z mRNA a budou dočasně vytvářet tento spike protein. Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje T buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu,“ vysvětluje SÚKL.

Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém virus rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit. Zmiňovaná mRNA z vakcíny v těle nezůstane, krátce po očkování se rozloží.

Jak fungují adenovirové vakcíny?

Účinek vakcíny je stejný jako u ostatních látek. Úkolem je organismus připravit na to, aby se dokázal bránit koronavirové infekci. Adenovirus ve vakcíně slouží jako nosič informace pro tvorbu spike proteinu, nemůže se reprodukovat a nezpůsobuje onemocnění.

Právě spike protein se nachází na povrchu viru, který ho využívá ke vstupu do buněk. Adenovirus proto dopraví tento gen viru SARS-CoV-2 do buněk očkovaného jedince a buňky pomocí něj následně vytvoří spike protein.

Imunitní systém člověka tento protein rozpozná jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje T buňky (bílé krvinky), aby jej napadly. Pokud se později očkovaný dostane do styku s virem SARS-CoV-2, jeho imunitní systém už spike protein na povrchu viru rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené