Hlavní obsah

Očkování přehledně: Online registrace a otázky a odpovědi

Foto: Profimedia.cz

Česko se připravuje na velkou očkovací akci proti koronaviru. Přinášíme další várku odpovědí na klíčové otázky.

Reklama

včera 8:00

Do Česka se dostávají další dodávky vakcíny proti covidu-19 a vláda odkrývá plány, jak proočkovat co nejvíce lidí. Přinášíme přehled kde a jak se registrovat, co online registrace obnáší a především otázky a odpovědi k vakcíně.

Článek

Termín a rezervační systém

Celá očkovací akce se pro běžnou populaci odvíjí od Centrálního rezervačního systému. Ten se otevřel v pátek 15. ledna v osm hodin ráno – na stejné webové stránce, jako je v současnosti rozcestník pro objednávky na testování crs.uzis.cz. Zpřístupnil se také přes adresu registrace.mzcr.cz.

Ten, kdo neovládá práci s počítačem, a nemůže si proto rezervaci sám zařídit, má podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) několik možností. „Systém umožňuje, že za vás registraci udělá někdo jiný. Může to být rodinný příslušník, praktický lékař, nebo asistent na lince 1221,“ uvedl ministr. Neměl by přitom být problém, pokud člověk pro první ověření použije vícekrát stejné telefonní číslo.

Jak probíhá online registrace

Zájemce o očkování nejprve na webu při vstupu do formuláře zadá telefonní číslo, na které mu přijde PIN kód pro potvrzení. Jde o bezpečnostní opatření podobné tomu, které se užívá třeba v internetovém bankovnictví. Následuje vyplnění jména, příjmení, trvalého bydliště, rodného čísla, čísla a názvu pojišťovny či vybrání místa, kde se chce zájemce nechat naočkovat.

Na závěr už zbývá jen vše zakončit potvrzením čestného prohlášení.

Kdo a kdy se může hlásit na očkování

Do 15. ledna se mohli očkovat jen zdravotníci zajišťující péči o covid pozitivní osoby nebo senioři v domovech a jejich pečovatelé.

Následně se od 15. ledna spustil centrální rezervační systém, který je zprvu otevřen pouze pro lidi nad 80 let věku. Od 1. února se pak budou moci hlásit všichni obyvatelé Česka.

„Každý dostane termín dle priority. Hlavní je věk – čím starší zájemce, tím vyšší priorita. Ale také zdravotní stav žadatelů, čím má člověk závažnější diagnózu, tím vyšší prioritu má jeho očkování. To znamená, že když je někomu 66 let a je zdravý, dostane termín později než někdo, komu je 65 let a má vysoký tlak a cukrovku,“ popsal už dříve premiér Andrej Babiš (ANO), jak bude celý systém fungovat.

Přednost tak po únorovém otevření systému dostanou například diabetici, těžce obézní lidé, pacienti s vážným onemocněním plic či ledvin. Dalším kritériem bude zaměstnání u integrovaného záchranného systému, v kritické infrastruktuře, ve zdravotnictví, v sociální péči či ve školství.

Otázky a odpovědi k očkování

Zabrání očkování šíření viru?

Vakcína Comirnaty od firem BioNTech a Pfizer, která je aktuálně v Česku jedinou dostupnou očkovací látkou proti covidu, se v rozsáhlém klinickém hodnocení ukázala jako velmi účinná v prevenci vzniku covidu-19. Účinnost se potvrdila i u lidí s vysokým rizikem těžkého průběhu nemoci. Podobné výsledky v tomto ohledu hlásí i další nadějné preparáty včetně toho od firmy Moderna, který schválení evropských úřadů čeká tento týden.

Je zároveň namístě ptát se, jak moc může vakcína bránit šíření viru – tedy do jaké míry může být i očkovaný člověk infekční pro své okolí. Odpovědi nicméně zatím nejsou – primárně se totiž studie zaměřovaly na ochranu před průběhem covidu-19. „Vliv očkování vakcínou Comirnaty na komunitní šíření viru SARS-CoV-2 není doposud znám. Zatím není známo, kolik očkovaných lidí může nadále být přenašečem a šiřitelem viru,“ upozorňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Pro očkované lidi tak stále platí například povinné nošení roušek.

„Prozatím pro ně platí stejná přijatá protiepidemická opatření jako pro osoby neočkované. Do získání údajů o účinnosti vakcinace v prevenci asymptomatické infekce a v prevenci přenosu infekce nejsou očkované osoby zbaveny povinnosti karantény po kontaktu s pozitivní osobou,“ dodává Česká vakcinologická společnost (ČVS).

Jak dlouho očkování vydrží?

Další z důležitých otázek, na kterou však stále nemáme jednoznačnou odpověď. Zatím není známo, jak dlouho ochrana poskytovaná vakcínou potrvá. Očkovaní účastníci klinického hodnocení budou sledováni ještě dva roky, aby se shromáždilo více informací.

Pozitivní zprávou je, že koronavirus podle dosavadních zjištění mutuje pomaleji než chřipka, kterou je třeba každou sezonu přeočkovat.

„Dosažení kolektivní imunity imunizací pomocí dostupných vakcín je hlavním předpokladem k návratu do normálních poměrů v životě lidské společnosti, nadále bude pokračovat průběžné testování lidí na protilátky. Brzy poté se dozvíme více o dynamice imunitní – protilátkové – odpovědi a její trvanlivosti. Podle toho budou upřesněna očkovací schémata pro jednotlivé typy vakcín. Zatím předpokládáme, že ochranný účinek vakcín bude trvat nejméně po dobu jednoho roku, spíše déle,“ uvedl pro Seznam Zprávy virolog Libor Grubhoffer.

Prodělal jsem covid – je pro mě vakcína bezpečná?

Klinické studie byly prováděny i na lidech, kteří covid-19 prodělali, a výzkumníci u nich nezaznamenali žádné mimořádné vedlejší účinky.

Očkování lidem vyléčeným z covidu doporučuje i Česká vakcinologická společnost, a to nejdříve sedm dní po ukončení izolace při asymptomatickém průběhu a nejdříve 14 dní po ukončení izolace při symptomatickém průběhu.

„Toto doporučení platí i pro odložení aplikace druhé dávky v případě prodělání onemocnění po první dávce. Reinfekce během tří měsíců po infekci je podle dostupných údajů málo pravděpodobná. Z tohoto důvodu doporučujeme při omezené dostupnosti vakcíny odložit očkování první nebo druhé dávky o tři měsíce po ukončení izolace,“ uvádí vakcinologové.

Kdo má vakcínu radši vynechat?

Aplikace očkování se nedoporučuje dětem do 16 let. Obecně se studie vakcín doposud zaměřovaly především na dospělou populaci, a očkování dětí tak zatím nepřipadá v úvahu.

Vakcína je zároveň takzvaně kontraindikovaná u lidí, kteří prodělali jakoukoli alergickou nebo anafylaktickou reakci po předchozí dávce vakcíny nebo po jakékoli její složce.

Je očkování vhodné pro těhotné nebo kojící ženy?

Dosavadní studie neprokázaly nepříznivé účinky, údaje jsou ale v tomto ohledu stále poměrně omezené. Například Státní ústav pro kontrolu léčiv doporučuje těhotným i kojícím ženám vakcinaci důkladně prokonzultovat s lékařem. Česká vakcinologická společnost obecně ve svém aktuálním stanovisku očkování těhotným a ani kojícím ženám nedoporučuje.

Těhotné ani kojící ženy nebyly zařazovány do studií covid-19 vakcín, a proto pro doporučení jejich očkování není k dispozici dostatek údajů. Těhotné ženy ale mají proti netěhotným ženám stejného věku zvýšené riziko závažného průběhu onemocnění covid-19. U těhotných a kojících žen s dalším zdravotním nebo profesním rizikem by se tedy k očkování mělo přistupovat po individuálním zvážení, míní odborníci.

Jak je to s nežádoucími účinky a rizikem alergií?

Stejně jako kterýkoli jiný léčivý přípravek může i vakcína způsobit nežádoucí účinky. Podle klinických studií se některé objevují velmi často – třeba bolest v místě vpichu injekce hlásilo přes 80 procent lidí. Mezi mírné a krátkodobé nežádoucí účinky, které se objevují často, patří i únava, oznámilo ji asi 60 procent očkovaných. Polovina lidí si stěžovala na bolest hlavy. Někteří pocítili bolest svalů či kloubů. Víc než 10 procent očkovaných mělo horečku a otok v místě injekce.

V ojedinělých případech může po podání vakcíny nastat těžší alergická reakce – svědění, vyrážka, otoky, ale i náhlá dušnost nebo pocit na omdlení. Taková reakce nastane během krátké chvíle po očkování, nejčastěji do 15 minut. Právě proto musí očkovaný člověk zůstat bezprostředně po aplikaci v čekárně u lékaře, který může případnou reakci rychle zastavit.

Jak vakcína Comirnaty vlastně funguje?

Úkolem vakcíny je připravit organismus k tomu, aby se sám dokázal onemocnění covid-19 bránit.

Látka obsahuje molekulu označovanou jako mRNA (messenger RNA), která nese instrukce k vytvoření takzvaného spike proteinu. Tento protein se nachází na povrchu SARS-CoV-2 a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu.

„Když se vakcína podá člověku, některé z jeho buněk získají instrukce z mRNA a budou dočasně vytvářet tento spike protein. Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje T buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu,“ vysvětluje SÚKL.

Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém virus rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit. Zmiňovaná mRNA z vakcíny v těle nezůstane, krátce po očkování se rozloží.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené