Hlavní obsah

Zabržděné očkování. V Evropě selhala příprava, komplikací byly i svátky

Foto: Profimedia.cz

Očkování v římské nemocnici Santo Spirito.

Reklama

4. 1. 13:19

Izraelské tempo v rychlosti očkování populace nezvládá žádná z evropských zemí. V řadě z nich čelí vlády kritice za zpoždění a chybějící strategii. Britové dnes začali očkovat levnou vakcínou z Oxfordu.

Článek

Naočkujeme každého, kdo o to bude mít zájem. Tento slib zazněl opakovaně od řady evropských vůdců, často v něm ale chyběl časový rámec nadmíru logisticky složité a bezprecedentní operace. Na očkovacího premianta, kterým je Izrael, se Evropané dívají z pozice dosti vzdálené. Zatímco židovský stát dokázal k 2. lednu naočkovat už 12 procent populace, Evropané se pohybují v nižších jednotkách procent, nebo ještě častěji v pouhých desetinách procenta.

Nejlépe si v Evropě vedli Britové, kteří se ode dneška mohou odrazit k ještě rychlejšímu tempu. Právě v pondělí ráno totiž dostal první Brit nově schválenou vakcínu, kterou společně vyvinula firma AstraZeneca a univerzita v Oxfordu. Jako vůbec první člověk byl očkován 82letý Brian Pinker z Oxfordu.

Prvních 530 tisíc dávek má už k dispozici šestice britských nemocnic, které je rozdělí do několika stovek dalších míst. Vláda Borise Johnsona plánuje, že během několika měsíců převezme další desítky milionů dávek této levné a snadno převozitelné vakcíny.

Levná a snadno skladovatelná vakcína

„Je to klíčový moment v našem boji proti viru. Doufám, že dá všem novou naději, že konec pandemie je na dohled,“ citovala agentura Reuters britského ministra zdravotnictví Matta Hancocka. Nová vakcína má oproti té dosud používané výhodu v tom, že se dá skladovat v obyčejné ledničce, není tedy potřeba speciální mrazáky s teplotou minus 70 stupňů Celsia.

Právě jeho země už jako první schválila i vakcínu od firem Pfizer a BioNTech, která je nyní v Evropě tou vůbec nejvyužívanější. Británie registruje už přes 75 tisíc obětí nemoci covid-19, a mezi evropskými zeměmi je tak na druhém místě za nejhůře postiženou Itálií.

V dalších zemích ale vlády čelí tvrdé kritice. Například Nizozemsko původně oznámilo, že začne s očkováním až osmého ledna. Důvodem byla logistická nepřipravenost. Po následné tvrdé kritice ze strany médií, opozice i veřejnosti ale vláda oznámila, že očkovat začne už tento týden, prvních 30 tisíc dávek dostanou zdravotníci léčící koronavirus.

Po kritice změnila Francie strategii

Podobná kritika se spustila i ve Francii. Ta sice s očkováním začala okamžitě, jak přišly první dávky, tempo ale bylo pomalé - v době, kdy v sousedním Německu počítali tisíce očkovaných, to bylo v zemi galského kohouta sotva pár stovek. Lékaři i opozice obviňovali vládu z přílišné opatrnosti v přístupu k očkování - tu způsobuje jednak nedostatečná připravenost, ale i snaha příliš nedráždit odpůrce očkování, kterých je v zemi značné množství.

Vyšší rychlost očkování ve svém novoročním projevu sliboval i prezident Emmanuel Macron. Vláda také změnila strategii, která původně plánovala, že se první fáze soustředí na seniory v domovech důchodců a zdravotníky začne očkovat až od konce února. Po jejich protestech ale oznámila, že lékaři a sestry, kterým je nejméně padesát let, začnou dostávat vakcínu už ode dneška.

„Buďte si jistí, že se očkovací kampaň brzy zrychlí,“ nechal se slyšet ministr zdravotnictví Olivier Véran. Slíbil také, že se v průběhu února otevřou očkovací centra pro veřejnost – své dávky by tak mohli dostávat lidé starší 75 let, posléze lidé o deset let mladší, atd.

Unavení Italové si vzali na svátky dovolenou

O pomalém průběhu očkování píše i italský deník Corriere della Serra, podle něhož bylo v nejvíce postižené Lombardii dosud aplikováno pouze pět procent dávek, které měli zdravotníci k dispozici. Úředníci to vysvětlují faktem, že si přes svátky vzalo hodně zdravotníků dovolenou. „Máme doktory a zdravotní sestry s 50 dny nevyužité dovolené. Nenechal jsem je povolat do služby kvůli očkování ve svátečních dnech,“ argumentoval jeden z krajských radních. Italové používají – stejně jako ostatní země EU – vakcínu od firem Pfizer a BioNTech.

V Německu ohlásil Institut Roberta Kocha k druhému lednu už přes 238 tisíc očkovaných, přesto se i zde objevují problémy. Očkování například značně zbrzdily vánoční svátky – berlínská očkovací centra přijala 29. prosince pouhých pět stovek lidí, i když mají kapacitu desetkrát větší.

Zatímco většina kritiky kvůli pomalému průběhu očkovacích kampaní míří na národní vlády, šéf firmy BioNTech Uğur Şahin se opřel i do Evropské unie. Ta podle něj příliš dlouho váhala se schválením vakcíny. „Schvalovací proces v Evropě nebyl tak rychlý a přímý jako v jiných státech,“ řekl Şahin listu Der Spiegel. Částečně to prý bylo způsobeno tím, že Evropská unie nemá v oblasti zdravotnictví potřebné pravomoci a slovo mají i členské státy. „Vyjednávání nějaký čas trvá,“ podotkl farmaceut.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené