Hlavní obsah

Do jaké míry ještě covid-19 ovlivní rok 2021? Odpovídá přední český virolog

Foto: Slavomír Kubeš / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer.

Reklama

30. 12. 2020 6:30

Redakce Seznam Zpráv oslovila několik předních virologů a epidemiologů s dotazem, který si kladou mnozí čtenáři. Jak moc ovlivní koronavirus i rok následující? Jako první odpovídá virolog Libor Grubhoffer.

Článek

Profesor Libor Grubhoffer, někdejší rektor Jihočeské univerzity a současný ředitel Biologického centra Akademie věd ČR, patří k absolutní špičce na poli molekulární a buněčné biologie a genetiky. Redakce se ho proto ptala i na to, jak může koronavirus dále mutovat a nakolik to může vývoj pandemie ovlivnit.

„Vůbec se nemluví o zajištění průběžného testování protilátek v krvi očkovaných lidí, ale též osob, které prodělaly covid-19 příznakově a bezpříznakově a které se rozhodují, zda se nechat naočkovat a kdy,“ upozorňuje na mezeru v očkovací strategii.

Jaký myslíte, že Česko čeká rok s covidem-19 na základě aktuálních dat a počtu denních přírůstků?

První čtvrtletí nového roku, než se rozběhne očkovací kampaň naplno a proočkováno bude alespoň 30 % obyvatel naší země, bude pandemická situace víceméně shodná se současnou situací na konci odcházejícího roku. To znamená, že šíření nového čínského koronaviru bude mít stále ještě komunitní charakter vyžadující dodržovat s plnou vážností protiepidemická opatření PES.

Vánoční svátky, během kterých výrazně klesl počet testovaných osob, zkreslily hodnotu reprodukčního čísla (dostalo se pod 1,0) i stupně rizika (4 namísto 5). Nálož koronaviru mezi lidmi je však stále vysoká, o čemž svědčí vysoké procento pozitivních vzorků ze všech testovaných (až 38 %).

Znamená to zachovat ještě trpělivost, dodržovat důsledně pravidlo 3R a respektovat systém PES. Pevně doufám, že se podaří rozhýbat dostatečně rychle očkovací kampaň. Jakmile se přiblížíme počtem imunních spoluobčanů kolektivní imunitě, šíření koronaviru se citelně zpomalí a komunitní šíření se změní v ohniskové a to už bude možné dále tlumit běžnými protiepidemickými opatřeními.

Jaká bude pro ministerstvo zdravotnictví největší výzva pro rok 2021?

Jednoznačně to je očkovací kampaň, logisticky nesmírně náročná záležitost. Naše vláda opět zaspala, ale v tomto případě máme velké štěstí, že distribuci první vakcíny vyžadující hluboké zmražení při –70 °C zajišťuje v plném rozsahu přímo její výrobce, firma Pfizer/BioNTech.

Ministerstvo by mělo předložit podrobný plán pro očkovací kampaň a přehodnotit úmysl budovat očkovací centra ve zdravotnických zařízeních či ordinacích praktických lékařů. Je to krajně nevhodný přístup k tak náročné záležitosti. Očkováním velkého množství osob v krátkých časových úsecích (dle dodávek) a opakovaně druhou dávkou vakcíny po třech týdnech může snadno zahltit zdravotnická zařízení, která musí plnit svoji hlavní léčebnou funkci.

Ke všemu se vůbec nemluví o zajištění průběžného testování protilátek v krvi očkovaných lidí, ale též osob, které prodělaly covid-19 příznakově a bezpříznakově a které se rozhodují, zda se nechat naočkovat a kdy.

Změní se vše k normálu až poté, co se občané ČR proočkují?

Dosažením kolektivní imunity imunizací pomocí dostupných vakcín je hlavním předpokladem k návratu do normálních poměrů v životě lidské společnosti, nadále bude pokračovat průběžné testování lidí na protilátky. Brzy poté se dozvíme více o dynamice imunitní (protilátkové) odpovědi a její trvanlivosti. Podle toho budou upřesněna očkovací schémata pro jednotlivé typy vakcín. Zatím předpokládáme, že ochranný účinek vakcín bude trvat nejméně po dobu jednoho roku, spíše déle.

Jak se mutace podle vás promítne do toho, zda vakcíny budou pro občany účinné?

Naštěstí máme k dispozici moderní rychlé metody sekvenční analýzy vznikajících mutací, přesněji nových variant, které se podaří izolovat z nemocných pacientů. Proces mutací je u virů na denním pořádku, dochází k nim v každém nemocném jedinci navzdory schopnosti koronaviru mutace (chyby) v jeho genomu opravovat. Naprostá většina těchto mutací se neuplatní, nedá vzniknout nové variantě/kmenu koronaviru.

Jenom výjimečně dá mutace vznik nové variantě, která získá konkurenční výhodu, zpravidla se rychleji množí v citlivých buňkách. To je i případ varianty pocházející z jihovýchodní Anglie. Vyšší rychlost množení dává této variantě vyšší hodnotu reprodukčního čísla a tím rychlejší šíření mezi lidmi, naštěstí bez zvýšené patogenity. Jinými slovy, nemoc způsobena tímto kmenem nemá horší průběh než standardní kmen koronaviru představující celosvětově hlavní variantu. Dosud zjištěné změny v nové variantě koronaviru nejsou tak zásadní, aby unikaly adaptivní imunitní odpovědi jedince očkovaného aktuálními vakcínami proti covidu-19 a ohrožovaly jej onemocněním navzdory očkování.

Výhodou vakcíny je, že stimuluje imunitní systém očkovaného jedince k tvorbě protilátek se širokým spektrem vazebných specificit namířených proti velkému počtu povrchových znaků (antigenních míst) na výběžkovém (spike) glykoproteinu S koronaviru. Jedna nebo několik málo mutací ve struktuře tohoto povrchového výběžku neumožní takové variantě uniknout úspěšnému útoku protilátek očkovaného (výběžkovým glykoproteinem S imunizovaného) jedince.

Předpokládáte, že během roku 2021 dojde k mutaci covidu-19?

Chyby v „písmenkovém“ genetickém předpisu replikujícího S viru jsou na denním pořádku v každém infekcí postiženém jedinci. Naštěstí naprostá většina, ne-li všechny, se neuplatní a zaniknou v populaci dominantní varianty viru.

Podobně jako v případě varianty koronaviru z jihovýchodní Anglie se může objevit během nového roku 2021 další nová varianta s mutací v genetickém předpise, která získá konkurenční výhodu a v dané oblasti svého vzniku se začne přednostně šířit, zpravidla je rychlejší než dominantní varianta/kmen.

Mutace a jejich uplatnění jsou pod drobnohledem virologů, v případě, že by byly zaznamenány projevy rezistence nové varianty na aktuální vakcínu u očkovaných jedinců, vedlo by to nezbytně k nutnosti aktualizovat vakcínu o mutovanou formu výběžkového glykoproteinu S koronaviru nebo příslušného úseku informační RNA v případě genetické vakcíny. Stavebnicovost těchto moderních vakcín to umožňuje poměrně snadno.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené