Hlavní obsah

Šest otázek k vakcíně na covid: Proč se nebudují očkovací centra? A co děti?

Foto: Pixabay

Začátek očkování proti covidu-19 už je na obzoru. První lidé v Česku vakcínu dostanou nejspíš už na sklonku roku.

Reklama

17. 12. 2020 12:00

Vývoj vakcíny proti covidu-19 dospěl do finále – očkování se brzy stane realitou i v Česku. Je na to připraveno? Seznam Zprávy přináší odpovědi na zásadní otázky okolo rozvozu i aplikace očkování.

Článek

Kdy se začne očkovat?

První očkovací látkou, která se do Česka dostane, bude vakcína společností BioNTech a Pfizer. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) se má ke schválení látky dostat už 21. prosince. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) ji následně do dvou dnů nejspíš schválí i Evropská komise. Od 24. prosince se tak může začít s distribucí.

„Jestli se tak stane, je velmi pravděpodobné, že se sem první dodávka – což je necelých 10 tisíc vakcín – dostane ještě mezi vánočními svátky. Očkování začne neprodleně poté, co se sem vakcíny dostanou. Jestliže se tak stane, budou první lidé v nemocnicích očkovaní už mezi svátky,“ oznámil ve středu Jan Blatný.

Do země se očkování dostane přes Evropskou komisi, která s výrobci jedná jménem členských států EU. Smluv je nyní podepsáno hned několik, vláda v nedávno schválené strategii očkování proti covidu-19 počítá s dávkami pro 6,9 milionu lidí za 1,8 miliardy korun.

Anketa

Necháte se očkovat?
Ano
59.4 %
Ne
29.8 %
Ještě nevím.
10.8 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 6543 čtenářů.

Kufry s vakcínami nicméně budou proudit postupně – během prvního čtvrtletí příštího roku přijdou pro milion lidí, ve druhém pro 2,62 milionu, ve třetím pro 2,42 milionu a ve čtvrtém pro 382 tisíc lidí. Další dávky budou dostupné v následujícím roce.

Národní koordinátor očkovací akce Zdeněk Blahuta je ale velmi optimistický a v České televizi uvedl, že podle něj by mohla být většina z přibližně sedmi milionů lidí – tedy populace bez dětí – naočkována už do konce léta.

Podle očkovací strategie tu ale do konce léta vakcína pro tolik lidí ještě nebude, a navíc velmi to ovlivní ochota samotných lidí očkování podstoupit. Stále platí, že bude dobrovolné.

Proč se nebudují očkovací centra?

Podle ministra Blatného dorazí první a v celkovém počtu spíše symbolické množství vakcín do Fakultní nemocnice Motol a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Tato dodávka bude následně distribuována do všech krajů,“ přiblížil.

S budováním velkých očkovacích prostor ministr nepočítá – vzhledem k postupné distribuci to podle něj není potřeba. Očkovací centra nicméně v Česku budou, v rámci nemocnic či při Státním zdravotním ústavu jich má fungovat 200.

„Například VFN a Motol deklarují, že jsou schopny proočkovat až 500 lidí denně – a to přesně koresponduje s tím, co potřebujeme a jaký počet dávek bude v rámci EU distribuován. Jakmile se sem dostanou větší počty vakcín, budou nachystány i nemocnice polní, to znamená jak v Praze, tak v Brně,“ ujišťoval dále ministr.

Později by se mělo očkování přesunout také do ordinací praktických lékařů. Těch je v zemi přes pět tisíc a podle Blatného může každý z nich bez omezení ordinace naočkovat asi 10 lidí denně. Praktici už dříve upozorňovali, že kvůli ostatní agendě nemohou covidovému očkování věnovat příliš prostoru.

Bude vakcíny kde skladovat?

Tahle otázka je klíčová zejména u látky od Pfizeru a BioNTech, která vyžaduje dodržení přísného chladového řetězce a musí být skladována při teplotách až minus 80 stupňů. Podle ministerstva má Pfizer v republice dohodnuto zhruba třicet míst, kam bude látku zavážet, a sám bude zajišťovat i tepelný komfort.

„Některá zařízení, třeba VFN nebo Motol, mají i vlastní velké mrazáky. Kde nejsou, zajišťuje vše právě distributor, který je schopen po dobu 30 dní dodávat chladivo a starat se o to, aby vakcína mohla být poté použita. Ve chvíli, kdy vakcínu vyjmete z toho superchlazeného prostředí, vydrží zhruba pět dní, aniž by se znehodnotila, a po naředění asi šest hodin,“ popsal ministr.

„To jsou časové intervaly, které umožní, aby někdo s tou vakcínou přijel do domova seniorů a tam provedl vakcinaci,“ dodal. Právě vakcinace v domovech seniorů bude v následujících měsících klíčová.

Ostatním vakcínám, například od firmy AstraZeneca, stačí běžná ledničková teplota a budou se soustředit na jednom místě v Česku, které resort do Vánoc určí. Podle Blatného už pojišťovny připravují výběr distributorů, kteří budou zajišťovat následný rozvoz.

Kdo se bude očkovat jako první?

Prvních deset tisíc dávek vakcíny zamíří ke zdravotníkům v nemocnicích, kteří se starají o kritické případy covidu-19. Očkovací strategie je v první vlně zmiňuje společně s chronicky nemocnými a lidmi nad 65 let.

O pořadí u seniorů a nemocných se bude podle přicházejících dodávek vakcín rozhodovat na základě kombinace dat zdravotních pojišťoven a rozhodnutí konkrétního registrujícího praktického lékaře.

„Data budou kombinovaná, připravuje se k tomu manuál, který v době, kdy to bude aktuální, začne být používán,“ dodal ministr.

Nejdříve mají být podle vakcinační strategie očkovaní pracovníci z oddělení ARO a JIP a urgentních příjmů, poté pracovníci zdravotnické záchranné služby nebo infekčních oddělení. Následovat budou zdravotníci z plicních, lůžkových, interních a kardiologických oddělení, lékaři otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, poté praktičtí lékaři pro děti a pro dospělé, dále zdravotníci z geriatrických oddělení a léčeben dlouhodobě nemocných.

Bude se vést i evidence očkovaných, a to v už fungující databázi Informačního systému infekčních nemocí (ISIN).

Jak vysoká má být proočkovanost, aby to mělo smysl?

Podobně jako u dalších infekčních chorob, které se lidstvu podařilo dostat pod kontrolu, je i u covidu-19 důležitá míra proočkovanosti populace. „Pakliže proočkujeme až 70 procent dospělé populace, potom by to měl být dostatečný důvod k tomu, aby se zabránilo komunitnímu šíření kdekoliv na světě,“ míní ministr.

Podobně mluví i odborníci na vakcíny a lékaři. Potřebná proočkovanost, která by umožnila zastavení epidemie, se dá vypočítat i pomocí matematických modelů.

„Pro zastavení šíření viru SARS-CoV-2, které nám umožní plně se vrátit zpět do normálního života a opětovně nastartovat ekonomiku, je třeba dosažení kolektivní imunity. Dle dosavadních vyjádření odborníků to v případě covidu-19 znamená dosažení alespoň 70procentní imunizace společnosti,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Otázkou nicméně zůstává, jak velký zájem o očkování nakonec bude. Podle průzkumu agentury STEM, který si ministerstvo nechalo udělat, by se nechalo očkovat jen 40 procent lidí, dalších 40 procent vakcínu nechce a 20 procent je nerozhodnutých.

Budou se na jaře očkovat i děti?

Nebudou. Očkování pro děti bude mít za vakcínami pro dospělé zpoždění, a to nejen v Česku, ale po celém světě. Podle nedávno zveřejněného článku New York Times nemusí začít ani před začátkem příštího školního roku. Důvod je prostý – nyní vytvářené studie se primárně soustředí na dospělé.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené