Hlavní obsah

Fakta: Jak virus dopadl na Česko? Rok s covidem v číslech

Foto: Getty Images

Poprvé od 2. světové války se lidé museli podrobit déletrvajícímu mimořádnému režimu. Symbolem omezení se staly roušky.

Reklama

28. 12. 2020 11:52
aktualizováno • 28. 12. 2020 12:58

Pět měsíců života v nouzovém stavu, statisíce nakažených, více než deset tisíc úmrtí nebo rekordní propad ekonomiky.

Článek

Pandemie koronaviru zasáhla do životů lidí po celém světě. Kromě samotných zdravotních dopadů se covid-19 podepsal také na ekonomických ztrátách, raketovém zadlužování vlád, zavírání podniků, omezování normální školní výuky nebo na útlumu kultury a sportu.

Na přesnější bilanci následků pandemie v Česku v roce 2020 si musíme ještě počkat. Už nyní dostupná čísla ale jasně demonstrují, jak jsou tyto dopady mimořádné.

Zamořené Česko

Podle oficiálních údajů zdravotnických statistiků se do 28. prosince nakazilo koronavirem v Česku více než 670 tisíc lidí. Tento počet zahrnuje lidi s pozitivním testem, ve skutečnosti tak nákazu určitě prodělalo více osob.

Naprostá většina případů spadá do druhé, podzimní vlny pandemie. Ještě ke konci října statistika uváděla pouze kolem 23 tisíc nakažených osob.

V nemocnicích si s covidem poleželo přes 37 tisíc lidí, kteří se následně uzdravili. Začátkem listopadu, kdy byl největší nápor na kapacitu nemocnic, leželo v jeden den na lůžku i přes osm tisíc nakažených pacientů.

Rekordní úmrtnost

Počet lidí, kteří v Česku zemřeli po nákaze koronavirem, překonal po vánočních svátcích hranici 11 tisíc obětí. Většinu z těchto úmrtí zapříčinil podle analýzy zdravotnických statistiků covid buď přímo, nebo ve spojitosti s jiným chronickým onemocněním pacienta.

Mnoho dalších životů si pak pandemie vyžádala nepřímo. Podle dat Českého statistického úřadu se týdenní počty zemřelých v říjnu a listopadu pohybovaly na dvojnásobku oproti průměru z předchozích let, nad úrovní čtyř tisíc úmrtí. Podle dat Eurostatu dosáhlo Česko začátkem listopadu prvenství v počtu úmrtí v Evropě v přepočtu na obyvatele.

Potvrdilo se, že virus ohrožuje hlavně starší ročníky, úmrtnost výrazně stoupla pouze u seniorů. Podle vědců z Iniciativy Sníh se naděje dožití českých mužů do konce roku 2019 v průměru sníží asi o 1,15 roku a žen o téměř jeden rok. Za posledních 50 let přitom naděje dožití v Česku nikdy neklesla.

(Ne)společenský život

Poprvé od 2. světové války se lidé museli podrobit déletrvajícímu mimořádnému režimu. Nouzový stav, během kterého vláda omezuje některá základní práva a svobody, trval díky několikerému prodlužování více než 150 dní, tedy pět měsíců. Poprvé platil od 12. března do 17. května, na podzim byl poprvé vyhlášen 5. října a naposledy byl prodloužen před Vánoci.

Nejpřísnější opatření platila v první vlně epidemie. Roušky se musely nosit za všech okolností i venku, zhruba měsíc platil zákaz pobytu více než dvou osob společně na veřejnosti. Vláda dokonce zakázala lidem vycestovat ze země, což někteří ústavní právníci kritizovali.

Stovky tisíc lidí se kvůli nákaze ocitly v izolaci nebo v karanténě. V některých dnech na přelomu října a listopadu bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení v karanténě více než 50 tisíc lidí. Tato čísla přitom nezahrnují lidi bez běžného nemocenského pojištění, jako jsou důchodci nebo studenti.

Nařízená omezení tvrdě dopadla nejen na běžný život lidí a firem, ale také na kulturu, sport a vůbec společenský život. Divadla, kina i další zařízení byla po velkou část sezóny zavřená. Statisíce lidí nemohly provozovat svůj oblíbený sport. Rušily se a odkládaly svatby a další akce.

Co znamená nouzový stav

2. 10. 2020 11:17

Škola přes internet

Koronavirus v roce 2020 dopadl na zhruba 1,7 milionu žáků a studentů. Většina z nich nechodila normálně do školy přes pět měsíců.

Poprvé se základní, střední a vysoké školy zavřely 11. března. Děti z prvních ročníků základních škol se mohly vrátit až ke konci května, docházka však nebyla povinná. Většina dětí z ostatních ročníků základních a středních škol zůstala doma až do prázdnin.

Podruhé vláda zavřela školy 14. října. Původně slibovaný návrat 2. listopadu byl kvůli nepříznivému vývoji nákazy odložen, až koncem listopadu se obnovila prezenční výuka pro první stupeň a deváté ročníky základních škol. Žáci druhého stupně se střídali po týdnech podle tříd. Před koncem roku vláda nařídila skončit docházku 18. prosince.

Ekonomický sešup

Ještě v únoru 2020 Česká národní banka uvedla ve své prognóze, že počítá s oživením české ekonomiky a postupným zrychlováním růstu HDP od dvou ke třem procentům. Pandemie se ale postarala o úplně jiný vývoj.

Už ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt v důsledku přísných opatření propadl o více než deset procent. Za celý letošní rok se HDP podle poslední prognózy ČNB ze začátku listopadu propadne o více než sedm procent.

Epidemie dopadla tvrdě hlavně na obchod a služby. Například ve třetím čtvrtletí, kdy už byla většina omezení z první vlny zrušena, klesl produkt v obchodu, pohostinství a dopravě meziročně o více než devět procent.

Průvan ve státní pokladně

Podle statistiky Ministerstva financí si různá opatření na podporu lidí a firem ve spojení s pandemií jen do konce listopadu neplánovaně vyžádala přes 240 miliard korun. Například na kompenzační bonusy pro živnostníky šlo z veřejných rozpočtů přes 20 miliard, zhruba stejnou sumu si vyžádal program Antivirus na náhrady mzdy zaměstnancům.

Za ochranné prostředky a jiné výdaje v souvislosti s covidem se do konce listopadu utratilo deset miliard. Další desítky miliard se poskytly na úvěry a záruky za poskytnuté úvěry pro postižené firmy. Na druhou stranu, odklady v placení zálohy na daně snížily veřejné příjmy skoro o 34 miliard korun.

Tyto změny se zákonitě projevily na výrazném nárůstu výdajů a naopak propadu příjmů státního rozpočtu. Rozpočtový schodek se z původně schválených 40 miliard zvýšil až na 500 miliard korun. Potvrdilo se nicméně, že deficit byl „nadstřelený“, na konci listopadu vykázala státní pokladna minus 342 miliard.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované