Hlavní obsah

Přehledně: Jak vakcíny chrání před přenosem viru. Jistotu nedává žádná

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

5. 3. 9:45

Otázka, zda vakcíny proti covidu-19 brání vedle příznaků i šíření nemoci, rozhodne o budoucím fungování světa. K optimismu už povzbuzuje řada výzkumů. Prokázat takový účinek s jistotou, je ale jedna z nejtěžších disciplín.

Článek

Můžou očkovaní lidé zapomenout na bezpečnostní opatření? Dává smysl je opatřit takzvaným očkovacím pasem a pustit na dovolenou? Můžou bez starostí chodit do zaměstnání, na kulturní akce i v případě, že tam můžou potkat někoho, kdo očkovaný není? Odpověď zní: Ne. Důvodem je stále přetrvávající nejistota v otázce, jestli i očkovaný člověk může přenášet covid-19 dál.

Ta bude tíživá minimálně do té doby, než se podaří proočkovat většinu populace nebo alespoň všechny nejzranitelnější, což může v celosvětovém měřítku trvat roky. Vlády z celého světa jsou tak při rozhodování o tomto dilematu odkázány jen na vědce a jejich studie usilující o odpověď.

„Všichni se hladově snažíme zjistit z té trochy dat, kterou už teď máme, co se dá. Tyto studie jsou ale jedny z nejtěžších vůbec,“ popsal epidemiolog Marc Lipsitch z Harvardu časopisu Nature hlavní důvody, proč v otázce ještě není jasno. I přes omezené množství dat a složitost samotných výzkumů už však studií na toto téma existuje celá řada. V následujících odstavcích přinášíme jejich přehled.

Poznatky z klinických testů od výrobců

První, kdo se otázku začal pokoušet vyřešit, byly samotné farmaceutické společnosti, které vakcíny vyvinuly a vyrábí je. Žádná z nich ale nedokázala zjistit, jak přesně je jejich produkt v prevenci infekce efektivní. Můžou tak oficiálně garantovat jen ochranu před příznaky. Studie, které se ochranu před bezpříznakovou infekcí a před šířením snažily změřit, mají často dobré výsledky. Většinou ale z různých důvodů nejsou spolehlivé.

Moderna: 66% účinnost po první dávce

Problému při klinických testech ve třetí fázi se věnovala například americká společnost Moderna, která na základě otestování zúčastněných dobrovolníků došla k závěru, že by vakcína už po první dávce mohla zamezovat přenosu s 66% efektivitou. Problém je ale v tom, že všechny zúčastněné společnost nechala otestovat jen dvakrát s odstupem jednoho měsíce a je tak klidně možné, že se na řadu bezpříznakových infekcí nepřišlo.

AstraZeneca: 49,3% efektivita po dvou dávkách

V rámci britského výzkumu takzvané oxfordské vakcíny se testovalo každý týden. Výsledek mezi skupinou očkovaných a těmi, co dostali placebo, ale nakonec ukázal podstatně nižší účinnost –⁠ 49,3 %.

Johnson & Johnson: 74 %

S účinností 74 % chrání podle prohlášení firmy před asymptomatickými infekcemi vakcína společnosti Johnson & Johnson. Když ale vakcínu minulý týden povolil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), v oficiálním stanovisku napsal, že „v tuto chvíli nevidí data ani důkazy, které by říkaly, jak dlouho a jestli vůbec vakcína předchází přenosu viru z osoby na osobu“.

Deník New York Times už dříve informoval, že firma úřad zřejmě nepřesvědčí kvůli malému vzorku.

Pfizer: bez výsledků

Oficiálně ještě data svého testu, kdy se mají účastníci z USA a Argentiny testovat každé dva týdny, nemá další americká společnost Pfizer. Podílí se také na zkoumání účinku své vakcíny v Izraeli s tamní vládou.

Poznatky z reálných populací

Data z klinických testů už naštěstí nejsou tím jediným, o co se dá v současné době při ověřování efektivity vakcín opřít. Od začátku očkování v některých státech už uběhlo několik měsíců a tam, kde to jde rychle, už jsou poměrně spolehlivě vidět i výsledky.

Studií odhadujících efekt vakcín na zmírnění šíření covidu-19 v reálných populacích je už řada a všechny jistý efekt i potvrzují. Problémy související s malým vzorkem, možností zkreslení dalšími faktory, krátkým časem pozorování účinku a absencí recenze ostatních vědců z důvodu teprve nedávné publikace, jsou nicméně stále příliš velké, než aby se dalo říct, že je v otázce jasno.

Izrael

Nejlepší podmínky má pro sledování účinku vakcín nepochybně očkovací rekordman Izrael. Odtamtud přišel už v první půlce ledna první výzkum, podle kterého první dávka vakcíny Pfizer snižuje po dvou týdnech riziko přenosu o 50 %. Zprávu tamního ministerstva zdravotnictví doplnily svými odhady i dvě největší izraelské zdravotní pojišťovny. Clalit uvedla, že se šance infekce po 14 dnech od první dávky snížila na 33 %, Maccabi mluvila o 60 %.

Asi o měsíc později izraelští vědci přišli s další pozitivní zprávou, že u lidí, co se i po vakcinaci Pfizerem nakazili, zjistili v porovnání s neočkovanými nižší virovou nálož. To by podle dosavadních znalostí o vlivu virové nálože, tedy množství viru v těle nakaženého, mělo znamenat i nižší infekčnost očkovaných, a přesto nakažených jedinců. A to je velká věc. Znamená to totiž naději, že vakcíny šíření zpomalují hned na dvou frontách. Zaprvé snižují riziko, že se člověk vůbec nakazí, o čemž vypovídá většina výše i níže zmíněných výzkumů. A za druhé i z toho omezeného počtu lidí, co se i přes očkování nakazí, dělají méně nebezpečné šiřitele.

O 89,4% efektivitě ve snižování přenosu se píše v před asi dvěma týdny uniklém draftu ze studie samotného Pfizeru a izraelského ministerstva zdravotnictví, který získal tamní internetový portál Ynet.

Optimistická je v této otázce i minulý týden publikovaná izraelská studie. Jde o vůbec první výzkum účinnosti vakcíny, který je opravdu velký a odehrál se v reálné populaci. Ke zkoumání ochrany proti infekci včetně té bezpříznakové sice tato studie na vzorku 1,2 milionu Izraelců nebyla designována, vědci z dat ale odhadli , že by mohla dosahovat až 92 %.

Velká Británie

Medicínský časopis The Lancet už před měsícem publikoval nerecenzovanou studii Oxfordské univerzity, podle níž jedna dávka vakcíny od firmy AstraZeneca snižuje riziko přenosu po dobu nejméně tří měsíců o 67 %. Tamní ministr zdravotnictví Matt Hancock výsledky popsal jako „naprosto vynikající a dokládající, že vakcíny jsou skutečnou cestou k ukončení pandemie.

Stejně tak čeká na recenzi další nadějný výzkum z Addenbrooke's Hospital napojené na Univerzitu Cambridge. Každotýdenní testování 9000 zdravotníků podle vědců mimo jiné odhalilo „signifikantně menší“ množství asymptomatických infekcí mezi očkovanými jedinou dávkou Pfizeru. Po 12 dnech a více bylo podle studie riziko infekce mezi částečně očkovanými zdravotníky zhruba čtyřikrát nižší, než u neočkovaných. Podle NewScientist se proto mluví o 75% účinnosti.

Zrovna tento týden o tématu v Radiu 4 spadajícím pod síť BBC optimisticky mluvila Mary Ramsayová, která v rámci Public Health England dohlíží na očkování. „Zatím nevíme, jak dlouho a jestli vůbec dostatečně vakcíny zastavují šíření infekce v populaci. Ale zaznamenáváme opravdu velmi dobrá znamení, že to rychlost šíření snižuje a my doufáme, že až budou lidé očkovaní oběma dávkami, zastaví to přenos téměř úplně,“ řekla Ramsayová.

Efekt tam určitě je, jak velký se teprve dozvíme

V příštích týdnech se podle Nature očekávají výsledky hned několika dalších studií. Fakt, že výzkumů už je v tuto chvíli hodně a všechny alespoň nějakou účinnost vakcín proti šíření infekce přinejmenším naznačují, ale sám o sobě dává světu dobrý důvod k opatrnému optimismu.

Jak dlouho to ale ještě nebude jisté, se nedá říct. Víme jen to, že s přibývajícím časem by odpověď měla být stále jasnější. Studií bude víc a díky většímu množství dat nabraných během delšího časového horizontu budou lepší. Například podle bývalého šéfa FDA Scotta Gottlieba bychom se definitivní odpovědi mohli dočkat už za jeden nebo dva měsíce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované