Hlavní obsah

Buňky lidského plodu ve vakcíně? Vědec vysvětluje poplašné zprávy

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

29. 12. 2020 20:00

Český biochemik Jan Konvalinka se na sociálních sítích snaží uvádět na pravou míru nejčastější dezinformace ohledně vakcín proti covidu-19. Jak je to například s tím, že vakcíny údajně obsahují buňky z potracených lidských plodů?

Článek

Patří mezi významné vědecké autority, které se snaží veřejně vystupovat a vysvětlovat dění kolem pandemie. Biochemik Jan Konvalinka začátkem roku vzbudil pozornost, když upozorňoval před panikou z koronaviru, kterou podle něj živila i média.

Na konci roku zase otevřeně popsal obavy z profesionálních dezinformací. „Tohle jsou profesionální, dobře udělané a bezpochyby slušně zaplacené videoklipy, které si lidé sdílejí po desetitisících, plné nesmyslů o potracených lidských plodech, které někdo vkládá do vakcíny,“ upozorňuje a tvrdí, že je třeba nepravdám čelit, protože reálně existují jen tři možnosti dalšího vývoje.

1. Žít s rouškami na ústech jako dosud, pozorovat úzkostlivě počet mrtvých a obsazenost nemocnic a jednou za pár měsíců celou zemi na pár týdnů zavřít. 2. Epidemii ignorovat a nechat zemřít další desetitisíce lidí, které nedokážeme ochránit. 3. Rychle proočkovat velkou část populace, a z viru tak konečně udělat jen otravnou chřipečku.

Sám Konvalinka se rozhodl nepravdy ohledně vakcín precizně vysvětlovat. Redakce Seznam Zpráv získala svolení jeho texty zveřejnit (s redakčními úpravami).

„Vakcíny obsahují buňky z potracených lidských plodů!“

Krátká verze: Žádná vakcína neobsahuje ani jedinou buňku z potracených lidských plodů.

Dlouhá verze: Existuje mnoho typů vakcín proti virům nebo bakteriím. Dříve se vakcíny většinou připravovaly ze živých, ale oslabených virů, které vybudí imunitní odpověď organismu, ale nezpůsobí nemoc, nebo rovnou z umrtvených zcela inaktivovaných virů.

V posledních desetiletích se stále více přechází na očkování pomocí takzvané rekombinantní vakcíny: neočkuje se celým virem, ale jen jedním jeho proteinem, zpravidla tím, který se nachází někde na povrchu viru, na který reagují buňky imunitního systému. To je samozřejmě mnohem bezpečnější, protože tělo už s patogenem při očkování vůbec nepřijde do styku a omezuje to výskyt nežádoucích vedlejších účinků.

Tyto proteiny se připravují za použití technologie, jež se vznešeně nazývá „rekombinantní DNA“: vložíme do laboratorně ochočené bakteriální nebo savčí buňky gen pro příslušný protein a necháme ji, ať ho pro nás vyrobí. Připomínám, že touto technologií se už mnoho desítek let připravuje mimo jiné veškerý inzulin, který zachraňuje životy milionů diabetiků na celém světě.

Některé proteiny musíme připravovat přímo v lidských buňkách. A tady máme problém, protože běžné lidské buňky se v laboratoři normálně nemnoží neomezeně. Právě proto už před desítkami let vědci vytvořili řadu nádorových nebo embryonálních buněčných linií, které se pro tyto účely používají. Například u mne v laboratoři běžně používáme pro studium rekombinantních proteinů buňky známé pod zkratkou HEK (Human Embryonic Kidney cells), jejichž předchůdce opravdu někdy začátkem 70. let někde v Holandsku izolovali z lidského plodu.

Spousta experimentů se dělá na HeLa buňkách, což je zase linie, která vznikla z buněk odebraných před sedmdesáti lety z nádoru děložního čípku paní Henrietty Lacksové, matky pěti dětí. Vedle toho se používá řada buněčných linií pocházejících z hlodavců nebo opic. Ty se po desetiletí množí v laboratořích a pracují s nimi tisíce vědců z celého světa, mj. i při vývoji vakcín.

Čili: vakcíny žádné buňky potracených lidských plodů neobsahují. Není vyloučeno, že u některých z nich byla v průběhu výroby použita buněčná linie, jejíž pramáti před tisíci generacemi byla lidská embryonální nebo nádorová buňka. Nebo buňka šimpanze.

Jestli s tím máte problém, budete se muset vzdát nejméně poloviny moderní medicíny, včetně nejúčinnějších protinádorových léků. Já bych to nedoporučoval.

„Vakcíny obsahují DNA, které změní vaše geny!“

Krátká verze: Je to nesmysl, žádná známá vakcína s vaší DNA nic neudělá.

Dlouhá verze: Ani jedna vakcína z těch, které se vyvíjejí proti covidu-19, neobsahuje DNA.

Některé z nich (třeba ty od firmy Pfizer a Moderna) obsahují ribonukleovou kyselinu (RNA). Využívají chytrého triku: do vašich buněk vloží RNA, která je normálně jakýmsi předpisem pro výrobu proteinů.

Tato RNA nese předpis na výrobu povrchového proteinu z koronaviru. Buňka si ji splete se svou vlastní RNA a na buněčné mašince zvané ribosom z ní vyrobí ten protein z koronaviru. Ten se pak odebere na membránu příslušné buňky, čímž dává imunitnímu systému signál: „Pozor, je tady virová infekce! Do zbraně!“ Imunitní systém začne mobilizovat bílé krvinky úplně stejně, nebo dokonce ještě víc, jako kdyby se do buňky dostal celý virus. Až to pak někdy koronavirus doopravdy zkusí, bude mít smůlu.

A není to nebezpečné? Není. Ta RNA se nedostane do jádra vašich buněk, kde je uložena DNA, a tím pádem ani nemůže nijak ovlivnit vaši genetickou informaci, nemá jak a nemá kde. Navíc cizí RNA se dostává do vašich buněk každou chvíli, například s každou infekcí RNA virem, třeba když dostanete chřipku nebo rýmu.

Ta RNA celého patogenního viru vašim genům nic neudělá, tím míň jim může něco udělat její malý kousek, který kóduje jen jeden virový protein. Genetická zombie katastrofa se odkládá.

A není to riskantní a nevyzkoušené? Jak se to vezme. Je pravda, že se žádná RNA vakcína dosud masově nepoužila. Na druhou stranu se RNA v terapii nádorů zkouší už dávno a na RNA vakcínách se pracuje mnoho let. Koronavirová pandemie to jenom urychlila.

„Bill Gates, 5G sítě a světové spiknutí skrze vakcíny!“

„Pokoušel jsem si z toho dělat legraci, ale byl jsem poučen, že bych jako vědec měl poskytnout vědecké argumenty, které to vyvrátí. Přátelé, to je hluboké nedorozumění: to nejde. Zachovám se teď jako Václav Klaus a cituji sám sebe, protože líp to už neřeknu:

Problém týkající se metodiky poznání: jak dokázat, že něco není? Dokázat, že něco je, se dá vlastně snadno: najdete to, popíšete, vyfotografujete, změříte a zvážíte, případně naložíte do formalinu. Jak ale dokážete, že něco není? Můžeme dokázat, že neexistují vodníci? Že jsme ještě žádného nenašli? Prostě se dobře schovávají. Takovou lochnesskou příšeru lidé také doteď hledají, každý rok se na Loch Ness vydává další vědecká výprava, která tu příšeru tentokrát už docela určitě najde. Koneckonců, nemusíme chodit pro příklad tak daleko: pan Jiří Ovčáček také pořád ještě hledá Peroutkův výrok o Hitlerovi. Že ho nenašel? To přece není důkaz, že neexistuje!

Úplně stejně se to má s důkazem, že neexistuje sněžný muž nebo že Američané nesestrojili virus SARS-CoV2, jak zní celý správný název. Ono je to totiž naopak: je třeba dokázat, že ho sestrojili, důkazní břemeno je na straně žalobce. Pan Ing. Zeman by měl doložit, že ten článek existuje, anebo se omluvit, stejně jako existenci vodníka v rybníku Brčálníku je třeba prokázat, jinak platí nulová hypotéza: žádný tam není.“

„Neumírá se na covid, ale s covidem!“

Další oblíbený koronavirový mýtus: lidé údajně neumírají „na covid“, ale „s covidem“, nejsou správně diagnostikováni, zemřeli by stejně, jenom jsou teď zařazováni do kolonky „s covidem“.

Nuže, tohle mohla být zajímavá intelektuální diskuse v březnu nebo dubnu: teď už vidíme, že lidí umírá podstatně více než kterýkoli jiný podzim a že to umírání přesně koreluje s počty infikovaných. Ti lidé neumírají v důsledku nějakých opatření, neumírají na dlouhodobé následky nošení roušek, zabíjí je virus. Přestaňme to popírat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované