Hlavní obsah

Covid není chřipka, roušky nezabíjejí. Vyvrácené dezinformace o koronaviru

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

18. 10. 8:23

Dezinformace o pandemii covid-19 jsou většinou v rozporu s tím, co říká medicína. Jejich důsledkem je zmatek, který má dopad na jednotlivce i celé společnosti.

Článek

Sociálními sítěmi se stále častěji šíří dezinformace o novém typu koronaviru. Téma vyvolává mnoho emocí, zprávy o něm se proto snadno stanou virálními, aniž by měly faktický základ.

V případě covidu-19 jde o dezinformace nebezpečnější, než mohou být u některých jiných témat. Mají potenciál podkopat důvěru lidí v to, že opatření, která mají šíření viru minimalizovat, jsou potřebná. Podcenění prevence přitom může mít za následek zhoršení situace.

Seznam Zprávy se podívaly, které nepravdivé informace, konspirační teorie a další bludy kolují v souvislosti s pandemií internetem.

Pozitivní i bez testu?

Někdy je to známý, jindy je to známý známého. Musel jít na test, ale při čekání ve frontě si to rozmyslel a vrátil se domů. Přesto mu později přišla SMS s výsledkem testu, který byl prý pozitivní.

„Je to absolutní nesmysl,“ řekla pro server iRozhlas hlavní pražská hygienička Zdeňka Jágrová. „Protože jestliže čekáte ve frontě, tak se registrujete, až na vás přijde řada. V tu dobu tam máte většinou vytvořenou žádanku. Žádanku vám zadal praktický lékař, u kterého jste registrován, nebo hygienická stanice. K té žádance se musí přidat výtěr. Bez toho se materiál nedokáže zpracovat. Pokud se k žádance nepřidá výtěr, tak tam ta žádanka ve virtuálním prostoru visí a nijak se s ní nemanipuluje. Není vůbec reálné, aby došlo k něčemu takovému.“

Jinými slovy, pokud jste registrovaní, váš výtěr je propojený se žádankou. Pokud registrovaní nejste a jdete takříkajíc naslepo, nemohla by vám ani přijít SMS, protože by nikdo neznal ani váš telefon.

Víc se testuje, tak je jasné, že rostou i čísla

Data o koronaviru jsou momentálně jedním z největších témat v Česku. Týká se jich další nepravdivá zpráva, která po sociálních sítích koluje. Podle té jsou vysoké nárůsty potvrzených případů z poslední doby způsobené vyšším počtem testů.

Jenže to není pravda. Přestože počet testů stoupá, počet pozitivních výsledků stoupá ještě rychleji. Hodnota ukazující poměr pozitivních testů v procentech je čím dál vyšší. Tuto křivku můžeme vidět modře zobrazenou na grafu níže, druhý ji pak ukazuje v týdenním průměru.

Covid-19 je jen viróza

Doslovně vzato ano. Covid-19 je viróza, protože ji způsobuje virus. Viróza je ale i ebola nebo AIDS. Slovo viróza nepopisuje závažnost průběhu nemoci, je to obecné označení pro infekci v těle člověka způsobenou virem.

Na podobná tvrzení o neškodnosti viru reagovali otevřeným dopisem lékaři a sestry z první linie. Onemocnění, které koronavirus vyvolává, lékaři a sestry označují za zákeřného protivníka. „Nechceme vyvolávat paniku a zděšení, ale asi to musíte slyšet. Na našich odděleních bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších 10 až 20 let kvalitního života. Jsou to padesátníci, šedesátníci, aktivní sedmdesátníci, kteří mají pouze nadváhu nebo vysoký tlak či lehkou cukrovku,“ píše se v dopise.

Chřipka zabije víc lidí než covid-19

Většina lidí, kteří prodělali onemocnění koronavirem, měla lehký průběh. Některá data říkají, že 20 % průběhů je bez příznaků, jiná uvádějí dokonce ještě vyšší čísla. V souvislosti s lehkými průběhy nemoci se objevuje často i tvrzení, že covid-19 je jen obyčejná chřipka. Tento postoj vůči pandemii razí na sociálních sítích i řada celebrit a člověk pak skutečně může mít pocit, že po lehkém průběhu je nemoc neškodná. Data ale nejsou pocity.

Podle dostupných informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) si všechny nemoci dýchací soustavy dohromady vyžádaly v roce 2018 celkem 8315 životů. Tedy 23 životů denně. Momentální průměr úmrtí kvůli koronaviru je v České republice okolo padesáti denně.

Zařadit koronavirus na konkrétní místo v průměru všech úmrtí není v současnosti možné a není to ani cílem tohoto srovnání. Účelem je ukázat širší pohled na to, co znamená současný trend zhruba padesáti úmrtí denně v kontextu veškeré úmrtnosti v České republice.

O tom, že je problematické spočítat úmrtí přímo kvůli chřipce, podobně jako je problém určit primární příčiny úmrtí v soucislosti s koronavirem, informuje na svém webu Státní zdravotní ústav. „Podle oficiálních statistik je chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána zhruba u několika desítek osob,“ píše SZÚ.

„Pomocí matematického modelování však lze spočítat úmrtí v souvislosti s chřipkou, tedy počet úmrtí, kde prakticky s jistotou byla chřipka vyvolávající příčinou, která vedla k následným komplikacím nebo ke zhoršení základního onemocnění a následně úmrtí. Jinými slovy, pokud by nedošlo k onemocnění chřipkou, nedošlo by i k následnému úmrtí. Průměrně se v ČR jedná o přibližně 1500 úmrtí, která jsou každoročně v souvislosti s chřipkou.“

V souvislosti s koronavirem eviduje Ministerstvo zdravotnictví momentálně 1230 úmrtí. Rok ale není u konce a většinu roku 2020 se nákaza držela v Česku na minimálních číslech. Jen za poslední týden zemřelo v souvislosti s nemocí covid-19 přes 360 lidí.

V roce 1995 si chřipková epidemie vyžádala 12 000 životů

Nevyžádala. Tato informace koluje po sociálních sítích a jejím zdrojem je studie, která odkazovala na data z USA, nikoliv z České republiky.

S vyvrácením této zprávy přišla agentura AFP a počítá mrtvé v roce 2015: na samotnou chřipku zemřelo 43 mužů a 87 žen, tj. celkem 130 lidí. Pokud bychom počítali všechna úmrtí způsobená zánětem plic, jednalo by se stále jen o 3041 obětí, jak vyplývá z ročenky ÚZIS z roku 1995.

Ve zkratce: covid-19 je závažnější onemocnění než chřipka. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí upozorňuje, že u některých lidí vede nový typ koronaviru k větším zdravotním problémům. Patří mezi ně například již známá dočasná ztráta chuti a čichu. Covid navíc může zvlášť u ohrožených skupin způsobovat krevní sraženiny v plicích, srdci, nohou nebo dokonce mozku.

Nakažení novým typem koronaviru jsou navíc déle infekční, naopak příznaky se projeví později než u klasické chřipky.

Nebezpečné roušky?

Snižují roušky saturaci lidského těla kyslíkem? Jedním slovem: ne.

Jonathan Parsons, pneumolog z Univerzity v Ohiu, přirovnává nepříjemné pocity z nošení roušek ke klaustrofobii podobné například jízdě ve výtahu nebo vyšetření CT skenerem. „Jako doktor vás můžu ujistit, že s maskou dýcháte normálně. Dostává se vám všechen kyslík, který potřebujete a úroveň CO2 se vám nijak nezvyšuje,“ říká doktor. „Můžete cítit paniku, ale je to jen ve vaší hlavě,“ dodává.

Tento mýtus se snažil v posledním půl roce vyvrátit už nespočet doktorů. Britská lékařka Hannah Barham-Brownová na jednom z videí například ukazuje měření úrovně kyslíku ve svém těle, zatímco nasazuje jednu roušku za druhou. Během celé doby úroveň neklesne pod 99 procent.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené