Hlavní obsah

Jak velkou katastrofu virus způsobil, se uvidí za rok, říká onkolog

Foto: Profimedia.cz

Utlumené nemocnice se postupně dostávají na běžné počty výkonů. (Ilustrační foto)

13. 7. 6:00

Statisíce odložených vyšetření. Něco z toho je zbytná péče, když si lidé přijdou nechat vytáhnout klíště, ale za rok se může ukázat, že u nádorových onemocnění jsme si zadělali na katastrofu, říká šéf Všeobecné fakultní nemocnice.

Článek

Jestli se vynechaná vyšetření v době koronavirové krize negativně otisknou do zdraví Čechů, se podle onkologa a šéfa VFN Davida Feltla ukáže nejdříve za rok. „Je možné, že se za rok ukáže, že úmrtnost na zhoubné nádory je úplně stejná. A že ten dvouměsíční výpadek péče vlastně nic neznamenal. Ale je také možné, že se ukáže, že to znamenalo katastrofu,“ míní.

Jak se krize promítla do chodu nemocnice, která mimo jiné jako první českému pacientovi podala remdesivir, a proč by se lidé měli přestat bát vyhledávat lékařskou pomoc, popsal David Feltl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Koronavirus přinesl pro české zdravotnictví nevídanou situaci, provoz nemocnic se musel v půlce března podstatně utlumit. Jak tu dobu dnes s určitým časovým odstupem za Všeobecnou fakultní nemocnici hodnotíte?

Těžko se mi to hodnotí, protože nejsem objektivní. Třeba za rok od toho budu mít větší odstup než dnes. Mám ale pocit, že jsme to v zásadě zvládli. Kdybyste se prošla po nemocnici, tak vám určitě někteří lidé řeknou, že jsme to zvládli fantasticky, a jiní, že jsme to nezvládli vůbec. Jsou nicméně určité měřitelné věci - nakazilo se minimum personálu, zachránili jsme životy i těch pacientů s nejtěžšími formami covid-19, zvládli jsme distribuci léčiv, jako je remdesivir nebo favipiravir.

Určitě byly věci, které se daly udělat lépe nebo rychleji a byly i kritické momenty - ochranných pomůcek například bylo v jednu chvíli strašně málo. Ale nikdy se nestalo, že by zdravotník neměl vůbec žádné pomůcky, to ne. Určitě se dalo rychleji začít testovat a podobně. Nicméně nestalo se nic, co by bylo úplně nezvládnuté.

Foto: Profimedia.cz

Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice Davida Feltla se mohou důsledky útlumu nemocničních provozů projevit za rok. Změna ale také nemusí přijít vůbec žádná.

Jak moc jste nakonec museli péči utlumit?

My samotní jsme byli zvědaví, jak moc péče poklesne. Protože něco takového nebylo vyzkoušené - udělat blackout nemocnice a řešit jen akutní věci. Ukázalo se, že v ambulantním sektoru šly výkony dolů o 40 procent - čili jsme byli na 60 procentech. Přibližně dvě třetiny ambulantního provozu běžely, a to zejména proto, že máme specializovaná centra, která léčí chronické nemoci. Měli jsme tedy rozléčené pacienty a ty prostě nemůžete přestat léčit - ať už je to roztroušená skleróza, zhoubné nádory, střevní záněty, metabolické vady a podobně. Tohle všechno běželo.

V hospitalizacích byl útlum o dvě třetiny - čili dvakrát tak velký. To je dáno tím, že pacienti, kteří ulehnou na lůžko, putují zejména z plánované péče. Stále však opakuji - obsloužili jsme každého pacienta, který sem s nějakým zdravotním problémem přišel. Byť zdravotníci byli zarouškovaní a polévali ho dezinfekcí. Pokles byl nicméně obrovský. Teď už jsme v ambulantní péči na nějakých 82 procentech, na lůžkách 65 až 70.

Foto: VFN

Pokles mamografických screeningů ve Všeobecné fakultní nemocnici v době koronavirové krize.

Abych si to dokázala lépe představit, kolik lidí tedy kvůli koronaviru nedorazilo na kontrolu, na kterou měli přijít?

Určitě jde o desítky tisíc. Jsme obrovská nemocnice a máme 1,5 milionu ambulantních výkonů ročně. Takže když se to vydělí a vyndají se z toho dva měsíce, tak jsou to desítky tisíc, možná až sto tisíc výkonů, které vypadly.

Něco z toho je zbytná péče, kdy vůbec není třeba, aby do nemocnice lidé chodili. Na urgentní příjem někdy chodí například s tím, že je tři týdny bolí záda, v neděli odpoledne mají zrovna čas, tak přijdou. Nebo přijdou na urgent s tím, že mají klíště. Potom je ta druhá péče - ta, kdy by lidé měli přijít, ale nepřijdou, protože se bojí, že se nakazí. Takže jsou doma, vezmou si prášek a k doktorovi nejdou, přestože by měli. Jak se tohle projeví, to se teprve uvidí.

Kdy se to projeví?

Za rok. Ale je také možné, že se nestane nic. Já to opravdu nevím. Je možné, že to na zdravotní stav populace nemusí mít vliv, nebo jen minimální. Ale může. Je možné, že se za rok ukáže, že úmrtnost na zhoubné nádory je úplně stejná. A že ten dvouměsíční výpadek péče vlastně nic neznamenal. Ale je také možné, že se ukáže, že to znamenalo katastrofu. Třeba u některých typů nádorů. Nebo že to znamenalo katastrofu u slabších infarktů nebo mrtvic. To se může stát, ale my to zatím nevíme.

Hodně skloňované jsou dopady výpadku prevence závažných onemocnění. Pokud jde třeba o screeningy karcinomu prsu, jak velký pokles vidíte a daří se už navázat na původní čísla?

Jedna věc je léčba nejdražšími léky - centrová péče. Ta byla na 95 procentech plánu. Platí tedy, že pacient, který potřeboval nákladnou chronickou péči, ji kompletně dostal. Potom byla péče klasicky odložitelná, což je mamografický screening. Zdravá žena, které nic není a říká si, že nikam nepůjde, protože řádí covid a počká na podzim. Tam šla čísla třeba na třicet procent normálu. Teď jsme na nějakých 90 procentech a ženy znovu chodí - teď jsou tedy prázdniny, tak nebudou chodit tolik, ale na to jsme zvyklí, to je normální. Na podzim čekáme buď nával - tedy, že si ženy řeknou: zanedbala jsem to, přijdu. Anebo ne - řeknou si, že půjdou až za rok. To ale neumím předvídat - je tam velké množství proměnných a neznámých a svým způsobem je to i sociologická studie. My jsme dostali rozkaz: Utlumte veškerou péči kromě urgentní. A sami pacienti se na tom zásadním způsobem podíleli - sami přestali chodit. Z půlky jsme zavírali a z půlky pacienti volali, že nechtějí přijít.

Jaké tohle všechno může mít dopady? Někteří odborníci totiž varují, že se značná část pacientů stále bojí do nemocnic chodit.

To je špatně. Ale není to černobílé - část z toho je zmiňovaná zbytná péče a nevadí, že se nedožene. Část z toho je ale ta péče nezbytná. Vždy jsem dával příklad - dlouholetý kuřák, který sedí doma a kašle krev. Bojí se ale jít k doktorovi, aby něco nechytnul. A tak čeká a prováhá si rakovinu plic. To je ten nejhorší scénář - a nemusí to být jen rakovina. Jsou to pacienti, které bolí na hrudi, normálně by šli k doktorovi, natočilo by se jim EKG, nabrala by se krev a zjistilo by se, že prodělali slabý infarkt. Nechali by se na pozorování, doporučila by se kardio rehabilitace a bylo by to dobré. Oni to prováhají, vezmou si aspirin a řeknou si, že to bude v pořádku, že to vydrží. Týden je jim špatně, ale během něj to může přejít do chronických změn, po kterých jejich zdravotní stav už nikdy nebude jako dřív. Problém je, že tohle poznáme za ten rok nebo dva.

Foto: VFN

Pokles lůžkové péče ve VFN v době krize.

Když se podíváme na zájem o koronavirus, může se přetavit v zájem o prevenci ostatních chorob?

Jsem skeptik. Nestane se nic. Myslím si ale - a nemám pro to žádný důkaz, že bude větší poptávka po chřipkové vakcíně. Že se víc lidí bude chtít nechat očkovat proti chřipce. Ale jinak se nestane vůbec nic. Nepřeju si to, ale bohužel.

Když se podíváte na uvolňování protiepidemických opatření - jak postupuje? Měli by lidé už odhodit strach z viru?

Samozřejmě. Už od Velikonoc se měli lidé opravdu přestat bát a vzít rozum do hrsti.

A co lidé, kteří mají oslabenou imunitu nebo jsou chronicky nemocní?

Vždy, když je chřipková epidemie - a před dvěma lety byla strašná a zlá - lidé stejně chodili do nemocnic, jako kdyby se nechumelilo. Nikomu to nepřišlo divné, roušky nenosil nikdo. Občas si někdo uvědomělý jen víc myl ruce nebo si dával pozor v tramvaji. Nikdo z toho nikdy nedělal vědu…

Nezmění se ale právě v tomhle chování lidí letos na podzim? Že třeba budou dobrovolně nosit roušky v sezoně respiračních chorob?

To se nejspíš stane. V momentě, kdy přijde chřipková epidemie, bude spousta lidí nosit roušky a určitě to nebude špatně.

Vy jste jako nemocnice připraveni na to, že se na podzim může vývoj zase zdramatizovat?

Jsme připraveni na všechno. Myslím, že žádná plošná a globální druhá vlna nebude. Pořád budou někde nějaká ohniska, ale co bude dál, si vůbec netroufám odhadnout. Ani renomovaní odborníci, kteří se tou problematikou celý život zabývají, neřeknou, co bude. Protože nevědí.

Pokud jde o vývoj a uvolňování, v životě bych si nedovolil nic z toho kritizovat - až do Velikonoc. Od Velikonoc jsem striktním odpůrcem paniky. Když se začalo pomalinku uvolňovat a už se malovaly katastrofické scénáře o tom, že se lidé chovají nezodpovědně a že to spustí další vlnu… Jsem velkým příznivcem rychlejšího uvolňování. Myslím, že je skvělé, že jsme si ten měsíc do Velikonoc dávali pozor. Potom bych býval určitě liberálnější.

Celkově tu krizovou dobu podle vás české zdravotnictví ustálo?

Absolutně. České zdravotnictví je švédský stůl, kde je všechno zadarmo - každý může s čímkoliv do nemocnice a bude obsloužen. Někdy bude čekat dlouho, někdy ne, ale vždy bude obsloužen. Ve finále i s tím klíštětem, když někdo jde - a to se tady děje - tak ho ti doktoři vyndají. Sice u toho brblají, já se jim nedivím, ale vyndají ho. Ve tři ráno v sobotu. Tahle zbytná péče dělá kapacitu, která když je nárazově potřeba, tak to absorbuje. Máme z pohledu pacienta naddimenzované zdravotnictví. Tím pádem když přijde takováhle morová rána, tak to naddimenzované zdravotnictví situaci umí zvládnout.

Jste spokojený s aktuální finanční podporou ze strany státu, který povel k útlumu péče vydal?

V tom celkovém pohledu myslím, že to bylo v pořádku. Kritizuji spoustu různých jednotlivostí, ale v zásadě - myšlenka, že po dobu nařízeného útlumu peníze od pojišťoven chodí a nebudou zúčtovány vůči pokleslé produkci - to jsme chtěli od začátku a hned nám to bylo garantováno. Za nás perfektní. Druhá věc, kterou jsme chtěli - dát peníze do pojišťoven a nechat nás se s nimi dohodnout - to se mi libí, protože nechci žebrat na státu. Chci se jako poskytovatel dohodnout s plátcem - jakou péči ano, jakou ne, které víc a co míň.

Vláda nám vyšla velmi rychle vstříc, potažmo parlament, který to odhlasoval. Navýšení platby za státního pojištěnce, které přišlo primárně do pojišťoven, jež tím dostaly polštář, aby se mohly s nemocnicemi bavit a platit jim, tak to je za mě perfektní.

Jaký je váš vzkaz pacientům, kteří kvůli koronaviru stále mají obavy a třeba váhají, zda vyhledat zdravotní péči?

Zapomeňte na virus a chovejte se normálně.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené