Článek
Dějiny si ho budou pamatovat v plstěném klobouku, bílé košili a rybářské vestě. Dílo a myšlenky této kontroverzní osobnosti rezonují i v současné době. Vedle Marcela Duchampa, Johna Cage a Andyho Warhola patřil k nejvýznamnějším umělcům uplynulého století.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gU_c/hBmBr.jpeg?fl=cro,0,0,3474,3543%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Pro tvorbu Josepha Beuyse je charakteristická syrovost, neestetické materiály a provokativní nekonvenční prvky, které mají aktivizovat divákovo vnímání a myšlení. V jeho díle se opakují zakódovaná mytologická, národní nebo biografická témata a pro diváka zůstává otevřený prostor mezi čistou hmotnou podstatou objektu a jeho symbolickým využitím. Nejde ani o pouhé vizuální působení, ani o intelektuální porozumění, ale o povzbuzení kreativní energie v člověku.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gT_f/HeJBZ.jpeg?fl=cro,0,0,2630,3685%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Beuys formuluje koncept sociální plastiky v 60. letech pod vlivem svých hrůzných zkušeností z druhé světové války a jeho následné osobní krize. Důkladně studuje odkazy německých romantiků, Nietzscheho, myšlenky zakladatele antroposofie Rudolfa Steinera, textů sv. Augustina a švýcarského lékaře Paracelsuse. To vše se odráží v jeho pojetí „umění“, které je pokládáno ne jako měšťácký výstavní povznášející kousek, ale převážně jako nosič zásadních myšlenek.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gX_f/xKBBS.jpeg?fl=cro,0,0,2403,2969%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Beuys vždy nosíval ikonický klobouk, na těle rybářskou vestu, jednu a více holí k podpírání. Hůl neslouží k podpěře těla, nýbrž duše, proto jich občas je potřeba i více než jednu. Oblečení je stále typologicky stejné, stejně jako srst zvířat. Na snímku dílo Plstěný oblek (1970). Beuys opakovaně poukazoval na to, že plsť vnímá jako izolátor umožňující akumulovat tepelnou energii – která je pro něj motorem kreativity.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gQ_g/D9fBL.jpeg?fl=cro,0,0,4337,2938%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Jeho zájem byl uzdravit společnost a její kulturu, reorganizovat hodnoty. K těmto názorům, jenž formovaly zásadním způsobem jeho tvorbu, dospěl pod vlivem zakladatele duchovní vědy – antroposofie – Rudolfa Steinera.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gX_f/9KRBT.jpeg?fl=cro,0,0,1250,973%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Beuysovy Sáňky (1969). Posuzování Josepha Beuyse se vždy pohybovalo mezi dvěma krajními polohami – naprostým neporozuměním a výhradním obdivem. Jeho práce nezapadají do žádné tradice, nebál se na veřejnosti upozorňovat na problémy doby a nikoho svým originálním jednáním nenechával bez názoru.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gT_f/FZZBa.jpeg?fl=cro,0,0,1246,1250%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Pedagogickou výchovu rovněž považoval za rovnocennou složku svého díla, proměna společnosti musí začít s výchovou dětí. Děti jsou bytosti s velkou fantazií, která je u nich současnou výukou razantně potlačena a nahrazena myšlením matematickým, logickým, utilitaristickým a ideologickým. Výchovou potlačujeme naši fantazii a harmonický vztah k přírodě, učíme se nikoliv, jak být dobrým člověkem a šťastným člověkem, ale spíše jak být úspěšným v pracovním životě. Děti jsou vychovávány tak, aby osobně na úkor druhých uspěly ve společnosti. Je podporovaná soutěživost místo pomáhání jeden druhému. Podoba štěstí je jim často podsouvána ze shora. Což v jejich dospělosti vede k frustraci. Ačkoliv totiž často dospějí k vytyčeným cílům, nejsou šťastni.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gV_b/COaBm.jpeg?fl=cro,0,0,2204,3181%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Beuys byl jedním z umělců, kteří si uvědomovali působení materiálu (a tělesnosti vůbec) nejen v jeho kvantitativní funkci. Uvědomoval si, že materiál působí tělesně, mentálně, emocionálně. Mezi nejoblíbenější materiály patřily tuk, plsť, vosk a med. Všechny tyto látky jsou nositeli tepla, což byla pro Beuyse důležitá vlastnost.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gU_c/MwOBs.jpeg?fl=cro,0,0,2153,2037%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Vosk, včelí společenství a med. Na Dokumentě 6 v Kasselu roku 1977 vytváří dílo Honeypump. Med má být symbolem tepla a bratrství. Včely jsou pro Beuyse znakem socialismu, ale ne v podobě mechanického státu, ale jako sociální organismus, ve kterém všechny části mají svou funkci tak jako i v lidském těle. V tomto společenství jsou nastoleny principy spolupráce.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gU_c/ZTsBt.jpeg?fl=cro,0,0,1250,823%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Joseph Beuys se roku 1987 účastnil Dokumenty 7 (pětileté výstavy současného umění) v Kasselu, kde uspořádal akci s názvem 7 000 dubů (Zalesňování města místo městské správy.) Vyšel z galerie ven a nechal zasadit 7 000 dubů, vedle kterých postavil 7 000 bazaltových kamenů.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gR_c/1R6Bh.jpeg?fl=cro,0,0,1250,854%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Akce byla finančně zajištěna podnikatelem, jenž daroval kopii carské koruny Ivana Hrozného. Kopie prve sloužila jako pohár, do něhož si zámožní návštěvníci restaurace mohli nalít nápoj. Beuys ji za velkých protestů roztavil a odlil zajíčka z lidové formy.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gT_f/cWzBb.jpeg?fl=cro,0,0,814,1250%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
„Zajíc míru s příslušenstvím“ byl poté vydražen za 777 tisíc marek a vysazování stromů mohlo začít.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gT_f/tphBY.jpeg?fl=cro,0,0,3216,4156%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Beuys viděl jako absolutní nutnost změnit destruktivní stopy člověka na planetě, proměnit je k lepšímu. Do té doby se ekologický otisk lidského konání projevoval hlavně ničením, změnami klimatu a krizí udržitelnosti.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gQ_g/eJjBQ.jpeg?fl=cro,0,0,3848,2772%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Beuys chtěl, aby z chladné společnosti ovlivněné národním socialismem, ve které on sám vyrůstal a na níž se i aktivně podílel, vznikla pozvolna vřelá a k lidem vstřícná demokratická společnost – společným rozhovorem a spoluprací se všemi lidmi.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gS_f/H1iBa.jpeg?fl=cro,0,0,3257,2441%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Dva mezinárodně nejznámější umělci poválečného období se setkali v Berlíně. Americký pop-artista Andy Warhol a německý Joseph Beuys stojí před Warholovým dílem – portrétem Josepha Beuyse, 3. března 1982.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gR_c/N18Bi.jpeg?fl=cro,0,0,5314,3866%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Aniž po tom toužil, stal se legendou, a to již na konci svého života. Odkaz Beuysova díla k nám živě promlouvá dodnes. Propojení umění se společností i upozornění na ekologická rizika stávajícího životního stylu jsou v našem prostředí neustále přítomná.
Legendární byla jeho performance nazvaná „Jak vysvětlíme obrazy mrtvému zajíci“, kterou uspořádal před publikem Schmelovy galerie v Düsseldorfu roku 1965. Usedl za sklo a potřený medem, který na jeho těle držel plátkové zlato, vysvětloval umění zastřelenému zajíci. Jak se dozvíte v přiložené fotogalerii, med pro Beuyse představoval zcela zásadní materiál, se kterým pracoval.
I jiná akce se zapsala do dějin. Jmenovala se I like Amerika and Amerika likes me, již Beuys uskutečnil v roce 1974 při své návštěvě USA. Tehdy se nechal po dobu jednoho týdne zavřít do místnosti s divokým kojotem.
Beuys byl zcela zabalen do filcové látky a trčela z něj pouze jeho hůl jako jakási anténa. Kojotovi, který platí za novodobý pan-indiánský symbol, předčítal poezii a napodoboval pohyby kojota a snažil se s ním splynout. Kojot se snažil přehryzat filc a dostat se k Beuysovi dovnitř.
Po ukončení akce byl Beuys převezen houkající sanitkou zpět na letiště a odletěl zpět do Evropy.
Tuzemská veřejnost měla před sametovou revolucí jen omezené možnosti k poznání Beuysových progresivních myšlenek.
„Pro běžné publikum zůstává jeho dílo stále málo přijatelné,“ prohlásil například Milan Knížák u příležitosti Beuysova jubilea. Právě Knížák, který je společně s Beuysem zpravidla řazen k uměleckému hnutí Fluxus, se, ještě coby ředitel Národní galerie, zasloužil o získání jednoho z mála Beuysových uměleckých objektů, které jsou v České republice veřejně vystaveny. Dílo Auto zakoupil do Národní galerie v Praze za 500 tisíc euro.
Joseph Beuys (1921–1986)
- Spoluutvářel ve druhé polovině 20. století podobu moderního umění.
- Vyjadřoval se aktivně k politickým, sociálním a ekologickým otázkám.
- Podstatný vliv na vývoj Beuysova díla měla jeho vlastní minulost, respektive pokusy vyrovnat se s ní. V roce 1936 vstoupil do Hitlerjugend. Během 2. světové války se dobrovolně přihlásil do armády a na pozici radiotelegrafisty byl přiřazen k Luftwaffe. Osudným se pro něj stal 16. březen 1944, kdy byl sestřelen nad Krymem a tamější Kozáci ho zachránili. Potřeli tukem, zabalili do plstě a odvezli na saních. Tato historka – částečně vymyšlená, částečně pravdivá – se stala součástí jeho osobní mytologie, kterou využíval v mnoha svých dílech. Plsť a tuk se staly jeho oblíbenými materiály.
- V letech 1946 až 1951 studoval Akademii umění v Düsseldorfu, po ukončení studia se věnoval kresbě, prožíval hluboké deprese, finanční krizi a traumata způsobená válečným nasazením ve Wehrmachtu.
- V roce 1962 se stal členem hnutí Fluxus a profesorem sochařství na Akademii umění v Düsseldorfu.
- V roce 1972 otevřel Beuys svůj ateliér všem zájemcům o studium. Rektor školy jej okamžitě propustil, Beuys se se studenty opevnil ve školní budově a došlo ke střetu s policií.
- Byl skvělým pedagogem a řada jeho studentů se proslavila ve světě. Jmenujme například: Anselm Kiefer, Jörg Immendorff, Johannes Stüttgen nebo Sigmar Polke.
U příležitosti 100. výročí Josepha Beuyse představil Goethe-Institut virtuální galerii, která veřejnosti umožňuje nahlédnout do jeho vnitřního vesmíru a seznámit se s jeho nejznámějšími díly.