Hlavní obsah

Jak zabírají na covid „staré“ známé léky? Víme víc než na jaře

Foto: Pixabay

Léků, které se zkoušejí proti covid-19, je hned několik. Ne u všech je ale účinnost jednoznačná.

Reklama

3. 8. 8:01
aktualizováno • 3. 8. 8:49

Lékaři stále musí při léčbě těžkých případů covid-19 vsázet na kombinaci různých metod i na léky vyvinuté před lety proti jiným nemocem. Jak moc se posunuly znalosti o jejich účincích?

Článek

Počty nakažených covid-19 po celém světě vystoupaly v posledních dnech dohromady na víc než 17 milionů. Přestože stále platí, že se nemoc u většiny lidí projevuje pouze mírně, přibližně jeden z pěti pacientů potřebuje podle Světové zdravotnické organizace (WHO) hospitalizaci.

Lékaři při léčbě zatím spoléhají na některé už známé a při jiných nemocech ověřené léky a postupy, které tiší příznaky covid-19 nebo uměle podporují dýchání pacientů a další orgánové funkce.

Právě okolo léků, které se přímo na covid-19 užívají experimentálně, se stále vedou debaty, jak moc jsou účinné.

V Česku zatím lékaři při snaze pomoci pacientům zkoušeli různé varianty zahrnující hydroxychlorochin, favipiravir, lopinavir/ritonavir či rekonvalescentní plazmu. Několik lidí dostalo remdesivir, už před lety vyvíjený proti ebole.

Ve veřejném prostoru se také nedávno objevily informace vakcinologa Jiřího Berana, podle kterého má být proti covid-19 účinný isoprinosin - 50 let starý lék, který se užívá při poruchách buněčné imunity. Podle Berana se má užívat již při prvních příznacích covid-19. O látce se prý nemluví proto, že nikdo neinvestoval do studie zaměřené přímo na účinky proti covidu. Beran podle svých slov v rozhovoru pro časopis Forbes látku vyzkoušel i sám na sobě.

Přednosta Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Michal Holub však upozorňuje, že isoprinosin nemá u covid-19 žádný prokázaný účinek. Léčivo podle něj patří k těm, které mohou mít jen účinek pomocný - u pacientů se středně závažným, těžkým a kritickým průběhem covid-19 dochází ke snížení imunitní odpovědi buněk, což isoprinosin může pomoci napravit.

„Nicméně léčbu je třeba volit opatrně s pravidelnými kontrolami laboratorních parametrů. Onemocnění covid-19 má složitou dynamiku a v některých fázích isoprinosin může zhoršit jeho průběh. Na našem pracovišti isoprinosin občas u pacientů s covid-19 použijeme jako pomocnou léčbu při terapii plazmou nebo remdesivirem, činíme tak ale s opatrností a při pravidelné kontrole laboratorních parametrů. Podle mého názoru by se bez pravidelného sledování laboratorních parametrů isoprinosin u covid-19 rozhodně podávat neměl,“ popsal pro Seznam Zprávy lékař.

V současné době byl podle něj a podle obecně uznávaných principů medicíny založené na důkazech účinek prokázán pouze u léčiva dexamethason, které zlepšuje přežití těžké a kritické formy covid-19, a u zmiňovaného remdesiviru, který významně zkracuje délku hospitalizace. „Další léčiva se stále testují - například favipiravir, inhalační interferon beta, případně plazma odebraná od dárců, kteří covid-19 prodělali,“ dodal.

Zmiňovaný kortikoid dexametazon má protizánětlivé účinky a používá se například jako podpůrný prostředek při protinádorové léčbě, ale také při kožních potížích, onemocnění střev či plicních chorobách.

Remdesivir do EU

Pokud jde o remdesivir, který vyvinul tým firmy Gilead pode vedením Čecha Tomáše Cihláře, už brzy by se měl ve větším objemu dostat do Evropy. Evropská komise tento týden podepsala s Gilead smlouvu, podle které má být od srpna k dispozici i 30 tisícům pacientů v členských zemích EU a Británii. Další dodávky mohou být v říjnu.

Bez úspěchu

Zprávy okolo 50 let starého léku isoprinosinu nicméně připomínají dění okolo jiného léku - hydroxychlorochinu. Od něj si zpočátku lékaři pečující o pacienty s covid-19 mnohé slibovali.

Zprávy o tom, že efektivně zabíjí koronavirus v rámci laboratorních experimentů, se v odborném periodiku Clinical Infectious Diseases objevily 9. března.

Poprvé se však lék osvědčil už v roce 1955, a to při léčbě malárie. Desítky let se používá u autoimunitních onemocnění, jako je lupus nebo revmatoidní artritida. „Doufáme, že Plaquenil lidi zachrání,“ citoval na jaře šéfa společnosti Sanofi Oliviera Bogillota server France24.

Optimismus neskrývali ani odborníci včetně francouzského profesora Didier Raoulta, který je expertem na infekční choroby v univerzitní nemocnici v Marseille. Látku si oblíbil i americký prezident Donald Trump, který ji podle svých slov užíval i preventivně.

Už začátkem června ale představy o klíčovém léku proti covid-19 narušila Oxfordská univerzita, která dospěla k závěru, že hydroxychlorochin pacientům nepomáhá. Vycházela z vlastního rozsáhlého klinického testu. Profesor Martin Landray z Oxfordské univerzity hovořil o „obrovské míře spekulací a nejistoty“ ohledně přínosu antimalarika. „Tohle není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ dodával.

Také v Česku mělo použití látky nejasné výsledky.

„Je obtížné to hodnotit, protože počty pacientů nebyly vysoké. Měli jsme dohromady doposud 63 hospitalizovaných s covid-19 a hydroxychlorochin jsme podali 26krát, některým v kombinaci s azitromycinem - to je antibiotikum. V počátku se zdálo, že nějaký efekt má, ale museli jsme ho ve třech případech vysadit. Prodlužuje vedení srdečního vzruchu, takže to pro nás znamenalo denně monitorovat EKG křivku a měli jsme tedy tři pacienty, kde bylo nutné léčbu ukončit,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy přednosta Michal Holub.

Testy hydroxychlorochinu i dalších léků, konkrétně kombinaci lopinavir/ritonavir, později ukončila i Světová zdravotnická organizace (WHO). „Prozatímní výsledky testů ukazují, že hydroxychlorochin a lopinavir/ritonavir mají ve srovnání se standardní léčbou zanedbatelný nebo žádný dopad na snížení mortality u pacientů hospitalizovaných s covid-19,“ uvedla WHO s tím, že tyto testy budou ukončeny v rámci jejího mezinárodního programu Solidarity u hospitalizovaných pacientů.

Ani favipiravir, který se v Japonsku běžně používá k léčbě nových typů chřipky, se nakonec neukázal jako všespásný. Ačkoliv klinické testy vykázaly pozitivní výsledky, u pacientů s těžkými příznaky lék příliš nezafungoval. Pozitivní výsledky naopak lékaři hlásí u pacientů, kterým podali plazmu vyléčených lidí - některá pracoviště ale naráží na nedostatek vhodných dárců.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené