Hlavní obsah

Jak zastavit africký mor? Ministr zemědělství chce v Česku odstřelit 90 procent divokých prasat

V České republice by bylo třeba ročně odstřelit 250 000 až 300 000 divokých prasat, aby se vůbec populace divočáků začala snižovat. Loni se počet zastřelených prasat zvýšil meziročně o třetinu na více než 217 000.

Evropa by kvůli africkému moru prasat měla prudce snížit stavy divočáků. Myslí si to ministr zemědělství Jiří Milek. V České republice by podle něj měly klesnout až o 90 procent. Na opatření v souvislosti s nákazou by letos Česko mohlo dát asi 200 milionů korun. Jenom na zvýšení takzvaného zástřelného dá stát zhruba 49 milionů.

Článek

„Pokud se máme jako Evropa v nějaké době očistit od této nákazy, tak musíme rapidně snížit v celé Evropě stav černé zvěře,” řekl Milek. „V současnosti je odhad mezi 40 až 50 kusy na tisíc hektarů honitby, kde se černá zvěř vyskytuje,” uvedl k číslům běžným pro měsíc květen, kdy bývají stavy divočáků nejvyšší. „My bychom museli odstřelit tolik divočáků, aby zůstalo maximálně pět kusů na těch tisíc hektarů,” řekl. Pak by se podle něj choroba šířila tak pomalu, že by sama odezněla.

„Kdyby se myslivci zmobilizovali, a opravdu pro to všichni udělali všechno, tak si myslím, že se to dá snížit během roku,” je přesvědčen ministr. Vedle klasického odstřelu se toho podle něj dá dosáhnout metodami jako je omezení reprodukce nebo uspání divočáků, kteří by pak byli odstřeleni. Opatření, o kterých - jak řekl - se mu jako celoživotnímu myslivci těžko mluví, nepovažuje za přehnaná a podotýká, že Německo si stanovilo cíl snížit stavy o 70 procent.

Snížení populace černé zvěře v České republice je jednou z priorit i pro myslivce. Ve svém prohlášení hovoří o nutnosti snížení o 70 až 80 procent, aby se předešlo rozšíření choroby za předpokladu, že by se dál šířila jen ze sousedních států. „K tomu je zapotřebí výrazné posílení pravomocí státní správy myslivosti ve vztahu ke kontrolním mechanismům lovu a stanovení plánu lovu. K těmto krokům je zapotřebí neodkladně revidovat současný systém myslivosti v České republice,” uvádí Českomoravská myslivecká jednota.

Odborník z myslivecké jednoty Miloš Ježek už dříve sdělil, že by bylo třeba ročně odstřelit 250 000 až 300 000 prasat, aby se vůbec populace českých divočáků začala snižovat. Loni se počet zastřelených divočáků zvýšil meziročně o třetinu na více než 217 000.

Milek také uvedl, že loni Česko na opatření související s africkým morem prasat dalo do 100 milionů korun. „Letos to bude minimálně dvojnásobek. A to říkám, že se nesmí stát, že nám to vletí do bílých chovů, tam by ty škody byly násobně větší, proto tomu věnujeme takovou pozornost,” zdůrazňuje.

Alternativou prudkému snižování stavů je vyvinutí očkovací látky. Na té mají podle ministra pracovat i české instituce. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že ode dneška se v Česku zvyšuje zástřelné za divočáky, právě kvůli větší motivaci lovců k odstřelu.

Nákaza, která není nebezpečná pro člověka, se v Česku zatím objevila v okolí Zlína. Ve zlínském okrese veterináři prozatím potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, ulovených nebo odchycených divokých prasat. Do chovů se zatím nákaza nerozšířila. Pokud by se tak stalo, musel by se chov vybít.

Veterináři v úterý potvrdili africký mor prasat v pořadí už u osmého divočáka nalezeného mimo původní vysoce rizikovou oblast ohraničenou ohradníky na Zlínsku. Tělo uhynulého zvířete bylo minulý týden objeveno v katastru Kudlova, který je místní částí Zlína. Řekl to Petr Majer z tiskového oddělení Státní veterinární správy.

Africký mor prasat se na Zlínsku rozšířil mimo původní vysoce rizikovou oblast ohraničenou elektrickými a pachovými ohradníky na přelomu roku. Vyšetření nejprve 29. prosince potvrdilo nákazu u šesti kusů divokých prasat různých věkových kategorií a pohlaví nalezených v katastrálním území Lípa a 3. ledna také u takzvaného lončáka, tedy zvířete mladšího než 24 měsíců, nalezeného v katastrálním území Zlín - Kudlov. Nalezené uhynulé kusy se nacházely zhruba 1,5 až 2,5 kilometru za ohradníky.

Ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád ve Zlíně v úterý řekl, že osmý nalezený uhynulý kus byl v Kudlově. „Tam je to tedy druhý případ. Podle výsledků je to starší nález, to znamená, že prase uhynulo ve stejné době jako ten první případ, akorát se ho nepodařilo okamžitě najít,” uvedl Semerád. „Podle informací, které mám, by se mělo jednat o stejnou tlupu, jež byla těch šest prasat plus jedno, dneska už dvě v Kudlově,” řekl.

Veterináři 9. ledna rozšířili vysoce rizikovou oblast nákazy africkým morem prasat na Zlínsku o katastry dalších čtyř obcí a místních částí. Konkrétně šlo o Zlín - Jaroslavice, Zlín - Kudlov, Lípu a Želechovice nad Dřevnicí. Do 31. ledna navíc musejí všechny města a obce na Zlínsku odevzdat soupisy hospodářství s chovem prasat domácích.

V pátek se zvýšila odměna za zastřelené dospělé divoké prase, tzv. zástřelné, ve zlínském okrese na 8000 korun. Vyplácí se za kusy nad 50 kilogramů, za menší to je 4000 korun. Zvýšila se i odměna za nalezení uhynulého kusu v celé ČR na 2000 korun, v okrese Zlín na 5000 korun.

V boji s divočáky pomůže České Lípě posekání rákosí

Česká Lípa plánuje kvůli přemnoženým divokým prasatům posekat do konce února kolem Ploučnice rákosí, které jim slouží jako úkryt. Město se na tom dohodlo s dalšími vlastníky pozemků kolem řeky. K zahrádkářské kolonii navíc radnice nechá přistavit kovové kontejnery na biologický odpad, což by mělo odstranit snadnou potravu, jež zvířata do města láká. Zahrádkáři totiž vyhazují tento odpad právě do přilehlého rákosí. Informoval o tom mluvčí českolipské radnice Václav Šámal.

Přemnožená divoká prasata pronikají do okrajových částí města, hlavně na sídliště na Holém vrchu. Lidé se jich bojí. Myslivcům se sice podařilo zvýšit počty odlovených zvířat, stále to ale nestačí. Ve městě je střílet nemohou. „Lidé nám volají, že je mají u domu, ať si je přijedeme odstřelit. Ale takhle to nejde, nesmíme lovit v obydlené části města, je to nebezpečné,” řekl již dříve předseda okresního mysliveckého spolku v České Lípě Petr Lípa. Myslivci sice na Holém vrchu rozmístili pachové ohradníky, jenže ty příliš nefungovaly, navíc si je někteří lidé odnesli.

Myslivecký spolek jen v prosinci odlovil v okolí Holého vrchu a čistírny odpadních vod 18 prasat, uniknout se podařilo jen třem selatům, která se ukryla v rákosí. Právě to je podle myslivců největším problémem. V rákosí kolem Ploučnice mají prasata naprostý klid a velmi špatně se tam loví. Ideálním řešením by bylo rákos pravidelně sekat, tím jim zničit útočiště a narušit cesty do města. Navíc by pro myslivce vznikl přehledný prostor pro jejich odlov. „Rákos se podle myslivců nemusí posekat přímo u země, stačí ho zkrátit do výšky 30 až 50 centimetrů,” dodal Šámal.

„Jak zástupci Ředitelství silnic a dálnic, tak Pozemkový fond a římskokatolická farnost pochopili nutnost řešení situace s přemnoženými divokými prasaty na Holém vrchu a souhlasili s posekáním rákosu, které na svých pozemcích zajistí,” doplnil mluvčí radnice. Jak rychle budou práce postupovat, bude podle něj záležet na počasí. Rákos roste v bažinaté oblasti a pro techniku bude těžké se tam dostat. „Ideální stav by byl, aby půda zmrzla,” řekl Šámal. Původně se počítalo s tím, že bude nutné rákosí posekat ještě v lednu, podle ochránců přírody to ale stačí do konce února, teprve pak se tam začnou vracet k hnízdění ptáci.

Doporučujeme