Hlavní obsah

Je to kafkárna, říká kolega v Íránu odsouzené vědkyně

Foto: Profimedia.cz

Francouzsko-íránská antropoložka Fariba Adelkhahová.

Reklama

21. 5. 16:56

„Byl to politický proces,“ říká o rozsudku nad známou antropoložkou její kolega a podporovatel Jean-François Bayart, profesor na ženevském institutu IHEID. Faribu Adelkhahovou poslal v sobotu íránský soud na šest let do vězení.

Článek

Fariba Adelkhahová byla odsouzena k šesti letům vězení, přestože původní obvinění ze špionáže bylo staženo. Působí to, jako by ji chtěl režim poslat za mříže za každou cenu…

Samozřejmě. Jde o striktně politické rozhodnutí vynesené soudem, který je v rukách Íránských revolučních gard, jež Faribu Adelkhahovou zadržují. Je to kafkovský proces, ne v obvyklém metaforickém smyslu, ale ve smyslu literárním: žádné z obvinění není založené na hmatatelných skutečnostech, není tam žádný průhledný postup, žádná časová posloupnost v průběhu vyšetřování, od „procesu“ k trestu. Advokát také zpochybnil ústavnost tohoto procesu podle íránské ústavy. Ve formulaci rozsudku se například neobjevil žádný bod z její obhajoby.

Jak podpořit vězněnou akademičku

Na webové stránce fasopo.org najdete petici za osvobození 61leté Fariby Adelkhahové. Vědkyně, která vydala řadu publikací o Íránu a Afghánistánu a zabývá se mj. otázkou žen v islámu, byla původně obviněna ze špionáže. Později to soud překvalifikoval na ohrožení národní bezpečnosti a šíření propagandy proti Islámské republice. O propuštění ředitelky výzkumu na pařížské škole Sciences Po žádal i prezident Emmanuel Macron. Na Sciences Po, kde Adelkhahová působí, vyšla letos v květnu publikace Pour Fariba et Roland.

Proč dostala tak tvrdý trest? Využijí Íránci jejího věznění k tomu, aby měli výhodu při budoucích jednáních o výměně vězňů s Francií?

Je dokázáno, že rukojmí drží Revoluční gardy, nebo nějaká skupina uvnitř této organizace. Jejich cíle mohou být různorodé: tlačit na jinou frakci Revolučních gard, nebo na vládu či prezidenta Rúháního, vytvářet diplomatický tlak na Francii, zobchodovat výměnu Íránců držených v Evropě nebo ve Spojených státech. Zvláště jednoho diplomata zatčeného v Belgii za to, že připravoval atentát ve Francii proti Lidovým mudžáhidům (exilová íránská opoziční skupina, pozn. red.).

Foto: Profimedia.cz

Senegalský umělec Alioune Diagne při pařížské akci za osvobození Fariby Adelkhahové.

Proč myslíte, že rovněž zatčený Roland Marchal, partner Fariby Adelkhahové, byl osvobozen?

Přesněji řečeno byl vyměněn za jednoho íránského inženýra, který byl podezřelý z obcházení amerických protiíránských sankcí. Francie ho zadržela v únoru 2019 na základě mezinárodního zatykače vydaného v USA, kam měl být také vydán.

Fariba Adelkhahová držela na začátku roku hladovku, kterou později přerušila. V jakém zdravotním stavu dnes je?

Následky hladovky trpí ledviny, její zdravotní stav je ale slušný. Je nicméně oslabená, a pokud se do věznice Evin dostane koronavirus, byla by jasnou obětí. Je však velmi bojovná a chce, aby jí byla uznána nejen svoboda, ale i právo žít v Íránu a vykonávat tam své antropologické výzkumy. Bojuje za svobodu bádání, nejen sama za sebe. Proto se v prostředí evropských vědců zdvihla tak velká vlna solidarity v její prospěch.

Organizoval jste v její prospěch veřejnou sbírku. Kolik se vybralo peněz a na co jste je použili?

Vybrali jsme zhruba 13 tisíc eur, z nichž polovinu jsme utratili za nákup léků, knih a teplého oblečení pro Faribu Adelkhahovou a Rolanda Marchala, dále na financování některých akcí na jejich podporu (výdaje za hotel a cestovné, výrobu transparentů, atd.), jako byla manifestace 11. února v Paříži a 3. března v Ženevě, a na nákup mobilního telefonu a počítače pro Rolanda Marchala, jemuž po propuštění z věznice Evin nevrátili osobní věci a který se kvůli karanténě nemohl dostat do své kanceláře na Sciences Po.

Foto: Profimedia.cz

Profesor Jean-François Bayart, kolega a podporovatel vězněné antropoložky.

Druhou polovinu věnujeme na podpůrné akce pro Faribu Adelkhahovou, zvláště u příležitosti prvního výročí jejího uvěznění pátého června. Problém je, že věznice Evin nedovolí, aby k ní prakticky cokoliv prošlo. Například teplé oblečení, které jsme posílali v listopadu před blížící se zimou, jí nedoručili, a část knih zabavily Revoluční gardy.

Paní Adelkhahová je uvězněná spolu s britsko-íránskou občankou Nazanin Zaghariovou-Ratcliffeovou. Tušíte, kolik akademiků ze Západu je nyní v íránských věznicích?

To je těžké vyčíslit, protože všechna zatčení nejsou veřejná, stejně jako všechny osvobozující rozsudky. Odhadujeme jejich počet na asi desítku. Není to ale všechno, protože někteří z vězňů nejsou přímo zaměstnanci univerzit, ale i ekologičtí aktivisté nebo intelektuálové.

Kromě toho, všichni akademici v Íránu jsou potenciálně vědeckými vězni - Íránci, stejně jako cizinci, mohou být zatčeni kdykoliv pod jakkoli bláznivou záminkou. To je důvod, proč požadujeme přerušení spolupráce vědeckých institucí s Íránem - dokud Írán nepřestane s těmito metodami.

Zdůrazňujeme ale jinak, že Írán na to nemá v regionu monopol. Evropští akademici byli uvěznění i v Turecku, braní jako rukojmí ve Spojených arabských emirátech nebo zavraždění v Egyptě. Hrubým porušováním vědeckých svobod se ve svých vztazích s africkými, blízkovýchodními nebo i evropskými zeměmi provinily i Spojené státy. Je čas na to, aby se Evropská unie ujala otázky respektu ke svobodě bádání v zemích, s nimiž v této oblasti spolupracuje.

Rozsudek nad Faribou Adelkhahovou bude ještě přezkoumávat odvolací soud, poté íránský nejvyšší soud. Je reálné, že by mohla být osvobozena?

Justice v Íránu v těchto věcech není svobodná, zatčení bylo politické. A takové bude i případné osvobození. Říkám vám, je to kafkárna!

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené