Hlavní obsah

Je tu prudké zdražování. Důvod? Češi málo utrácejí

Foto: Shutterstock.com

Spotřeba obyvatelstva je nízko, lidé nemají sklony dohnat výpadek z měsíců, které strávili kvůli koronaviru v izolaci.

Reklama

Klobásy a alkohol. Dvě položky, jejichž ceny vzrostly nejvíc. Zdražila ale i elektřina a další náklady na bydlení včetně vodného.

Článek

Obchodníci jsou nesmiřitelní. Země se potácí v krizi, nejistota roste, přesto zdražují dlouho nevídaným tempem. Proti všem předpovědím ceny v červenci opět vyrostly a jsou teď o 3,4 procenta vyšší, než byly před rokem.

Viníků je celá řada a koneckonců se najdou nejen mezi těmi, kdo prodávají zboží a nabízejí služby. Svůj díl odpovědnosti nese také stát, protože největší vliv na inflaci měly alkoholické nápoje a tabák. Přesněji řečeno, může za to Ministerstvo financí, které u alkoholu a tabáku zvýšilo spotřební daně.

Na druhé straně je pravda, že daň z cholesterolu ještě není zavedena, přesto skoro stejně velký dopad mělo zdražení uzenin a vajec, významných zdrojů tohoto škůdce krevního oběhu. Zdražila elektřina i další náklady na bydlení včetně vodného. A dalo by se ještě pokračovat. Utěšit může pouze fakt, že z vysoké cenové laťky nasazené v loňském roce slevila zelenina a brambory.

Spotřeba obyvatelstva je nízko, lidé nemají sklony dohnat výpadek z měsíců, které strávili kvůli koronaviru v izolaci, přitom se obchodníci a dodavatelé chovají podle pravidla bývalé ministryně průmyslu Marty Novákové. Data na internetu jsou dražší než v jiných zemích, protože je Češi nechtějí kupovat, řekla těsně předtím, než byla odvolána. Proto se dnes musí zdražovat pivo, klobásy i elektřina.

Plné peněženky po koronaviru

Současné zdražování v Česku je opravdu v evropském srovnání neobvyklé, vyšším cenovým růstem trpí jen Poláci a více než dvouprocentní inflaci už hlásí jenom Maďaři a Rumuni, zatímco v polovině zemí ceny buď klesají, nebo stagnují. Za vysvětlení může posloužit oslabení národních měn proti euru, ke kterému došlo při nástupu koronavirové krize, přesto Eurostat ukazuje ještě jednu důležitou okolnost.

Údaje jsou prozatím k dispozici za první čtvrtletí, ukazují však přesvědčivě, že současná krize nemá normální průběh. Výdaje evropských domácností nečekaně klesly především zásluhou daňových odpustků, naopak velkorysé sociální programy mimořádně zvýšily jejich příjmy. V tom ohledu příchod koronaviru nejvíc pomohl Polákům a Čechům. Právě v těchto zemích je mezi lidmi hodně volných peněz a vzhledem k tomu, že je s ohledem na nejistou budoucnost nechtějí utrácet, musí ceny zvýšit každý obchodník, který se k penězům chce dostat.

„Dnes je velkou otázkou, jak vysoko vyroste inflace,“ upozornil v rozhovoru pro deník Welt ekonomický historik Niall Ferguson, že se starosti se zdražováním netýkají jenom Česka.

Reklama

Související témata:

Doporučované