Zboží z asijských tržišť zdraží. Ale stále bude levnější než z Evropy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministři financí Evropské unie se ve čtvrtek dohodli na ukončení celní výjimky „de minimis“, a to co nejdříve v roce 2026. Padne tím současná výjimka pro placení cla u balíčků do 150 eur z Číny a dalších třetích zemí, které se do Evropy i Česka nezadržitelně valí z populárních online tržišť. Naprostá většina balíčků se totiž vejde právě do tohoto limitu, a nemusí tak platit celní poplatky. Bud tomu tak opravdu je, nebo se podle některých obchodníků cíleně rozdělují do více balíků, aby splnily bezcelní limit.

Nebude to ale „rozdílový“ krok, který by odstranil konkurenční zásadní výhodu čínských tržišť, protože jak zjistila redakce SZ Byznys z unijní celní evidence Taric a od dovozců z Číny, cla jsou dnes poměrně nízká. Výjimkou je například obuv (17 %) a porcelán (32 %).

Situace, která nastane po zrušení výjimky, je trochu složitější. Podle současných diskusí v Bruselu by totiž mohly platit dva režimy. Prvním je zrychlený od roku 2026, kdy by se měla uplatnit paušální sazba cla. Detaily však zatím vůbec nejsou jasné.

Od roku 2028 se potom jako číslo dvě na zboží uvalí cla podle celního sazebníku Taric, který už dnes platí pro mnoho kategorií zboží. Tato cla dnes známe. Pojďme se tedy podívat, jak by se mohla tato cla přenést do cen zboží. Nutno dodat, že jde o odhad, který nebere v úvahu možnou změnu celních sazeb a přenášení dalších poplatků do koncových cen.

Na tržištích Temu, Shein, Trendyol a dalších platformách se nejvíce prodává ultrarychlá móda, doplňky do domácnosti i na zahradu, drobná elektronika a příslušenství (sluchátka, nabíječky, powerbanky apod.), kosmetika, hračky, obuv a výrobky pro domácí mazlíčky.

Elektronika má už dnes většinou velmi nízká cla. Například u klávesnice platí dovozce z Číny clo pouze 2,1 procenta z ceny, u žehličky, toustovače či kávovaru 2,7 procenta a u holícího strojku 2,2 procenta. Vyšší clo je třeba na televizní projektory (14 procent) nebo mikrovlnné trouby (5 procent). U dalších výrobků, včetně sluchátek, je ale nulová celní sazba.

Ceny, za které podobné zboží prodávají české e-shopy a tržiště, se přitom liší o desítky procent ve prospěch asijských tržišť. Například i proto, že prodejci na tržištích často prodávají zboží, které nesplňuje bezpečnostní normy EU, nemá správné značení, drahé certifikace a také nehradí poplatky za ekologickou likvidaci zboží. To vše ale čeští prodejci musí plnit a stojí je to nemalé prostředky.

A právě toto je mnohem větší problém než samotné clo.

„Když nakupujeme hračky v Číně, cena pro Evropu je třeba o 40 procent dražší ve srovnání s cenou stejné hračky pro čínský nebo americký trh,“ popisuje Jan Mařík, majitel sítě hračkářství Sparkys.

Podobně to vnímají další oslovené e-shopy. Odstranění celní výjimky proto rozhodně nebude „game changer“ - průlom v tom smyslu, že by inflace část zákazníků odradila od nákupů na čínských tržištích.

Výrobek pro trh EU je podle Maříka jiný, přestože vypadá stejně jako ten pro čínské prodejce. „Ten je na oko stejný, ale jde o levnější materiál, jinak se spájejí spoje a nemá potřebné atesty,“ uvádí Mařík.

Stejná hračka se tak vyrábí jednou kvalitně a draze (pro EU) a podruhé nekvalitně, bez atestů pro Čínu. Jenže nekončí jen na čínském trhu, ale valí se i do Evropy.

U hraček jsou cla od nuly do cca 10 procent. Třeba u panenek a plyšáků je clo 4,7 procenta, u karet s populárními postavičkami 2,7 procenta. Ale spousta hraček se už dnes dováží s nulovým clem - například některé stavebnice, tříkolky a kočárky pro panenky, hračkové hudební nástroje nebo dětské zbraně.

Aktuální cla by tento sortiment, ale také elektroniku zdražila maximálně řádově o koruny nebo nižší desítky korun. Kdyby se současné clo uplatnilo na herní klávesnici Eweadn Silent Wired prodávanou na Temu, cena by vzrostla ze 418 na 427 korun.

„V elektronice nejsou primárním problémem cla, ale to, že se na tržištích prodává zboží bez platných certifikátů pro EU, které cenu našeho zboží zásadně navyšují a prodražují,“ souhlasí Petr Bena, místopředseda představenstva Alza.cz.

O něco vyšší nárůst ceny by mohl nastat u textilu a obuvi. Podle Václava Hrbka, majitele české outdoorové značky Alpine Pro, která dováží zboží z Asie, je clo u textilu 12 procent, u kožené obuvi 8 procent a syntetické obuvi 16,9 procenta. Na batohy se vztahuje clo 3,7 procenta.

Čínská tržiště nabízejí obrovské množství té nejlacinější takzvané ultrarychlé módy. I po uvalení současného cla by opticky zůstala ve velké výhodě oproti zboží na českých e-shopech. Cenovka pánského trička za cca 150 korun, jichž je tam nepřeberné množství, by se změnila na 168 Kč.

Majitelé tuzemských e-shopů krok ministrů financí EU vítají, ale očekávají, že přijdou další kroky. Mezi ně patří i přenesení větší zodpovědnosti tržišť za své prodejce.

„Kromě cla se tržiště mohou efektivně vyhnout i placení DPH. Daň má podle nich odvádět prodejce v Číně, ale často jde o firmy s fiktivními adresami a e-maily. Naše finanční správa na ně nemůže. Bez placení cla a DPH může být zboží výrazně levnější, někdy o 50 až 60 procent,“ uvedl Pavel Vopařil, šéf obchodu s nábytkem Bonami.

Také Svaz obchodu a cestovního ruchu krok Bruselu vítá, ale připouští, že zboží to příliš nezlevní. „Větší efekt bude mít lepší výběr DPH. Klíčové ale je, že hlavně budou data o tom, co do EU přichází, bude evidence pro platby za obaly atd.,“ reagoval šéf svazu Tomáš Prouza.