Temu a spol. se chovají jako e-shopy, porušují pravidla, varuje právník

Internetová tržiště, především ta čínská, poskytují služby e-shopů, aniž by plnila jejich povinnosti, upozorňuje Asociace pro elektronickou komerci (APEK).

V některých případech například tržiště poskytují vlastním jménem kompletní zákaznický servis včetně vyřizování reklamací, odstoupení od smlouvy nebo podpory celého nákupního procesu. A také zajišťují marketing buď konkrétních produktů z e-shopů na platformě, nebo rovnou celých produktových kategorií. Nabízejí také slevové kupony a pořádají promo kampaně na všechny produkty.

APEK ve spolupráci s právníky upozorňuje, že se tím internetové platformy ve skutečnosti chovají jako e-shopy, jenomže zároveň neplní mnohé povinnosti, které se na internetové obchody vztahují. Mezi nimi je zodpovědnost za vady, daňové a celní povinnosti, hrazení ekologických poplatků i dodržování požadavků na bezpečnost výrobků.

Tržiště má být na rozdíl od e-shopu pouze zprostředkovatelem, který propojuje prodávajícího se spotřebitelem, umožňuje uzavření smlouvy mezi nimi a poskytuje technické prostředí pro uskutečnění obchodu – aniž by sám vstupoval do smluvního vztahu, určoval ceny nebo přebíral odpovědnost za zboží.

Advokátní kancelář Pelikán Krofta Kohoutek, kterou si najala APEK, upozorňuje, že například tržiště Temu vystupuje v aktivní roli (tedy jako e-shop) také v případě vrácení zboží a refundace, což vyplývá z obchodních podmínek i samotných nákupů, s nimiž má kancelář zkušenosti.

V Podmínkách používání a Zásadách vrácení zboží platforma uvádí, že pomáhá s podporou zákaznického servisu v oblasti plateb, vrácení zboží, refundací a dalších oblastí souvisejících s nákupem produktů. Tvrdí, že žádost o odstoupení od smlouvy zákazník podává prodávajícímu prostřednictvím vzorového formuláře.

„Daný formulář se nachází v rozhraní Temu a při vrácení je zboží odesíláno na místo, ze kterého bylo původně odesláno, a to zpravidla do skladu v Nizozemsku – celý proces je tedy neprůhledný. Ze zkušeností veškerá komunikace při vrácení navíc probíhá pouze s Temu, které informuje uživatele o stavu reklamace a vrácení zboží,“ popsal advokát Michal Břežek ze zmíněné kanceláře.

Formálně tedy Temu říká, že spotřebitel vrací zboží prodejci, ale prakticky se to děje v jeho rozhraní, s jeho pokyny a na adresy, které ovládá Temu, a ne skutečný prodejce z Číny.

„Další praktiky klasifikací odpovídající činnosti e-shopů nemusí být na první pohled zřejmé a lze je zjistit například při učinění objednávek, kde je jako odesílatel uvedena osoba propojená se společností Temu, a to Yucan fulfillment, popřípadě společnost WhaleCo Technology Ltd., nikoliv konkrétní prodejce,“ říká Břežek.

Spotřebitel v tom případě nabude dojmu, že nakupuje od Temu, nikoliv od třetího obchodníka z Číny. Zmatek ještě prohlubuje fakt, že řada prodejců na Temu podle advokáta uvádí falešné nebo nedohledatelné adresy. Z pohledu zákazníka tak mizí rozdíl mezi tržištěm a samotným e-shopem.

Fiktivní firmy na platformě byly i předmětem řízení, které vůči Temu zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti. Čínské tržiště problém přiznalo, v rámci urovnání zaplatilo pokutu dva miliony dolarů a zavázalo se k nápravě praktik, které porušují americké zákony.

Česká právní kancelář tvrdí, že s platformou komunikovala i při řešení reklamací, vrácení záloh, žádostí o daňové doklady a nahlášení produktů ve smyslu nařízení o digitálních službách, které porušovaly zákon.

„Daňový doklad se nám z více než 20 nákupů podařilo po opakovaných urgencích získat pouze jediný, přičemž na něm bylo uvedeno, že prodávající odvedl DPH ve výši tří procent,“ tvrdí Břežek.

Redakce SZ Byznys oslovila Temu a zeptala se na konkrétní dotazy tak, aby se z odpovědí dalo vyvodit, zda má tato čínská platforma roli prodejce, nebo pouze tržiště, tedy zprostředkovatele. Mimo jiné se ptala, s kým zákazník uzavírá smlouvu, kdo vyřizuje reklamace a kdo určuje konečnou cenu zboží. Tyto informace totiž nejsou přesně specifikovány v obchodních podmínkách na webu tržiště.

Mediální zastoupení Temu, které sídlí v Polsku, nicméně bez dalšího vysvětlení pouze odkázalo na tyto podmínky. „Po pečlivém zvážení se společnost rozhodla k této záležitosti nezasílat samostatné prohlášení a vřele vám doporučujeme, abyste se podívali na informace uvedené online. Doufáme, že je shledáte vyčerpávajícími a užitečnými,“ napsala k dotazům zástupkyně tržiště Maria Patorska.

V Podmínkách používání na stránkách Temu je uvedeno, že dochází k uzavření smlouvy mezi uživateli a Whaleco Technology Limited, což je irská entita Temu. Čínská platforma deklaruje, že kupní smlouva je uzavřena mezi kupujícím a „externím obchodním partnerem“, ale že Temu se neúčastní transakce jako zprostředkovatel ani zástupce žádné z těchto stran.

„Takové tvrzení však nemůže být z podstaty činnosti Temu pravdivé. I pokud bychom přistoupili na to, že Temu není prodávajícím, stále umožňuje spotřebitelům uzavřít s ‚prodávajícími‘ smlouvu – vykonává tedy zprostředkovatelskou činnost,“ říká advokát Michal Břežek.

Zatímco jiná tržiště se obvykle pasují do role pouhého zprostředkovatele, aby se vyhnula ze zákona větší zodpovědnosti e-shopů (placení daní, cla či poplatků, odpovědnosti za vady zboží atd.), tak čínské Temu jde ještě dál. Proč? I zprostředkovatel má podle směrnice o digitálních službách (DSA) a zákona o ochraně spotřebitele jisté povinnosti, byť jsou menší než u e-shopů – například musí ověřovat obchodníky, odstraňovat nelegální a nebezpečné nabídky nebo zajistit, aby bylo zřejmé, kdo je prodávající. Měl by také analyzovat rizika vyplývající ze své činnosti a poskytovat data Evropské komisi.

Na vyhýbání se odpovědnosti velkých online tržišť upozorňují e-shopy v Evropě i USA, spotřebitelské organizace a také Evropská komise. Poukazují zejména na porušování pravidel ze strany čínských tržišť, jako je Temu, Shein, AliExpress nebo Wish.

Komise v květnu 2024 zahájila proti platformě Temu formální řízení a v případě potvrzení, že firma porušila normy pro e-commerce, jí hrozí pokuta až do výše šesti procent celosvětového ročního obratu. Ze zveřejněných kontrolních nákupů vyplývá, že prodejci na platformě nabízeli nelegální a nebezpečné produkty, jako jsou hračky, kosmetika a elektronika. Spotřebitelé často nevědí, od koho zboží skutečně nakupují. Umožňují to nedostatečné kontrolní mechanismy prodejců, což je v rozporu s požadavky DSA na takzvaně velmi velké online platformy.

Podle DSA však musí být také jasně viditelné, kdo je prodejcem, včetně jména, kontaktních údajů a důvěryhodnosti.