Jednání nevyšla a Kypr zůstává rozdělený. Rostou obavy, že Turecko ostrov anektuje

Ani další kolo rozhovorů o sjednocení Kypru nedospělo k dohodě a po 18 měsících jednání vše nasvědčuje tomu, že turecká i řecká strana nejsou schopny se domluvit.

Poslední kolo rozhovorů, které zprostředkovala OSN, začalo v neděli 20. listopadu ve Švýcarsku. Setkal se při něm zástupce řecké většiny a kyperský prezident Nikos Anastasiadis a severokyperský vůdce Mustafa Akinci, který reprezentuje menšinové Turky na severu ostrova. Nejproblematičtější částí jednání bylo podle očekávání územní rozdělení budoucí federace.

Při předchozích rozhovorech před dvěma týdny se zástupci jednotlivých stran přiblížili k dohodě. Řecká strana navrhovala 28,2 % území pod správou Turků, zatímco turečtí zástupci požadovali 29,2 %. OSN hodnotila schůzku pozitivně a uvedla, že politici „dosáhli významného pokroku“.

Podle pondělního prohlášení OSN však aktuální schůzka ztroskotala právě na rozdělení budoucí federace. „Navzdory nejvyššímu úsilí se nepodařilo dosáhnout nezbytné shody v teritoriálních otázkách,“ stojí ve zprávě OSN. Oba lídři se poté rozhodli odcestovat a zvážit další kroky.

Mluvčí kyperské vlády Nikos Christodoulides dnes podle ČTK ke konci rozhovorů řekl: „Není to dobré pro nikoho. S tímto výsledkem nejsme spokojeni." Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu už před začátkem jednání Reuters řekl, že aktuální rozhovory jsou „poslední šancí“.

Na pozadí boje tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana proti opozičním silám v Turecku a jeho stále autoritativnější vládě se ozývají obavy, zda Turecko nevezme situaci na Kypru do vlastních rukou. „Je tady reálná možnost, že Turecko jednoduše anektuje sever ostrova, který kontrolují turečtí Kypřané,“ řekl Guardianu odborník na Kypr na London School of Economics James Ker-Lindsay.

Kypr je rozdělený na řeckou a tureckou část od roku 1974, kdy se kyperští řečtí nacionalisté pokusili o vojenský převrat, jehož cílem bylo připojení ostrova k Řecku. Turecko následně okupovalo severní část středomořského ostrova a turečtí Kypřané vyhlásili Severokyperskou tureckou republiku, kterou však uznává pouze Ankara. Na jejím území je nyní asi 35 tisíc tureckých vojáků.

Jižní část ostrova je od roku 2004 členem EU a případné členství turecké části Kypru v EU vyvolává obavy evropských diplomatů, protože Ankara by mohla získat prostřednictvím turecké části Kypru vliv na rozhodování Bruselu.

Nejvíce se Kypr přiblížil sjednocení právě v roce 2004. Tehdejší generální tajemník OSN Kofi Annan navrhl spojení ostrova ve federativní stát, což měla potvrdit referenda v obou částech Kypru. Zatímco kyperští Turci na severu ostrova dohodu většinou 65 procent hlasů přijali, 74 procent Řeků na jihu země bylo proti. Podle nich plán nepřiměřeně protežoval tureckou stranu.